328) Nepříjemné probuzení (Matouš 25,6-10)

Včera jsme Ježíšovo vyprávění přerušili ve chvíli, kdy všech deset družiček, vyhlížejících příchod ženicha, usnulo. Byly tak unavené, že nakonec nevydržely bdít a přemohl je spánek.

Podívejme se, jak to podle Matouše bylo dál:
Uprostřed noci se rozlehl křik: "Ženich je tu, jděte mu naproti!"
Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy.
Tu řekly pošetilé rozumným: "Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!"
Ale rozumné odpověděly: "Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!"
Zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny. (Matouš 25,6-10)

Včera jsme skončili u toho, že čas běžel a ženich stále nikde. Jedna dívka po druhé postupně usínaly. Nakonec usnuly i ty dvě nejupovídanější. Ve snu se možná samy stávaly nevěstami, když v tom je probudilo volání: "Ženich! Ženich se blíží!" Rychle vyskočily, upravily si šaty i účes, promnuly si oči. Už se chtěly vydat naproti ženichovi, když si všimly, že jejich lampy zhasly.

Až do této chvíle bychom nepoznali, které panny byly rozumné a které pošetilé. Teď se ale rozdíl projevil. Ty moudré počítaly s tím, že se čekání může protáhnout. Nemoudré se zřejmě domnívaly, že mají vše přesně spočítané. Jejich výpočet ale nevyšel a teď měly problém. S lampami, které nesvítí, byly v průvodu zbytečné. Co teď?

Obrátily se na družičky, které právě dolévaly do svých lamp olej z malých nádob, které si prozřetelně vzaly s sebou. Prosily je, aby jim nechaly trochu oleje. Moudré odpověděly: "Rády bychom vám pomohly, ale nejde to. Kdybychom se s vámi rozdělily, neměly bychom ho dost na celou cestu. Nakonec by zhasly i ty naše lampy a průvod by musel jít potmě."

Při čtení tohoto příběhu mne napadla otázka: "Proč si s sebou náhradní olej nevzaly všechny družičky?" Nevím, jak tehdy vypadaly šaty družiček. Ale myslím si, že asi neměly kapsu, do kterých by se dala taková nádobka s olejem schovat. Batoh na záda se k nim také nehodil. Moudré dívky proto možná musely celou dobu držet v jedné ruce lampu a v druhé nádobku s náhradním olejem. Nebylo to ani pohodlné a určitě to i kazilo estetický dojem.

Lidem, kteří hodnotili čekající družičky, se možná více líbily ty, které měly jednu ruku volnou. Vypadaly uvolněně a bezstarostně. Jak by také ne, když moc nepřemýšlely. Když jim ty moudré radily, aby si s sebou také vzaly náhradní olej, nenechaly si poradit. Byly přesvědčené, že je nic nemůže překvapit.

Svůj omyl poznaly až v okamžiku, kdy přišlo nepříjemné probuzení. Bez svítících lamp do průvodu nemohly. Muselo to pro ně být hrozné zklamání. Tak dlouho se připravovaly a najednou je to vše zbytečné. Rády by svůj omyl napravily, ale bylo pozdě.

Pane, tak nevím, jak jsem na tom já. Jsem moudrý nebo pošetilý? Nevím. Věřím, že když se Tě budu držet, tak se nakonec stanu moudrým.