Do posledního dechu

Věříte, že Bůh slyší a vyslýchá vaše modlitby? Já ano. Kdybych tomu nevěřil, určitě bych už s modlitbou dávno skončil. Tím ale v žádném případě nechci říci, že Bůh vždy udělá to, o co ho žádám. Nechávám na něm, aby rozhodl, co z toho, oč ho prosím, mi prospěje a co by mi naopak ublížilo.

Mám rád následující Ježíšovo ujištění: "Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky." (Jan 15,7+8)

Rád vzpomínám na chvíle, kdy jsem mohl poslouchat vyprávění „tetičky Fremrové“. Bydlela sama na okraji Jeseníka. Ale jen málokdy byla sama. Téměř vždy, když jsem k ní přišel, měla návštěvu. Byla to mimořádně moudrá žena. I ve svém stáří dokázala rozumět mladým lidem a radit jim v jejich problémech.

Vždy byla usměvavá a plná optimismu. Jen jedna věc ji trápila. Měla strach, aby jednou nebyla někomu na obtíž. Byla si vědomá, že s její váhou by to mohl být problém. Mnohokrát jsme se spolu modlili a já prosil Boha, aby jí dal odvahu a sílu mu i v této záležitosti důvěřovat.

Měli jsme stejného koníčka – vaření. Ona ještě před válkou vedla vegetariánskou restauraci v Praze. Byla plná života a tak jsme naplánovali, že v našem sboru spolu uspořádáme kurz zdravého vaření pro lidi z města. Sestavili jsme plán na deset setkání. Nachystali jsme recepty, které do té doby byly jejím obchodním tajemstvím.

Pak přišel den D. Klubovna, kde kurz probíhal, byla na prvním setkání plná lidí, kteří chtěli změnit svůj životní styl. Po krátkém představení našich plánů jsme začali s praktickou výukou. Dvě hodiny rychle uběhly a my se těšili na příští setkání.

O dva dny později jsem dostal smutnou zprávu. Tetičku postihla mozková příhoda a záchranka ji odvezla do nemocnice. Když jsem ji navštívil na JIPce, nemohla se hýbat a nemluvila. V její tváři byl zvláštní klid. Když jsem jí vyčítal, co mi to udělala, usmívala se a já z jejího úsměvu vycítil, že kurz budu muset dokončit sám. Bůh vyslyšel její poslední prosbu.

Nebojme se své obavy svěřit Bohu. Může totiž vyplnit jen ty prosby, které od nás uslyší.