309) Přísaha by měla platit – vždy! (Matouš 23, 16-22)

Věříte politikům, když v době předvolební kampaně slibují, jak vám zajistí ráj na zemi, když jim dáte svůj hlas? Věříte všemu, co je napsáno v novinách nebo co je v televizních zprávách? Věříte lidem, když vám něco říkají?

Občas mám pocit, že žiji v bláznivé době. Neplatí slovo, sliby a dokonce ani písemné smlouvy. S dobrým advokátem se dnes nikdo nemusí bát policie ani soudů. Jediný strach, který dnes lidé mají, je, že potkají někoho, kdo bude v tom obcházení zákona ještě šikovnější než oni a ještě k tomu na jejich účet.

Když jsem četl Ježíšovo hodnocení farizeů a zákoníků, měl jsem najednou pocit, že je to popis dnešní společnosti. Nakonec, podívejte se sami: "Běda vám, slepí vůdcové! Říkáte: `Kdo by přísahal u chrámu, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při chrámovém zlatu, je vázán.´ Blázni a slepci, co je větší: zlato, nebo chrám, který to zlato posvěcuje?
Nebo: `Kdo by přísahal při oltáři, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při oběti na něm, je vázán.´ Slepci, co je větší: oběť nebo oltář, který tu oběť posvěcuje?
Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá při něm a při všem, co na něm leží. A kdo přísahá při chrámu, přísahá při něm a při tom, kdo v něm přebývá. Kdo přísahá při nebi, přísahá při trůnu Božím a při tom, který na něm sedí." (Matouš 23,16-22)

Přemýšlím, zda bych chtěl mít takového vůdce, u kterého bych se vždy musel přesvědčit, zda to co říká, myslí vážně nebo ne. Dokonce i u přísahy bych musel studovat, jaký stupeň pravdivosti jí mohu přisoudit. Mám raději lidi, kteří říkají to, co si myslí a já jim mohu věřit.

Ježíš se v této své promluvě vrací k něčemu, co už jednou řešil. Bylo to ve slavném kázání na hoře. Tehdy se vyjadřoval k výkladu Mojžíšova zákona. Všímal si právě hodnoty a věrohodnosti našeho slova: "Dále jste slyšeli, že řečeno bylo otcům: `Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu přísahy své.´
Já však vám praví, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží; ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal.
Vaše slovo buď `ano, ano - ne, ne´; co je nad to, je ze zlého." (Matouš 5,33-37)

Před pár léty jsem zjistil, že o mně někdo vypráví nepravdivé informace. Zjišťoval jsem zdroj pomluv, až jsem se dostal k samotnému prameni. Když jsem tomu člověku s pomlouvačným jazykem dokázal, že lže, prohlásil: "Buď rád, že je to jen pomluva. Představ si, co by bylo, kdyby to byla pravda!"

Jako křesťané bychom měli mít takovou pověst, že nám lidé budou věřit i bez přísahání. Pokud řeknu ano, pak by to mělo být ano. Stejně tak ne by mělo znamenat ne. A když nevím, měl bych říci nevím.

Pane Ježíši, ty víš, že bych rád vždy říkal pravdu. Jenže ono to vždy není snadné. Pomůžeš mi, abych to dokázal?