Hledá se vůdce

        Mojžíš to zkusil. Pokorně prosil Boha, aby mohl vejít do zaslíbené země. Zkusil to, ale neupěl. Co udělá teď? Vzepře se Bohu? Bude naříkat nad tou nespravedlností?

        Takový Mojžíš není. Nepláče nad svým osudem, ale začne se hned zajímat o to, co bude s Hebreji po jeho smrti. Prosí: "Nechť Hospodin, Bůh duchů všech tvorů, ustanoví nad pospolitostí muže, který by před nimi vycházel a vcházel a který by je vyváděl a přiváděl, aby Hospodinova pospolitost nebyla jako ovce bez pastýře."⁽⁷⁾
        Odpověď je okamžitá: "Vezmi k sobě Jozua, syna Núnova, muže, v němž je duch, a vlož na něho ruku. Postavíš ho před kněze Eleazara i před celou pospolitost a dáš mu před jejich zraky pověření. Předáš mu díl své velebnosti, aby ho celá pospolitost synů izraelských poslouchala..."⁽⁸⁾
        Do Mojžíšova srdce se vrací klid. Jeho noha sice nepřekročí Jordán, ale lidé v táboře nezůstanou bez vůdce. Mojžíše těší, že ho nahradí právě Jozue. Už delší dobu mu předával své zkušenosti. Teď má radost, že to Bůh vidí stejně a potvrdil jako nového vůdce Izraele právě Jozua.

Kniha zákona ve svatostánku
        Mojžíš naposledy svolává národ, který vedl dlouhých čtyřicet let. Předává jim písemnou podobu všech zákonů, které dostali od Hospodina. Tyto svitky byly uloženy ve svatostánku. Velekněz Eleazar je uložil vedle zlaté archy smlouvy, kde byly uchovány v bezpečí pod křídly zlatých cherubů.

Vyber si: požehnání nebo zlořečenství
        Ve své poslední řeči Mojžíš vybízí Hebreje k věrnosti vůči Bohu, který je ve své moci vyvedl z egyptského otroctví a nyní je uvede do země, která se stane jejich novým domovem. Připomíná jim Boží zaslíbení: "Jestliže budeš opravdově poslouchat Hospodina, svého Boha, a bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy, které ti dnes udílím, vyvýší tě Hospodin, tvůj Bůh, nad všechny pronárody země. A spočinou na tobě všechna tato požehnání, když budeš poslouchat Hospodina, svého Boha:
Požehnaný budeš ve městě a požehnaný budeš na poli.
Požehnaný bude plod tvého života i plodiny tvé role, plod tvého dobytka, vrh tvého skotu a přírůstek tvého bravu.
Požehnaný bude tvůj koš a tvá díže.
Požehnaný budeš při svém vcházení a požehnaný při svém vycházení.
Hospodin dá, že tvoji nepřátelé, kteří proti tobě povstanou, budou před tebou poraženi. Jednou cestou proti tobě vytáhnou a sedmi cestami budou před tebou utíkat.
Hospodin přikáže, aby s tebou bylo požehnání ve tvých sýpkách a na všem, k čemu přiložíš ruku. Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou ti dává..."⁽⁹⁾

        Když dokončí slova požehnání, přidá i vážné varování: "Jestliže však nebudeš Hospodina, svého Boha, poslouchat a nebudeš bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy a nařízení, která ti dnes udílím, dopadnou na tebe všechna tato zlořečení:
Prokletý budeš ve městě a prokletý budeš na poli.
Prokletý bude tvůj koš i tvá díže.
Prokletý bude plod tvého života i plodiny tvé role, vrh tvého skotu i přírůstek tvého bravu..."⁽¹⁰⁾

        Všichni přítomní si uvědomují, že něco končí. Mojžíš už s nimi nebude. Neopustí je i Hospodin?

Poslední výzva
        Nakonec Mojžíš položí ruce na ramena Jozua a ve své modlitbě prosí Hospodina, aby na nového vůdce přenesl stejnou moc, jakou dal před léty jemu. Prosí Boha, aby svou přítomností dal jasně najevo, že Jozue bude dobrý vůdce, kterého bude provázet samotný Hospodin.
        Nakonec pronese Mojžíš poslední výzvu: "Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo a miloval Hospodina, svého Boha, poslouchal ho a přimkl se k němu. Na něm závisí tvůj život a délka tvých dnů, abys mohl sídlit v zemi, o které přísahal Hospodin tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá."⁽¹¹⁾

        Takové ticho v táboře ještě nikdy nebylo. Lidé utírají slzy z tváře a neví, co říct. Mají radost z toho, že mohou i nadále spoléhat na Boží pomoc. Současně ale prožívají bolest nad tím, že je opouští jejich dlouholetý vůdce.
______________
⁽⁷⁾Num.27,16-17; ⁽⁸⁾Num.27,18-20; ⁽⁹⁾Deut.28,1-8; ⁽¹⁰⁾Deut.28,15-18; ⁽¹¹⁾Deut.30,19-20