Premiér končí, ať žije nový premiér k popukání

Premiér končí. Padne komplet celá vláda? Možná. Bude úřednická vláda? Možná. Ať tak či onak, do řádných voleb se to už nejspíš nějak doklepe. A dneškem vlastně naostro startuje předvolební boj. A abychom se v tom právě odstartovaném předvolebním boji vyznali, dám vám s dovolením jednu hádanku:

Volá po vyšších daních. Žádá vyšší daňovou kvótu, tedy vyšší daňovou zátěž. Hodlá zadlužovat zemi stále rychlejším tempem. Chystá se navýšit schodky rozpočtu. Plánuje zvýšit výdaje státu do ekonomiky - prý za účelem povzbuzení ekonomiky. Kdo je to? Hádáte dosavadní levicovou opozici? Tipujete ČSSD nebo dokonce komunisty? Ó jak krutý omyl! Je to právě končící Nečasova vláda, která sama sebe drze označuje - vlastně dnes bychom měli říct „označovala“ - za pravicovou. Vláda, která byla vládou hlavně proto, že při posledních volbách táhla hesla typu „neskončeme jako Řekové“ a „zodpovědné veřejné finance“. Pěkně prosím, to má být který z vyjmenovaných počinů, který má mít něco do činění s pravicí?

A pokud máte dojem, že mluvím jen tak vágně, pak stačí trocha čísel, abychom si ujasnili, kam Nečasovu vládu zaškatulkovat: Například původní plány vlády mluvily o schodku ve výši 50 miliard korun v roce 2015. Namísto toho schodek rozpočtu v letech 2014-2015 má vzrůst z letošních 100 miliard na 105 miliard korun – tedy to byl plán. Zda nebude realita ještě horší, nikdo netuší. Zvyšovat se mají jak výdaje vlády, tak i příjmy (neboli daně). Aby to nevypadalo tak trapně, vytasila se vláda ještě s návrhem zákona o finanční ústavě. Pokud by veřejný dluh stoupnul na 50 % HDP, musí vláda požádat o vyslovení důvěry. (To je vážně „skvělé“, naprosto mě uklidňuje, že se opět bude naoko hlasovat o důvěře jako už tolikrát, když veřejné finance dosáhnou bodu, v němž se nyní Slovinsko rozhoduje, zda nepožádat o mezinárodní záchranu před bankrotem. A nemám vůůůbec žádné podezření, že údaje o HDP se nebudou falšovat, aby příslušné hranice 50 % HDP nebylo dosaženo.)

Asi takhle: Je legitimní mít levicový náhled světa, byť se to ne každému musí líbit. Je také legitimní mít pravicové nazírání světa, ačkoliv ani to se ne každému musí líbit. Je legitimní chápat svět buď konzervativně, anebo liberálně. Ale není – prostě není – férové nechat se zvolit jako pravice a pak jednat jako levice. Nebo naopak.

Je to také nebezpečné. Vede to k ohromné deziluzi obyvatelstva. Lidé pak buď k volbám vůbec nepřijdou, protože budou mít naprosto správný pocit, že ať zvolí, koho zvolí, stejně si ten někdo bude dělat, co bude chtít bez ohledu na veřejné mínění. Anebo budou volit extrémistické únikové strany, které vznikly jako s.r.o. jedné konkrétní majetné osoby, kterou už nudí jen vydělávat peníze a teď by si pro změnu zase ráda vyzkoušela, jak chutná moc politická. Výsledek ale bude v obou případech stejný, tak i tak se dostanou do politiky pofiderní lidé, kteří politiku chápou jenom jako svůj výnosný podnik. A je to důsledkem toho, že veřejnost je znechucená jednoznačně levicovým chováním údajně pravicové vlády.

Takže tu máme u voleb, jejichž kampaň pádem premiéra v podstatě začíná, na výběr levici, ultra levici a extremistickou levici. To, je panečku, výběr k popukání. Hádejte, kdo asi vyhraje, pravice, či levice?