Metat blesky

Řekové se snaží zachránit. V takovém případě se říká „Ať jim dopomáhá Bůh“. Ale řečtí předkové kromě demokracie vymysleli také nejsympatičtější božstva, která v Evropě kdy působila.

Zeus, když se rozzlobí, metá hromy a blesky a to už je viditelné upozornění, že někdo udělal pořádnou botu. Poseidon rozbouří moře a utopí každého, kdo svou loď neudržoval v pořádku. Héfaistos nechá vybuchnout Vesuv (nebo jinou vhodnou sopku), aby nám ukázal, že někdy nás zachrání jenom útěk, pokud dokážeme běžet dost rychle. Athéna vymyslí rozumné řešení a Héra přesvědčí hromovládce, že je čas se uklidnit. Spousta dalších bohů má také práce víc než dost.

Když fyzická osoba u nás má tolik závazků, že je běžným způsobem nemůže splatit všechny, může požádat o osobní bankrot a potom, pokud má aspoň takové příjmy, aby byl do pěti let schopen splatit aspoň 30% dluhů, může mu být povoleno oddlužení. Řecko není právně fyzická osoba, ale skládá se asi z deseti milionů fyzických osob, tak jako Česko. Někteří Řekové jsou na tom dobře, jiní hůře, ale všichni dluží věřitelům, kteří se před pěti lety rozhodli, že zemi v potížích se nejlépe pomůže novým úvěrem s pořádným úrokem.

Právě v květnu před pěti lety, kdy byla ta „pomoc Řecku“ odsouhlasena, jsem byla na Maltě. Ne snad že bych byla přímo ekonom (ale jak jsem v posledních měsících četla různé názory různých vzdělanců různých národností a státních příslušností, názory lidí s víceméně stejným vzděláním se stejně velmi odlišují), ale nemyslím si, že někomu, kdo nic nemá, pomůže, když mu půjčíme na vysoký úrok. Když jsem tehdy v recepci maltského hotelu před odjezdem platila konzumaci, ptal se mě pan recepční, jestli u nás platíme eurem. Řekla jsem mu že ne a že mi to ani nevadí a že takových lidí je u nás většina. Trochu mě litoval, jako že musím být asi z nějaké chudé země (no to měl částečně pravdu), ale já jsem zase politovala jeho, že bude muset platit úvěr Řecku. Pan recepční měl ale pocit, že ta půjčka je výhodná, protože úrok bude 5%.

Teď se prý v našich základních školách začíná vyučovat něco jako „finanční gramotnost“, tedy má být snahou vysvětlit už dětem, že půjčovat si peníze je třeba opatrně, že je potřeba umět si spočítat, kolik můžu splácet a že se máme naučit nepodléhat bankéřům, kterým jde jen o to, prodat co nejvíce úvěrů, protože na tom je závislá jejich odměna a problémy už bude řešit někdo jiný. Ty potíže s předlužením a exekucemi jsou u nás prý způsobeny hlavně tím, že jsme tu měli dlouhá léta „komunismus“ a zacházet s penězi jsme se nenaučili.

Ani tu bublinu na trhu nemovitostí, která vznikla (mimo jiné) v USA, ale i ve Španělsku a Irsku, kdy se dávaly hypotéky (skoro) každému, protože bankéři chtěli co největší odměny, a která spustila (zatím) poslední krizi, jsme nevymysleli my, nevyškolené děti pokusu zvaného „komunismus“. Tam, kde toto historické období na vlastní kůži nezažili, asi taky nejsou dostatečně vzdělaní. A to ani absolventi středních či vysokých škol, o ministrech financí vyspělých zemí nemluvě...

Věřím, že vidina vysokého úroku přesvědčila všechny země platící eurem, aby Řecku půjčovali a celkem moc neřešili, z čeho ta země, která (skoro) nic neprodukuje, bude úvěry splácet. Ale to je právě to riziko, se kterým se od samého začátku musí počítat. Věřitelé teď už vědí, že úvěr není možno splatit. Ale nevědí, co s tím. Veřejný dluh každého obyvatele Česka je asi 180 tisíc korun, tedy když vezmeme rodinu typu rodiče, jedno dítě a dva prarodiče, do milionu moc chybět nebude. Jestli dobře počítám, v Řecku je ten dluh víc než milion na jednu osobu.

Řekové jsou nepochybně temperamentnější než my Češi (ale to je skoro každý, že). Právě oni si vymysleli nejhezčí a pro mě nejsympatičtější náboženský systém s hlavním bohem Diem, který s ostatními vedlejšími božstvy má hlavní sídlo na hoře Olympos. Když je hezky, a člověk ráno vstane dost brzy, dá se na vrcholek vyjít relativně snadno. Když padne mlha a vrcholek hory, která leží jen pár kilometrů od moře, se zahalí do mraků, nahoru se skoro vyjít nedá. V tu chvíli asi nahoře sněmují staří bohové, schůzi předsedá hromovládný Zeus a ostatní bohové a bohyně vyslovují své názory.

Takové bohy bychom potřebovali, a to nejen v Řecku. Takoví bohové, kteří nesídlí na nebesích, ale mnohem blíže, třeba někde na vysokém kopci, kam je sice obtížné se dostat, ale za slušného počasí to zvládne skoro každý, by měli hostovat nejen v Bruselu, aby nám připomněli, že žijeme tady na Zemi. Úředníci (mezi které počítám i všechny politiky nejen v Evropské unii) se nepochybně snaží být užiteční, ale lidské mentální schopnosti jsou omezené. Jistě je lepší, když je o problémech možno diskutovat, protože to je jediná šance, jak dojít k rozumnému řešení. Ale chtělo by to mít někoho, kdo umí metat blesky, někoho dalšího, kdo umí rozbouřit moře, někoho, kdo dokáže zapálit oheň, a dalšího, kdo připadne na nejlepší řešení a někoho, kdo dokáže přesvědčit ostatní o tom, že to řešení je dobré.

Řečtí politici teď zkoušejí rozbouřit moře. Jak to asi bude dál...?