Ať je ve mně oslaveno Boží jméno

Včera jsem delší dobu čekal na řemeslníky a tak jsem si v mobilu otevřel Bibli, konkrétně 2.dopis apoštola Pavla křesťanům v Tesalonice. Zaujalo mne tam jeho zajímavé konstatování, které jsem v malé úpravě použil v nadpisu.

Podívejme se na Pavlova slova: "...až v onen den přijde, aby byl oslaven svým lidem a veleben těmi, kdo uvěřili; také vy jste uvěřili našemu svědectví.
¹¹Proto se stále za vás modlíme, aby vás náš Bůh učinil hodnými svého povolání a svou mocí přivedl k naplnění každé vaše dobré rozhodnutí a dílo víry. ¹²Tak bude oslaveno jméno našeho Pána Ježíše ve vás a vy v něm podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista." (2.Tesalonickým 1,10-12)

Když jsem četl tato slova, uvažoval jsem, zda platí i o mně. Je ve mně oslaveno jméno Pána Ježíše a jsem já oslaven v něm? O tom druhém nepochybuji. Pokud je v mém životě něco, co mi dává hodnotu, pak je to můj osobní vztah s Ježíšem Kristem. Já v něm oslaven jsem.

Ale je Ježíšovo jméno oslaveno, když se k němu hlásím? Nedělám mu ostudu? Kdysi jsem se touto otázkou stresoval. Pak jsem si uvědomil, že stres mi nepomůže. Pomoci mi může jen to, když si budu chránit svůj vztah s ním a tím budu posilovat svou víru. Nakonec, i Pavel píše: "Proto jsme na vás hrdi v církvích Božích, neboť vaše víra je vytrvalá v každém pronásledování a útisku, které snášíte: ⁵to je předzvěst spravedlivého soudu Božího. Tak se stanete hodnými Božího království, pro něž trpíte." (2.Tesalonickým 1,4-5)  

Křesťané, kteří se snažili žít podle Ježíšova učení, to nikdy neměli snadné. Byli pronásledování od pohanů, židů a později i od těch, kdo se ke křesťanství hlásili. Apoštol Pavel to znal z vlastní zkušenosti. Proto ve svých dopisech povzbuzuje své duchovní sourozence: "A je spravedlivé, že Bůh všem, kteří vás utiskují, odplatí útiskem, ⁷a vás utiskované spolu s námi vysvobodí, až se zjeví Pán Ježíš z nebe se svými mocnými anděly, ⁸aby v plameni ohně vykonal trest na těch, kteří neznají Boha, a na těch, kteří odpírají poslušnost evangeliu našeho Pána Ježíše. ⁹Jejich trestem bude věčná záhuba..." (2.Tesalonickým 1,6-9)

Pane, ty slibuješ, že jednou zjednáš spravedlnost. Na ty, kdo šířili zlo, necháš dopadnout důsledky jejich vlastních činů. Pomoz mi, prosím, aby se na mně oslavilo tvé jméno.