Naděje

        "Pád člověka naplnil celé nebe smutkem. Zdálo se, že pro ty, kdo přestoupili zákon, neexistuje žádná možnost záchrany. Andělé přestali zpívat své chvalozpěvy..."(1) Taková atmosféra zavládla ve vesmíru, když se jeho obyvatelé dověděli o tom, že Adam s Evou sedli svůdci na lep.

        Bůh má ale plán. Ještě dříve, než stvořil svět, připravil vše pro případ pádu našich prarodičů. V Bibli se o tom zmiňuje apoštol Petr: "Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou.
On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů."⁽²⁾

Truchlící nebe
         Smutná zpráva z planety Země zasáhla všechny obyvatele vesmíru. Čekají, jak na to zareaguje Stvořitel. Znají názory svůdce a tak si teď kladou otázku: "Opravdu Bůh zničí obyvatele Země, kteří mu vypověděli poslušnost? Není nějaké řešení?"
        Právě v této chvíli seznamuje Bůh obyvatele vesmíru s plánem na záchranu člověka. Tím, kdo zaplatí cenu za jejich hřích, bude samotný Bůh. Boží syn  sestoupí na planetu Zemi, kde nakonec v boji se zlem položí i svůj život. Pokud v tomto boji obstojí, bude vzkříšen a tím zajistí možnost věčného života všem lidem, kteří uznají svůj problém a vloží jej do Božích rukou.
        Andělé jsou v šoku, když slyší Boží plán na vykoupení člověka. Nemohou pochopit, proč je Bůh ochoten tak riskovat kvůli člověku, který zradil jeho důvěru. "Andělé se nabízeli, že se sami obětují za člověka. Ale jen Ten, který člověka stvořil, měl moc ho vykoupit... Kristus anděly ujistil, že svou smrtí mnohé vykoupí a obnoví království, které člověk přestoupením ztratil. Vykoupení je zdědí spolu s ním. Hřích a hříšníci budou vyhlazeni a už nikdy nebudou narušovat pokoj nebe a země. Nato naplnila nebe nepopsatelná radost..."⁽³⁾
        Teprve teď andělé pochopí slova, která Ježíš v zahradě Eden pronesl na adresu svůdce: "Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu."⁽⁴⁾

        Ježíš seznamuje obyvatele vesmíru se svým plánem záchrany člověka. Vysvětluje, jak se v budoucnu, až bude ten správný čas, narodí jako člověk. Odloží svou slávu a sestoupí na planetu Zemi, aby v lidském těle dokázal, že je možné žít v souladu s Božím zákonem lásky.
        Když obyvatelé vesmíru vyslechnou Boží plán a začínají chápat všechny jeho detaily, v celém nebi opět zavládne pokoj a klid. Andělé pozorně sledují dějiny naší planety. Dávají si bedlivý pozor na to, jak bude vypadat planeta, na které vládne svůdce.

Očekávání zachránce
        Se svým plánem na záchranu pak seznamuje Tvůrce i Adama a Evu. Vše jim vysvětlí ještě před tím, než oba dva musí pro svůj hřích opustit zahradu Eden. Poukazuje na skutečnost, že pouto hříchu může zrušit jen krev Vykupitele. Do doby, než se tak stane, bude potřeba získávat odpuštění hříchů prostřednictvím zvířecích obětí.
        Ještě v ráji musí za první hřích našich prarodičů zemřít obětní zvířátko. "První oběť byla pro Adama bolestná. Musel vztáhnout svou ruku a vzít život, který může dát jenom Bůh. Poprvé byl svědkem smrti. Věděl, že kdyby uposlechl Boha, smrt by neexistovala."⁽⁵⁾
        Nastává okamžik, kdy se naši rodiče musí rozloučit se svým Tvůrcem. Už se nebudou setkávat tváří v tvář. Bůh musí skrýt svou slávu, protože ta by hříšného člověka zahubila. Adam s Evou se naposledy rozhlédnou rájem a pak ho opouští. Už se sem nikdy nevrátí...

Žena dostává své jméno
        V této době se stává ještě něco, co bychom neměli přehlédnout. Bible říká: "Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil."⁽⁶⁾ Oba dva, muž i žena dostali jméno Adam, což v našem jazyku znamená člověk. Bůh také řekl, že žena bude pro svého muže "pomoc jemu rovná"⁽⁷⁾.
        Jenže, krátce poté, co naši prarodiče podlehnou hříchu, můžeme číst: "Člověk svou ženu pojmenoval Eva (to je Živa), protože se stala matkou všech živých."⁽⁸⁾ Muž dospěl k názoru, že on je pánem tvorstva, on je Adam – člověk. Ženě musí dát jiné jméno, aby bylo jasné, kdo bude vládnout nejen přírodě, ale i lidem. Ne žena, ale muž.
        Adam si říká: "Nakonec, vždyť tím jen plním to, co řekl Tvůrce. On sám přece prohlásil, že mám vládnout nad mou ženou!"⁽⁹⁾ Ani si neuvědomuje, že tímto gestem dává najevo, že Zemi už nevládne on, ale hřích a jeho prostřednictvím sám svůdce – ďábel.

Život v naději
        Zatímco Adam přemýšlí o tom, jak upevnit svou moc, Eva přijímá svůj úděl. Často si opakuje slova: "Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu."⁽⁴⁾ Věří, že se jí už brzy narodí dítě, které bude tím zaslíbeným bojovníkem, který porazí "hada".
        Jednoho dne si všímá, že se s ní děje něco nového. Pozoruje na svém těle zvláštní změnu. Má pocit, jako by v ní klíčil nový život. Je to neznámý pocit. Nakonec uvědomuje, že v sobě nosí nový život. "Možná se konečně narodí Vysvoboditel", říká si a už se nemůže dočkat.
        Raduje se a současně má z příchodu nového života i obavy. Uvědomuje si, že to nebude nic snadného. Jedním z důsledků hříchu bude naplnění slov Tvůrce: "Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení..."⁽⁹⁾
        Plynou dny, týdny i měsíce. Pak přichází ten den. Eva porodí své první dítě. Je to nádherný chlapeček. Dostává jméno Kain. Jeho maminka si totiž při pohledu na něj řekla: "Získala jsem muže, a tím Hospodina."⁽¹⁰⁾ Věří, že právě on bude tím, kdo lidem znovu vrátí ráj i možnost opět se setkávat se svým Stvořitelem tváří v tvář.
        Eva pak přichází znovu do jiného stavu a Kain má brzy bratra Ábela. Po něm se Adamovi s Evou rodí další a další děti. Pomalu se začínají naplňovat slova Tvůrce, která jim řekl krátce po jejich stvoření: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."⁽¹¹⁾
        Evou pozoruje, jak její děti rostou. Z Kaina a Ábela vyrůstají mladí a silní muži. Věří, že již brzy přijde vysvobození. Kain je přece ten, který konečně zlomí prokletí hříchu a "rozdrtí hlavu" svůdci.⁽⁴⁾ Ještě netuší, jak se mýlí.
________________
⁽¹⁾Na úsvitu dějin str.23; ⁽²⁾1. Petrův 1,18-20; ⁽³⁾ Na úsvitu dějin str.23-24; ⁽⁴⁾Genesis 3,14-15; ⁽⁵⁾Na úsvitu dějin str.25;  ⁽⁶⁾Genesis 1,27;  ⁽⁷⁾Genesis 2,20; ⁽⁸⁾Genesis 3,20; ⁽⁹⁾Genesis 3,16; ⁽¹⁰⁾Genesis 4,1; ⁽¹¹⁾Genesis 1,28;