Nemusím se rdít studem

Dokud byl David jen obyčejným pastýřem, žil celkem klidný a spokojený život. Občas musel bojovat se lvem nebo medvědem, ale to mu nedělalo problém. Pak byl Samuelem pomazán za krále nad Izraelem a začaly mu problémy.

Saul, který v té době vládl, se rozhodl, že Davida zabije. Ten se před ním skrývá a několik let žije jako psanec. V jednu chvíli dokonce žádá o politický azyl Akíše, krále Gatu. Poradci pohanského krále namítají, že k nim přichází následník Izraelského trůnu, který jim už způsobil mnoho problémů. Davidovou přítomností nejsou ani trochu nadšeni.
    David dostává strach, co s ním udělají, a tak hraje pomateného. Chová se jako šílenec a slintá si do vousů... Nakonec odtáhne i se svou skupinou zpět. Později na to vzpomíná a musí uznat, že byla chyba, když přestal spoléhat na Boží pomoc.
"V každém čase chci Bohu dobrořečit,
   vždy ho budou má ústa chválit.
Bohem se bude chlubit má duše,
   ponížené to povzbudí.
Se mnou budou oslavovat Boha,
   spolu jej budeme vyvyšovat." (Žalm 34,2-4)
Místo předstírání šílenství může David znovu oslavovat Hospodina. Obdivuji na něm, jak dokáže povstat po svých pádech a pak z nich udělá varování pro druhé. Nechce, aby někdo opakoval jeho chyby a proto o nich nemlčí.
"Na Boha jsem se obracel, slyšel mne
   a vyprostil mě ze všeho,
   čeho jsem se zalekl." (Žalm 34,5)
Král Gatu před sebou viděl šílence, kterému z úst tekly sliny na zarostlou bradu. Davidova ústa v té chvíli mlčela. O to silněji volalo jeho nitro. Tak, jako už mnohokrát, když musel být tiše, aby se neprozradil.

    Bůh jeho modlitbu slyšel. Bůh mu také odpustil jeho zaváhání a znovu ho přijal do své péče a ochrany. David už nemusí hrát šílence, který ani neví, co dělá a jak vypadá. Může být zase tím, kým je.
"Tvář každého, kdo se na něj obrátí,
   se rozjasní a nemusí se rdít studem.
Lidé řeknou: Pohleďte, tento ponížený volal
   a Bůh ho ze všech jeho úzkostí vysvobodil." (Žalm 34,6-7)

    V Davidově tváři už není ani stopy po hraném šílenství. Jeho tvář znovu září pokojem a štěstím. Bůh ho vyslyšel. Chránil ho v Gatu a chrání ho i v Izraeli. Akíš ani Saul mu nemohou ublížit, protože už je zase pod ochranou svého Boha. Hospodin, který si ho vybral za budoucího krále nad Izraelem, ho znovu obklopuje svou ochrannou hradbou.
"Boží anděl vojensky obstupuje ty,
   kdo se k Bohu modlí, a zastává se jich." (Žalm 34,8)
Už jako kluk, když jsem poprvé četl tato slova, jsem dumal, jak může jeden anděl obstoupit modlícího se křesťana. Jeden člověk mne přece nemůže obklíčit. Musí jich být víc.
     Pořád mne zajímá, jak to ten anděl dělá, ale už se nad tím netrápím. Vím, že to funguje. Nevím jak to ten Hospodinův anděl dělá, ale dělá to dobře. Když mne chrání, nemusím se bát. Nemusím ze sebe dělat blázna, abych se zachránil. Ochrana mého "strážného anděla" je daleko spolehlivější.