Hlas svědomí

Umíte si představit situaci v rodině Jákoba? Čtyři ženy, dvanáct synů a minimálně jedna dcera. V žádném případě to nebyla jednoduchá rodina. Život v ní musel být hodně akční.

Mladý Josef podle všeho nemusel tak tvrdě pracovat jako jeho starší bratři. Přestože byl mladší, otec ho pověřoval organizačními záležitostmi. Možná u něj rozpoznal manažerské schopnost a začal je rozvíjet už v jeho mládí.

Bratři na svého mladšího bratra žárlili. Nakonec ho prodali kupcům jako otroka. V Egyptě si ho koupil muž, který pracoval u faraóna. I on brzy rozpoznal Josefovy schopnosti a tak ho pověřil řízením svého domu.

Po těchto událostech se stalo, že se žena jeho pána do Josefa zahleděla a naléhala: "Spi se mnou!"
Ale on odmítl a ženě svého pána řekl: "Pokud mě tu můj pán má, nestará se o nic, co je v domě; svěřil mi všechno, co má. V tomto domě není nikdo větší než já. Nevyňal z mé správy nic, jen tebe, protože jsi jeho manželka. Jak bych se tedy mohl dopustit takové špatnosti a prohřešit se proti Bohu!"
A třebaže se Josefovi nabízela den co den, nevyhověl jí, aby k ní ulehl a byl s ní. (Genesis 39,7-10)

Před Josefem se otevírá příjemná budoucnost. Také manželka jeho pána mu dává najevo svou přízeň. Kdyby jí vyhověl, mohl se mít ještě lépe. Jenže Josef má ještě z domova silně vyvinutý hlas svědomí. Přes všechno, co ho v posledních měsících potkalo, nechce zarmoutit Boha. Odmítnutí znamená konec slibné kariéry a poté vězení...

Možná nás dnes čeká podobně slibná příležitost. Když trochu utlumíme hlas svědomí, když přivřeme oči a budeme dělat, že nevidíme, můžeme hodně získat. Alespoň na první pohled.
Josef v podobné zkoušce odolal. Až později poznal, že udělal dobře i když ho tehdy mnozí považovali za blázna. Nebojme se „být za blázna“, když budeme odolávat dnešním pokušením.