338) Cena za život Mesiáše (Matouš 26,14-16)

Včera jsme četli příběh Marie, která pomazala Ježíše mastí v ceně ročního platu kvalifikovaného dělníka. Jidáš ji za to odsoudil. Měl pocit, že jsou to zbytečně vyhozené peníze.

Jenže Ježíš se zastal Marie. Řekl mu: "Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu! Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky." (Jan 12,7+8) Tahle slova se Jidáše dotkla. Považoval je za veřejnou urážku. V jeho mysli dozrála myšlenka, se kterou si už nějakou dobu zahrával.

V knize Touha věků je zachycena zajímavá myšlenka: "Marie slyšela, jak Ježíš mluví o své smrti. Zarmoutilo ji to a ve své lásce mu chtěla projevit úctu. Obětovala se a koupila alabastrovou nádobu "drahého oleje z pravého nardu", aby jej pomazala. Nyní však mnozí tvrdili, že bude korunován na krále. Její smutek se proměnil v radost. Chtěla jako první vzdát poctu svému Pánu. Rozbila nádobu a vylila olej na Ježíšovu hlavu a nohy." (E.G.White: Touha věků 354)

Ježíš tuto královskou poctu přijal a pak se Marie zastal. "Z Ježíšova pohledu Jidáš pochopil, že Spasitel prohlédl  jeho pokrytectví a zná jeho podobu a opovržení hodnou povahu. Pochvalným uznáním Mariina činu, který byl tak přísně odsouzen, Kristus vlastně napomenul Jidáše...
Jidáše se výtka hluboce dotkla. Rozhodl se pro pomstu. Po večeři šel rovnou do velekněžského paláce, kde právě zasedala rada..." (Touha věků 356)

O tom, co se odehrálo dále, Matouš píše: Tehdy šel jeden z dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím."
Oni mu určili třicet stříbrných. Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil. (Matouš 26,14-16)

Ještě jednou nahlédněme do knihy Touha věků: "Jidáš tak dlouho podléhal hrabivosti, až jej zcela ovládla a udusila v něm všechny dobré vlastnosti. Záviděl Ježíši oběť, kterou mu Marie přinesla. Nemohl přenést přes srdce, že se Spasitelovi dostalo pocty hodné králů. Za částku menší, než byla cena voňavého oleje, svého Pána zradil. (Touha věků 356)

V tom, co jsme právě četli, ještě více vyniká propastný rozdíl mezi Marií a Jidášem. Marie poznala, jakou cenu má Ježíš pro její další život. Za mast, kterou pomazala svého Pána, by mohla dostat stádo tří set ovcí. Byl to projev její vděčnosti za vše, co jí Ježíš dal.

Jidáš měl opačný pocit. Zdálo se mu, že mu vztah s Ježíšem nic nepřináší. Jako dobrý kšeftař ale pochopil, že má jedinečnou příležitost, aby z toho, že chodí s Ježíšem, konečně něco měl. Cenu života svého Mistra ocenil na třicet stříbrných mincí.

Marie se vzdala masti v ceně tři sta denárů a získala věčný život. Jidáš prodal svého Mistra za třicet stříbrných a život věčný ztratil. Apoštol Pavel, který se kvůli Ježíši vzdal skvělé kariéry, později napsal: "A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic, abych získal Krista..." (Filipským 3,8+9)
Ztráta vždy není ztrátou a zisk ještě nemusí být ziskem.

Pane, jsem rád, že jsem Tě poznal. Chci se, podobně jako Pavel a Marie, vzdát všeho, co by mne zdržovalo na cestě do Tvého království.