Bůh dává řád

        Zůstaňme ještě u zprávy o stvoření světa. Vždy, když ji znovu čtu, mne plní obdiv vůči Bohu, který je tu představen jako Tvůrce světa, na kterém můžeme žít. Vždy mne zaráží kontrast mezi tím, jak naše planeta vypadala"na počátku", a jak vypadala poté, co zde sedm dnů působila Boží tvůrčí moc.

        Připomeňme si, jak Mojžíš popisuje začátek stvořitelského týdne: Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.
I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.
I řekl Bůh: "Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!" Učinil klenbu a oddělil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak. Klenbu nazval Bůh nebem. Byl večer a bylo jitro, den druhý.
I řekl Bůh: "Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!" A stalo se tak. Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré..." (Genesis 1,2-10)

        V minulosti jsem viděl několik katastrofických filmů. Představy jejich tvůrců tak trochu někdy korespondují s tím, jak asi vypadala naše planeta, když na ní ještě nebyl život. Mrtvá, tmavá a dost dlouho opuštěná.

        Pak začala Boží tvůrčí činnost. A já vždy obdivuji, čím Stvořitel začíná. Sám pro sebe tomu říkám "zavádění řádu". Bůh si na ten chaos nejdříve posvítí, pak dá pevné přírodní zákony vlhkosti v atmosféře, stanoví poměr mezi jednotlivými "plyny" v ovzduší, a nakonec ještě rozhodne o tom, kolik procent zemského povrchu bude tvořit moře a kolik souš. Teprve když je toto vše hotovo, začne třetí den tvořit život.

        Často hovořím s lidmi, kteří biblickou zprávu o stvoření zpochybňují, protože odmítají nějakou víru ve stvořiteli. Raději věří ve vědecký pokrok. Rozhovor se pak stočí na velký třesk, kterému podle těchto lidí vděčíme za vše, co máme.

        Během takových diskuzí pokládám otázky, na které jsem ještě nedostal uspokojivou odpověď: "Pokud za vše vděčíme velkému třesku, kde se vzaly všechny ty přírodní zákony? Jak to, že třeba v atmosféře naší planety je právě tolik kyslíku a dusíku, abychom neshořeli?"

        Už jsem viděl několik dost velkých a silných "třesků". Viděl jsem vybuchnout a shořet auto, odpálení munice z druhé světové války. Zažil jsem, jak při požáru průmyslové budovy vybuchovaly sudy s ředidlem a létaly stovky metrů daleko. Jsem pamětníkem Černobylu... Ani jeden z těchto "třesků" nikdy nepřinesl nic dobrého a žádný řád při něm nevznikl sám od sebe.

        Při čtení zprávy o stvoření si uvědomuji, že tvůrcem přírodních zákonů je Bůh. To on dal řád atomu a my čas od času doplatíme na to, že ho chceme narušit. To on stanovil přesný poměr plynů v naší atmosféře a my se dnes často dusíme, když si myslíme, že v našich kamnech shoří vše, co do nich dáme...

        První kapitola Bible nám představuje úžasného Boha, který je nejen Stvořitelem naší země, ale i celého vesmíru. Protože dal hmotě pravidla, podle kterých může fungovat, je také Pánem nad přírodními zákony a může dělat věci, které náš rozum nikdy nepochopí.

        První kapitola Bible nás také učí, že je moudré respektovat řád, který na naši planetu přinesl Bůh, když se tu na počátku zastavil na jeden týden.