Když hradby města padají

        Obránci Jericha se probouzí do dalšího rána. Šest dnů už pozorují pochod Hebrejů okolo města. Židé vždy jednou obejdou v bezpečné vzdálenosti město a nakonec jejich trubači zatroubí na rohy. Pak se zase vrátí do tábora.

Pád pyšného města
        Obránci Jericha jsou ve střehu. Sledují, jak Izraelci obchází jejich město. Čekají, že se zase vrátí do svého tábora, jako to udělali v minulých dnech. Jenže dnes je to jiné. Židé obchází město dál. Podruhé, potřetí, počtvrté, popáté a pak pošesté...
        Zpráva o podivném jednání Židů se šíří městem a brzy jsou jeho hradby zaplněny zvědavci, kteří chtějí vidět, co se bude dít. Přestože si zpočátku na hradbách všichni připadají v bezpečí, jistota je postupně opouští. Už několik hodin poslouchají pravidelný zvuk, který vydávají nohy Hebrejů, obcházejících město.
        Židé se vydávají posedmé okolo Jericha. Městem se nese rytmický zvuk pochodující armády. Krok za krokem. S každým další krokem vzrůstá napětí i strach obránců Jericha.
        "Když Izraelci dokončili sedmý pochod kolem města, dlouhý průvod se zastavil. Trubky, které byly po určitou dobu zticha, teď zatroubily tak zvučně, že se zachvěla celá zem. Pevné kamenné hradby se svými masivními věžemi a cimbuřími se zakymácely, vychýlily se ze svých základů a pak se s velkým rachotem zřítily. Obyvatelé Jericha byli ochromeni hrůzou a izraelská armáda vstoupila do města a zmocnila se ho."⁽³⁾
        Hebrejové se nestačí divit. Hospodin zbořil nedobytné hradby a oni teď mají dokončit zničení města, které je sídlem kultu bohyně Aštorety. Po zkušenosti s midjánkami si teď Židé dávají velice dobrý pozor, aby se znovu nedostali do podobného problému.

Hospodinův poklad
        Město začalo hořet. Izraelci z něho odnáší jen kovové předměty. Už předem bylo rozhodnuto, že budou použity k výrobě bohoslužebných předmětů ve svatostánku. Jozue všechny varoval: "Jenom se mějte na pozoru před tím, co je klaté, abyste nebyli vyhubeni jako klatí, kdybyste vzali něco klatého. Přivolali byste na izraelský tábor klatbu a uvrhli jej do zkázy.
Všechno stříbro a zlato i bronzové a železné předměty budou zasvěceny Hospodinu, dá se to na Hospodinův poklad."⁽⁴⁾
        Jericho zachvátil ničivý požár. Spálil vše, včetně jeho obyvatel. Zůstaly jen ohořelé trosky.

Záchrana Rachab a její rodiny
        Nakonec se z celého Jericha zachránila jen nevěstka Rachab a její rodina. Židovští špióni splnili svůj slib, který ji dali. Hospodin, který vidí do lidského srdce, věděl, že Rachab zavrhla své pohanské bohy a přijala Boha Hebrejů.
        Všichni obyvatelé Jericha měli stejnou možnost. "Obyvatelům Kenaanu byla mnohokrát nabídnuta příležitost k pokání. Před čtyřiceti lety svědčily soudy nad Egyptem o moci Boha Izraele. Porážka obyvatel Midjánu, Gileádu a Bášanu dále ukázala, že Hospodin stojí nad všemi bohy... Mnozí byli stejně jako Rachab přesvědčeni, že Bůh Izraele "je Bohem nahoře na nebi i dole na zemi" (Joz.2,11), ale odmítli se podle toho zařídit..."⁽⁵⁾
        Možná to byl příběh Rachab, který později inspiroval Ježíše ke slovům: "Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky předcházejí vás do Božího království. Přišel k vám Jan po cestě spravedlnosti, a vy jste mu neuvěřili. Ale celníci a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, ale ani potom jste toho nelitovali a neuvěřili mu."⁽⁶⁾
        Ježíš musel příběh Rachab dobře znát. Byla to příbuzná Josefa, Ježíšova otčíma. V jeho rodokmenu můžeme číst: "Salmón měl syna Boaze z Rachaby, Boaz Obéda z Rút, Obéd Isaje a Isaj Davida krále..."⁽⁷⁾

        Rachab se stala nadějí a symbolem pro všechny hříšníky, kteří zatoužili po změně svého života. Tato kněžka lásky, která sloužila svým tělem lunárním božstvům, využila příležitost, když se setkala s pravým a živým Bohem.
        Vsadila na něho vše. Život svůj i životy své rodiny. Udělala dobře. Jednou nám o tom bude vyprávět v Božím království.
________________
⁽³⁾Na úsvitu dějin 233; ⁽⁴⁾Joz.6,3-5; ⁽⁵⁾Na úsvitu 234, ⁽⁶⁾Matouš 21,31-32; ⁽⁷⁾Mat.1,5-6;