Markéta Šichtařová VIP
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka, autorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2024 kandidátka do Senátu ČR.
- Počet článků 697
- Celková karma 41,73
- Průměrná čtenost 19929x
Markéta Šichtařová
Bankovní poplatky mimo zákon
S něčím se vám svěřím. Poslední dobou nápadně často slýchám strachy, kam svět spěje. Někdo se bojí ohromných dluhů státu. Někdo se bojí rasové nesnášenlivosti. Někdo dokonce mluví o všeobecné anarchii či o válce. Já tyhle obavy nesdílím. Mám obavy jiné.
Markéta Šichtařová
Konec června: Důchodové reformě se daří… skvěle!
Dám vám hádanku: Pomalu nám končí půlroční „upisovací“ období pro lidi nad 35 let, během něhož se museli rozhodnout, zda vstoupí či nevstoupí do druhého pilíře. Vládní kampaň vysvětlující cosi o benzínu a o tom, že když si natankuji tolik a tolik litrů, stát nám neekologicky fosilní palivo ještě přidá, právě vrcholí. Premiér demonstrativně před kamerami podepsal svou smlouvu o vstupu do druhého pilíře. O čem to svědčí?
Markéta Šichtařová
Premiér končí, ať žije nový premiér k popukání
Premiér končí. Padne komplet celá vláda? Možná. Bude úřednická vláda? Možná. Ať tak či onak, do řádných voleb se to už nejspíš nějak doklepe. A dneškem vlastně naostro startuje předvolební boj. A abychom se v tom právě odstartovaném předvolebním boji vyznali, dám vám s dovolením jednu hádanku:
Markéta Šichtařová
Nový vládní program: Odstřelme hráze
Rok 2002 a jeho povodně si pamatuju – jako leckdo – detailně. Tehdy jsem pracovala v bance v pražském Karlíně. Když se v pátek zatím ještě velmi pozvolně začínala na Prahu hnát velká voda, zvedla jsem své pozadí ze židle a zamířila do podzemních garáží, abych vyparkovala své auto. Zdálo se mi poněkud nemístné nechávat auto pod úrovní ulice, když Karín, jak známo, je potenciální záplavovou oblastní. Vyvolala jsem všeobecné veselí. „Co blbneš? Dyť říkají, že to mají pod kontrolou.“ Nediskutovala jsem o tom, kdo mají být ti „oni“, ani o tom, co konkrétně ti oni mají pod kontrolou, natož o tom, zda se náhodou nemohou mýlit; auto jsem prostě z opatrnosti (jako jediná z banky) z podzemní garáže vyvezla. Zbytečně - Karlín se držel až do pondělka, kdy už jsem byla i s autem dávno fuč. Veselí a posměch mých kolegů drželo taktéž až do pondělka. Poté se ukázalo, že voda byla natolik „pod kontrolou“, že zaplavila nejen podzemní garáže, ale dostala se, potvora, až do druhého patra naší banky.
Markéta Šichtařová
Co takhle dát si měnovou reformu?
Taky rádi sledujete historické dokumenty a dělá vám při nich dobře pomyšlení, že doba se už změnila? Říkáte si: Zapltaťpámbu, že už jsme tak daleko od války, od předválečné Velké krize, od Mnichovské dohody, od měnové reformy...? Tak opatrně s takovými soudy. Tuhle mě při pocitu jistého déjà vu zamrazilo.
Markéta Šichtařová
Nevěřte těm lžím o ochraně
Otázka číslo jedna: Televizní hlasatelka v předpovědi počasí oznámí, že se čekají silné bouřky. Doporučí vzít si ven deštník. Co udělá průměrný Evropan? Odpověď: Vezme si s sebou deštník.
Markéta Šichtařová
Recept pro českou ekonomiku?
Víte, co právě teď chybí české ekonomice? Ministerstvo financí si tím láme hlavu. Celá vláda si tím láme hlavu. Česká národní banka si tím láme hlavu. Evropská komise si tím láme hlavu. (No dobře, ta si námi hlavu zase tak moc neláme, tu víc pálí Němci, Francouzi a Italové, ale alespoň občas, je-li tázána, se zatváří, jako že ji to také zajímá.) Mezinárodní měnový fond si tím láme hlavu. Chlapi v hospodě nad pivem si tím lámou hlavu. Jestli to lámání si hlav nebude tak trochu tím, že pod svícnem je největší tma...?
Markéta Šichtařová
Vládní paskvil
Tvrdím: S naší vládou je to jako s velkým bachratým broukem. S dovolením vysvětlím. Víte, co je to nosorožík? Pokud se občas vrtáte na zahrádce, alternativně pokud na té zahrádce ještě máte kompost, možná jste už měli tu čest seznámit se s jeho ponravou. Dost možná jste se i trochu lekli a chvíli váhali, zda k vám domů nepodnikli invazi tropičtí hmyzáci ze severní Austrálie, ti, co je s oblibou ukazují v televizi na přírodopisných kanálech coby oblíbenou mňamku australských Aboriginů: Je to totiž zhruba 12 centimetrů dlouhá, 3 centimetry tlustá, bíložlutá věc. Nevýslovně ohavná věc, brrr. Jako pubertální výrostek jsem neměla problém za pětikorunu překusovat žížaly; nicméně dvanácticentimetrová ponrava nosorožíka je i na mě silná káva. (No fakt má 12 cm – měřila jsem ji!)
Markéta Šichtařová
Zaplaťpámbu za ty evropské ťulpasy
„Oblékni se víc, musí ti být zima, nastydneš!“ Tak tahle věta mě umí spolehlivě nadzvednout. Nejen proto, že jsem ji v dětství slýchala třicetkrát denně – spíš pro její manipulativnost. Cítíte také tu její arogantní nelogičnost? Jak může někdo jiný vědět lépe než vy, že je vám zima? Jak si může kdokoliv troufnout prorokovat vám, že nastydnete zimou, když se třeba zrovna horkem koupete v potu? Jen proto, že je starší, a tedy všeobecně považován za „zkušenějšího“? Musí snad „starší“ také znamenat „otužilejší“? Ta věta, kterou rodiče, prarodiče a vůbec všichni dospěláci tak rádi opakují dětem i výrostkům, vlastně říká: „Jsi totální trotl, nevíš dokonce ani takovou základní věc, jako jak se cítíš, máš zakrnělé všechny smysly, zato já jsem chytrý a vím, že ti je zima, o čemž ty nemáš ponětí.“ A nejhorší na tom je, že jsme vedeni k tomu tyhle bláboly poslouchat, respektovat – a oblékat se. (Pravda, taky jsem pod vlivem kulturního tlaku okolí nejprve zápasila sama se sebou, když děti chtěly doma běhat po studených dlaždicích úplně bosy; nicméně dneska už hrdě mohu říct, že boj samotné se sebou vyhrála ta – patrně – správnější polovina, takže děti dál už roky spokojeně běhají bosy, aniž bych ovšem pamatovala jediné nastydnutí.)
Markéta Šichtařová
Prezident Zeman a Zelené prasátko
Zjistila jsem jednu věc. Všechno je jinak. Úplně jinak, než se na první pohled zdá. Ale ne, počkejte, nemyslím to tak, jako že leckdo se na první pohled tváří, že je „křišťálově nejčistší“, a pak se z něj třeba může vyklubat korupčník; to je moc průhledné, to ví každý. Nemyslím to ani tak, že ceny světových akcií se tváří, kdovíjak se akciovým trhům nedaří, a pak může přijít prasknutí cenové bubliny a ceny se mohou zřítit do propasti; to je přeci zcela běžná a známá věc. Myslím to tak, že zdánlivě úplně nevinné a banální všední věci, do kterých by to nikdo neřekl, mohou nakonec skončit... no, prostě úplně jinak. Hned vám to vysvětlím.
Markéta Šichtařová
Startuje se spirála
Už dlouhou dobu varuju, že v ekonomice je něco špatně. Že finanční trhy čeká propad. Že na finančních trzích zejména kvůli nezodpovědnému chování světových centrálních bank existují mnohé paralelní cenové bubliny: Akcie, ropa, zlato, stříbro, asijské nemovitosti, evropské dluhopisy, euro. To vše je dražší, než odpovídá reálnému stavu ekonomiky. A dlouhodobě varuju, že pravděpodobně někdy v průběhu roku 2013 přijde prasknutí těchto cenových bublin a „Velký pád“. Tento Velký pád může být odstartován nějakým celkem nevinným narušením důvěry ve vývoji trhů: Článkem ve významném periodiku, neobratným výrokem některého významného politika, nebo neobratným činem některé centrální banky.
Markéta Šichtařová
Německo varuje
Zmýlila jsem se. 30. prosince 2011 jsem zde napsala, že „Až přijdou Praví Němci, bude vymalováno“. Mínila jsem tím, že až vznikne v Německu strana, která jako hlavní program bude mít dost podpory pro téměř bankrotující státy, přijde čas, kdy by se ony skoro-bankrotující země měly začít vážně obávat, že už neuvidí od bohatších kámošů ze severu ani euro. A že tato nová strana také rozdá nové karty v evropské politice, totiž proti-eurovské. Hluboce jsem se však zmýlila. Ta strana se totiž nejmenuje Praví Němci. Ta strana si začala říkat Alternativa pro Německo.
Markéta Šichtařová
Všechno dle plánu: Nákaza houstne
Tohle nemá být šíření poplašné zprávy. Tohle je míněno jako dání si dvou a dvou dohromady. Tak tedy první střípek: Před pár dny jsme se v našich kancelářích bavili „kvízem“, který jsme si dávali sami mezi sebou. „Je to evropská země. Dnes po náhlém a prudkém nárůstu nabízí své státní dluhopisy za výnos o plných pět procentních bodů vyšší, než je výnos srovnatelných dluhopisů německých. Jaká země to je?“ Než uhádnete, vězte, že podobně prudký nárůst výnosů státních dluhopisů většinou předznamenává problémy. Většinou se v minulosti taková země neubránila žádosti o pomoc. A pohled na graf výnosů jejích dluhopisů říká, že by bylo divné, kdyby tato země buď nezbankrotovala, anebo si alespoň s bankrotem nezahrávala jako Kypr. Graf totiž ukazuje něco podobného, čím si prošlo Řecko, Portugalsko i Kypr. Tato země ale není ani jedna z nich. Je to země, která má srovnatelný (respektive jen nepatrně vyšší) poměr veřejného dluhu k svému HDP než Česká republika. Ovšem má banky, ve kterých má vysoký vlastnický podíl stát, které masívně investovaly za hranicemi a trochu se s tím přepočítaly. Takže dnes se odhaduje, že mají zhruba 7 miliard eur ztrátových úvěrů. Už víte? Je to Slovinsko. (Taktně teď pomineme úvahu o tom, co srovnání s výší veřejného dluhu říká o České republice.)
Markéta Šichtařová
Operace se zdařila, evropský pacient zemřel
Kypr je zachráněn. Tedy pokud za záchranu považujeme to, že vklady nad 100 tisíc eur v nejproblémovější kyperské bance jsou z 80 procent zestátněny. Nebo to, že ke zbývajícím 20 procentům se jejich majitelé dostanou až za pár let – tedy dostanou-li se. Nebo pokud za záchranu považujeme to, že Kypřané si nesmí denně vybrat víc než 300 eur. Nebo to, že převody peněz do zahraničí jsou omezeny. Ale co taková záchrana vlastně znamená?
Markéta Šichtařová
Něco tu v ekonomice páchne
Víte, jaké situaci se říká „tady něco páchne“? Říká se tak třeba situaci, kdy potkáte svého natroublého souseda, a on se na vás usmívá. Když vás dlouholetý šéf pozve poprvé ve vaší kariéře na oběd s tím, že by si s vámi chtěl o něčem důležitém promluvit. Když na vás zazvoní podomní prodejce a oznámí vám, že vám přináší roční úsporu dva tisíce korun českých na elektřině. Když světové akciové indexy jsou na historicky nejvyšších číslech.
Markéta Šichtařová
Evropskou unií posvěcená krádež
Evropská unie neřekla pravdu. Diskutovanou „jednorázovou daň“ z bankovních vkladů na Kypru stále tvrdošíjně nazývá daní. Ale daň to není.
Markéta Šichtařová
„Bezpečné“ banky
Evropská unie má pár výhod. A vedle těch svých výhod má taky jeden zásadní problém. A ten problém se jmenuje závist. Že jste si toho ještě nevšimli? Tak tedy funguje to přesně na známém principu sousedovy kozy: „Cože, on má soused novou kozu? Fuj, kéž by mu chcípla, aby neměl nic jako já!“ Takže místo abychom se snažili našetřit si taktéž na kozu, raději tu sousedovu otrávíme, abychom neměli žádný nic. No ano, přesně tak to chodí i v Evropě. A přesně proto neprosperujeme hospodářsky tak, jak bychom potenciálně mohli. (A je úplně jedno, jestli je ona závist maskována třeba pod vesměs uměle doplněnými nálepkami „sociální spravedlnost“, „ochrana klienta“, „nezbytná úroveň regulace“, či čert ví jakými.)
Markéta Šichtařová
Vládní propaganda jak za starých časů
V únoru udělala vláda ústy svého ekonomického poradního sboru NERV zajímavý počin. Zveřejnila krátkou zprávu, ve které mimo jiné uvádí, že Češi jsou prý přehnaně pesimističtí a že v realitě máme hromadu důvodů k optimismu. A všechny ty úchvatné důvody k radosti nám vypočítává.
Markéta Šichtařová
Proč tolik emocí kolem Klause?
Jsou lidé, kteří mají rádi Václava Klause. A jsou lidé, kteří nemají rádi Václava Klause. (Zajímavé, narazila jsem dosud jen na zanedbatelný počet lidí, kterým by byl Václav Klaus ukradený.) A ti, kteří ho mají rádi, i ti, kteří ho nemají rádi, se teď do sebe pustili kvůli senátní ústavní žalobě na Klause za velezradu. Jedni hřímají: „Vždyť je to hrozné, chudák Klaus je takhle dehonestován, vždyť si to nezaslouží!“ Druzí hřímají: „Vždyť je to hrozné, co ten prevít udělal, ta amnestie je nehorázná čuňárna, zaslouží si za uši!“ Nedělám si sice patent na rozum a nejsem profesor ústavního práva, ale přesto mám intenzívní dojem, že první i druhý militantní tábor je vedle jak ta jedle.
Markéta Šichtařová
Zlevní potraviny, elektřina i bankovní poplatky!
Všimli jste si? Volební kampaň se rozbíhá! No jasně, že mám na mysli tu pro parlamentní volby v roce 2014. Jestli máte dojem, že to je ještě daleko, možná vám jenom uniklo několik posledních perel padajících z úst různých politiků napříč různými stranami. (Nedivím se, taky mě čím dál víc obtěžuje číst noviny a poslouchat zprávy, zasažena jsem oněmi perlami byla jen proto, že nejmladší synáček si několikrát po sobě uprostřed noci, kdy se vysílal jakýsi přehled zpráv, usmyslel, že je právě báječná doba zahrát si s kočkou závod, kdo umí rychleji cirkulovat kolem pohovky.) Tak tedy nenechme se mýlit, politici totiž mají jeden zásadní problém. A ten musí řešit s pořádným předstihem, protože při jejich inteligenčním kvocientu hrozí, že by to jinak do voleb nemuseli stihnout. Totiž musí vymyslet nějaké volební téma.
Markéta Šichtařová
Jak přijít o peníze
Už jste si všimli, že za největšími průšvihy stojí ta nejdrobnější opomenutí? Malé střípky informací, u kterých by vás skoro ani nenapadlo, že jsou podstatné...?
Markéta Šichtařová
Víc poslušnosti Bruselu – víc teplých míst
Jednou věcí jsem si jistá. Lidská vynalézavost si vždycky najde cestičku. Tak třeba když zpackaná důchodová reforma k letošnímu 29. lednu prozatím nalákala celkem 4624 lidí, tak trochu to nekorespondovalo s odhadem vlády, která ještě před pár měsíci tvrdila, že do druhého pilíře vstoupí kolem 3 milionů lidí. Pak svůj odhad „opravila“ na milion jeden a koncem roku už mluvila o půl milionu. Pořád tak trochu mimo mísu. Zájem veřejnosti je prozatím tak „ohromný“, že reforma v podstatě neprobíhá; nemá reálný význam. Lidská vynalézavost si ale vždycky najde cestičku. Co je fiaskem pro jednoho, je šancí pro jiného. Když státní systém netáhne, máme tu ještě soukromou konkurenci. Takže kupříkladu Kooperativa se už briskně vytasila s novým produktem, který tomu státnímu dokonale konkuruje, protože nemá nic z toho, co lidi na státním systému odpuzuje: nemožnost úniku, kostrbaté dědění, nulová garance výnosu... Zkrátka to, co úřední šiml zpacká, se stává dokonalou nahrávkou pro připravené. Vždycky to tak bylo. Vždycky to tak bude.
Markéta Šichtařová
Záhada děravého rozpočtu
Občas se přihodí, že dobrý úmysl se tak trochu mine účinkem. Existuje pro to i pořekadlo, říká se, že cesty do pekel bývají dlážděny dobrými úmysly. Tak třeba já mám přátele, manželský pár. Ten manželský pár působí na první pohled poněkud nevyrovnaným dojmem; ona drobná, krásná a velmi slušná, on obrovský do všech stran a velmi jadrně se vyjadřující. Ale protože protiklady se přitahují, úžasně jim to spolu klape. A proto také on je ochoten brát na ni ohledy, i když to pro něho znamená velké sebezapření. A tak se stalo, že když on za volantem mluvil, jak mu zobák narostl, a tituloval ostatní řidiče nereprodukovatelnými výrazy, ona se chudinka neustále křižovala. Až jednoho dne si troufla navrhnout, zda by on místo „ty ***“ nemohl říkat „ty Cipísku“. I stalo se. A tak od té doby jsou všichni řidiči titulováni „ty Cipísku jeden zas***ej“. A ona již nic nenavrhuje.
Markéta Šichtařová
Šetření je pohádka
Skutečnost, že se některé věci zdají být krajně nepravděpodobné, ještě neznamená, že nejsou. Tak kupříkladu: Jak pravděpodobné se vám zdá, že při přesazování fíkusu, který záhadně nějak není v té pravé kondici, naleznete v květináči místo kořenů zahrabanou reprobednu, kterou měsíc postrádáte? Mně to připadá jako relativně málo častý jev. Respektive, když už budu postrádat reprobednu, napadne mne podívat se třeba za skříň, ale nenapadne mne jít přesadit květiny. A přece i to se stává. Synek se dost možná domníval, že když zasadí jednu bednu, vyroste mu celá stereo souprava; nicméně ověřit tuto domněnku už zpětně není možné, neb měsíc je na jeho věk příliš dlouhá doba, takže své pohnutky zapomněl. Ať tak či onak, má životní filozofie, že nic není nemožné a ničemu se nemá smysl divit, byla opětovně potvrzena.
Markéta Šichtařová
Máme tu nový tunel
Někde to drhne – se „zaručenými“ zprávami o stavu světa. Tak třeba: Máme tu „epidemii smrtelně nebezpečné prasečí chřipky“. Média šílí, veřejnost šílí. Prý se máme nechat očkovat. Stát uvolňuje železnou zásobu antivirotik. A teď zpátky do reality: Každý rok napadne obyčejná chřipka zhruba 5 až 15 procent světové populace. A v České republice ročně zemře v důsledku chřipky přibližně 2000 lidí. To mimochodem představuje přibližně 2 procenta všech úmrtí. No a letošní zima prozatím podle zpráv aktuálních ke dni, kdy píšu tato slova, přinesla v důsledku prasečí chřipky 21 mrtvých.
| předchozí | ... 21 22 23 24 25 26 27 ... | další |
