Dokud nás smrt konečně nerozdělí!

“Manželství je jako pevnost. Kdo je venku, chce dovnitř a kdo je uvnitř, chce ven.“ S tímto názorem na manželství se čas od času setkávám, takže ho asi znáte i vy.Je to pravda?

Podle statistik to pravda není. Tedy stoprocentní pravda. Ubývá lidí, kteří vstupují do manželství, takže ne každý chce dovnitř. Rozvodem končí zhruba 50% manželství, takže ani každý nechce ven.

Přestože počet uzavřených manželství stále klesá, zůstává pravdou, že každý toužíme po partnerovi, který by nás miloval a kterého bychom mohli milovat i my. Láska je něco, po čem vnitřně a bytostně toužíme.

V jednom výzkumu, který se zabýval důvody rozvodů, jsem se dočetl, že 40% manželství se rozpadá pro “rozdílnost povah, názorů a zájmů“. U 10% pak je hlavní příčinou nevěra jednoho z partnerů. Alkohol má na svědomí 5% zničených manželství a problémy v oblasti sexu překvapivě jen 1%.

V sobotu odpoledne jsme se s manželkou zúčastnili semináře “Jazyky lásky“. Během čtyř hodin jsme se učili vyjadřovat svému partnerovi svou lásku takovým způsobem, kterému by dobře rozuměl.
I po 25 letech manželství pořád zjišťuji, že je co zdokonalovat. Tentokrát mne asi nejvíc zaujal “Trojúhelník lásky“ psychologa Roberta Sternberka. Představuje manželskou lásku budovanou na třech základech - na vášni, intimitě a závazku.

Přítomnost nebo absence těchto tří složek rozhoduje o tom, jak na tom ve vztahu s partnerem jsme. Pokud je náš vztah založen jen na intimitě (důvěře a důvěrnosti), jedná se o přátelství. Když vztah poutá jen vášeň, hovoříme o bláznivé zamilovanosti. O prázdnou lásku jde ve vztahu, který drží pohromadě jen závazek.
Je-li vztah založen na přítomnosti důvěrnosti a vášně, prožíváme romantickou lásku. Osudovou láskou nazývá Sternberk vztah, kdy lidé vstupují do manželství, protože se vášnivě přitahují a chtějí si toho druhého zavázat manželským slibem. Partnerskou láskou je vztah založený na kombinaci intimity a závazku.
Teprve v případě, kdy jsou v našem vztahu zahrnuty rovnocenně všechny tři složky, je podle Sternberka naše láska dokonalá.

Vážím si toho, že s manželkou můžeme takovou lásku prožívat. Za těch dosavadních 25 let společného života jsme zažili ledacos. I období, kdy naše láska zdaleka nebyla dokonalá. Přesto je těšíme na další roky, které jsou ještě před námi.

Během sobotního semináře se na promítacím plátně objevil obrázek manželů sedících zády k sobě, každý na jednom konci pohovky. A k tomu komentář: “Dokud nás smrt nerozdělí.“
Manželství je skutečně pevnost, v níž nám někdy může být i těsno. Jako kluk jsem rád obdivoval hradby v historických částech měst. Město, které mělo kvalitní hradby, poskytovalo svým obyvatelům bezpečí v době válek a nepokojů.
Podobné je to i s manželstvím. Jeho skutečnou hodnotu doceníme v době, kdy jsme zraněni a  hledáme někoho, kdo nám pofouká naše "bebínko" a místo, kde bychom se cítili v bezpečí. Obojí nám v takových chvílích nabízí právě těsná blízkost milujícího partnera.

I vám, kteří jste dočetli až sem, přeji takovou lásku. Hledejte a budujte ji. Nečekejte na dokonalého partnera. Takoví neexistují. Nakonec, ani vy nejste dokonalí. V dokonalé lásce může žít nedokonalý muž s nedokonalou ženou, pokud jsou ochotni ji budovat.
A když přijdou krize, tak se jen tak lehce nevzdávejte. Stojí to za to!