Jako bych viděl Boží tvář

        Přestože Jákob celou noc bojoval s Hospodinem, cítí se ráno velice dobře. Díky požehnání, které dostal, získal nový pokoj. Dokonce mu ani nevadí bolest v kyčli, díky které se musí při chůzi opírat o hůl. S novou chutí a důvěrou se vydává na cestu vstříc setkání s bratem Ezauem.

Setkání po létech
        Ještě předtím ale udělá zvláštní opatření. Ze svých stád oddělí "dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě bahnic a dvacet beranů, třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů."⁽¹⁾ Vytvoří pět stád a s každým pošle jednoho pastevce. Když se ptají, co to má znamenat, vydává každému služebníkovi instrukce: "Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě čí jsi a kam jdeš a čí je to, co ženeš před sebou, odvětíš: »Je to dar od tvého otroka Jákoba, poslaný jeho pánu Ezauovi; on sám je za námi.«"⁽²⁾
        Poté seřadí svou rodinu a sám jde v jejím čele. Celkem brzy uvidí v dáli hordu ozbrojenců. Ten vpředu se postavou a také tím, jak sedí na velbloudovi, podobá Ezauovi. "Že by to byl on?" říká si v duchu Jákob, když si rukou stíní oči před sluníčkem, které mu brání ve výhledu.
        Také Ezau z dálky očima hledá svého bratra. Nakonec ho překvapivě poznává v tom, který se opírá o hůl a kulhá. Vypadá spíš jako žebrák, než jako bohatý pastevec. "Tak s tímhle jsem vyrazil bojovat?" přemýšlí Ezau. "Vždyť bych se musel stydět, kdybych mu ublížil. Přece nebudu zabíjet někoho, kdo se kvůli své nemoci nemůže bránit."
        A pak je to tady. Jsou si tak blízko, že se poznávají: "Ezau se k němu rozběhl a objal ho, padl mu kolem krku a políbil ho; oba zaplakali."⁽³⁾ Jákob pak svému bratrovi představí jednotlivé členy rodiny a zve ho k hostině. Bratr se ale ptá, jak má rozumět těm pěti stádům, která se připojila k jeho malému vojsku.  Jákob mu vysvětluje, že je to malý dar na usmířenou.
        Ezau odmítá přijmout dar svého bratra, ale nakonec ho přijímá. Jákob totiž se slzami v očích prohlásí: "Jestliže jsem získal tvoji přízeň, přijmi prosím ode mne ten dar, vždyť smím vidět tvou tvář, a to je jako bych viděl tvář Boží. Tak přívětivě jsi mě přijal! Přijmi prosím z mého požehnání, co jsem ti přinesl, neboť Bůh se nade mnou smiloval a mám všeho dost."⁽⁴⁾ Setkání, kterého se Jákob tolik bál, se nakonec změnilo v jeden z nejkrásnějších dnů jeho života.

Tragédie v Šekemu
        Ezau se dlouho nezdržel. Když s Jákobem udělali tlustou čáru za svou minulostí, vrátil se do Seíru ke své rodině. Jákob putuje dál. Nakonec se dostává až k Šekemu. Kupuje zde kus pole, na kterém staví oltář a pak u něho vzývá Hospodina.
        Jákob si potřebuje odpočinout. Proto chce několik dnů strávit nedaleko tohoto města, kde má pocit bezpečí. Jeho dcera Dína se jde podívat do města. Chce navštívit trhy. Prochází se městem, obdivuje zboží v krámech i pohodlí domů, s kterými se její stan nedá vůbec srovnávat.
        Ani si nevšimla, že ji někdo sleduje. "Uviděl ji Šekem, syn Chivejce Chamóra, knížete země, vzal ji a ležel s ní, a tak ji ponížil."⁽⁵⁾ Pro Šekema to není jen chvilkové vzplanutí nebo rozptýlení. Zamiloval se do Díny a chce si ji vzít za svou ženu.
        Navečer se Dína vrací domů a vše vypráví otci. Jákob je z toho zděšený. Takové způsoby nejsou v jeho rodině běžné. Neuznává předmanželský sex. Když se vrací i synové, kteří pásli stáda, o všem je informuje. V té chvíli také dorazil Šekemův otec Chamór, který je ve městě panovníkem. Žádá Jákoba, aby dal svou dceru Šekemovi za manželku.
        Jákob hned neodpoví a tak se slova ujímá jeden z jeho synů: "To my nemůžeme udělat, abychom dali svou sestru muži neobřezanému, byla by to pro nás potupa. Svolíme jen tehdy, budete-li jako my: dá-li se u vás každý mužského pohlaví obřezat."⁽⁶⁾
        Chamór i Šekem souhlasí a hned vydávají ve městě rozkaz, aby každý muž i každý chlapec okamžitě podstoupil obřízku. Netuší, že je to lest. Bratři Díny se rozhodli pomstít. Třetí den, v době největších bolestí způsobených obřízkou, přepadl Šimeon a Lévi město. Všechny mužské obyvatele povraždili. Ostatní bratři pak město vyloupili a vše cenné odnesli.
        Jákob prožívá ještě větší zděšení, než když se dověděl o Dínině ponížení. Vydává příkaz, aby se rychle sbalili a vydali na cestu: "Přivedete mě do zkázy, způsobili jste, že vzbuzuji nelibost u obyvatel země, u Kenaanců a Perizejců. Mám málo lidí. Seberou-li se proti mně, pobijí mě a budu vyhuben já i můj dům."⁽⁷⁾

Nevraživost mezi bratry
        Tím ale Jákobovy problémy se syny nekončí. Vlastně za to může i on sám. Příliš okatě dává najevo, že má Josefa nejraději ze všech svých dětí. Zatímco ostatní mají obyčejné oblečení, Josef chodí jen ve "značkovém". Bratři stále více závidí a žárli.
        Josef, místo čeho by se stáhl, také přilévá olej do ohně. Vypráví bratrům sen, který se mu zdál: "Slyšte prosím, jaký jsem měl sen: Vážeme na poli snopy. Tu povstane můj snop a zůstane stát. A hle, vaše snopy obcházely kolem něho a klaněly se mému snopu."⁽⁸⁾ Výklad snu je všem jasný a nenávist ještě vzrůstá. O pár dnů později vykládá Josef podobný sen, který už rozčílí i jeho otce. Domlouvá Josefovi, aby neprovokoval.
        Bratři pak se svými stády táhnou za dobrou pastvou. Otec se o ně obává, protože se vydali směrem k Šekemu. Bojí se, aby se tamní obyvatelé nechtěli pomstít. Když pár dnů nedostává žádnou zprávu, posílá za nimi Josefa.

Prodán za pár stříbrných
        Josef vyráží na cestu. Hledá své bratry u Šekemu, ale tam nejsou. Dozví se, že odtáhli směrem k Dótanu a tak jde dál. Bratři ho vidí už zdálky. Jeden z nich pronesl: "Pojďme a zabijme ho!"⁽⁹⁾
        Ostatní, až na Rúbena, souhlasí. Ten navrhuje, aby ho hodili do nějaké prázdné studny a nechali ho tam umřít hladem a žízní. Rúben nechce být vrahem a tak už v hlavě plánuje, že pak Josefa vytáhne a zachrání mu tak život.
         Josef se najednou ocitá ve studni. Prosí Boha, ale mu pomohl. Bratři v té chvíli uvidí karavanu kupců, která směřuje do Egypta. V té chvíli Juda, kterého trápí, že by měl Josef zemřít, navrhuje, aby Josefovi vzali jeho oblečení a pak ho prodali do otroctví. Šaty polijí ovčí krví a otcovi řeknou, že bratra roztrhala dravá zvířata.
        Judův návrh prošel a z rozmazleného Josefa se stává otrok. Takhle si tedy vysvobození ze studny vůbec nepředstavoval.
        Josefovi bratři se za pár dnů vrací i se stády domů. Oznamují otci, že našli zbytky Josefova oblečení a ten se z toho zhroutil. Ztratil svého milovaného syna, kterému chtěl jednou předat požehnání...
________________
⁽¹⁾Genesis 32,15-16; ⁽²⁾Genesis 32,19-20; ⁽³⁾Genesis 33,4; ⁽⁴⁾Genesis 33,10-11; ⁽⁵⁾Genesis 34,2; ⁽⁶⁾Genesis 34,14-15; ⁽⁷⁾Genesis 34,30;  ⁽⁸⁾Genesis 37,6-7; ⁽⁹⁾Genesis 37,20;