Kateřina Veliká ve Valticích

Lednicko-Valtický areál se nachází na hranici dvou světů. Tedy tak to bylo ještě před pětadvaceti lety. Státní hranice mezi Rakouskem a Českem (tehdy ještě Československem) leží jen několik desítek metrů od jedné z nejhezčích staveb tohoto areálu, kolonádě na Reistně. Asi 40. let se na vrcholu této stavby, postavené v první polovině 19. století jako vyhlídka na čtyři světové strany, nacházela speciální sledovací budka pro československé pohraničníky, sledující pouze dvě strany, kterým se říkalo Východ a Západ. Tady v těchto místech je to ale spíš sever a jih. Na severu se nacházel „Tábor míru“ a na jihu „kapitalistická cizina“.

Tábor míru, dobře zabezpečený ohromnými armádami, vybavenými mimo jiné i jadernými zbraněmi, se před dvaceti pěti lety rozpadl. Za další dva roky se rozpadl i jeho stvořitel, Svaz sovětských socialistických republik. Na to, že se něco stane, jsme čekali už od 10. listopadu 1982, kdy zemřel Brežněv, největší nepřítel mé generace, který nám v roce 1968 pomocí tanků ukázal, kam dle pánů Kremlu patříme, tedy do jeho Tábora míru. Čekali jsme ještě 7 let. 17.12.1989 byly přestřiženy dráty na Československo - Rakouské hranici. Následně jsme se zbavili okupačních sovětských vojsk a v Praze rozpustili Varšavskou smlouvu.

Díky tomu všemu, co se stalo před pětadvaceti lety, si můžeme prohlédnout všechny stavby, které naši nejen čeští, ale evropští předkové postavili ve Valticích, ale i jinde na světě. Země, kam by se vůbec nemohlo cestovat, skoro nejsou. Řada zemí ale není zrovna nejbezpečnější a nijak jich neubývá. Některé země jsou sice pro turisty bezpečné, ale nejsou bezpečné pro řadu jejich obyvatel. Některé jiné země jsou sice celkem přijatelné, ale mnoho turistů je stejně nenavštěvuje, protože nemají pocit, že by jim jejich návštěva cokoliv přinesla. U nás je turistů až moc. A nejvíce navštěvované místo v Česku hned po Praze je právě tato památka UNESCO na jižních hranicích s Rakouskem.

Letos na jaře se tu dokonce natáčela část ruského filmu o Kateřině Veliké. Nevím kolik filmů bylo o této nejvýznamnější vládkyni Ruska původem z malého pruského knížectví natočeno. Pravdou je, že ani její muž neměl příliš mnoho ruské krve a tak nejslavnější ruská carevna, která Rusku poprvé zajistila v roce 1783, Krym založila dynastii carů, kteří už byli Rusy jen podle jména. Prý chtěla dobýt i Istanbul a vytvořit novou byzantskou říši, Polsko dostala skoro celé. Nevím, kolik filmů bylo o této carevně natočeno v Rusku nebo dříve v Sovětském Svazu. V ruském vyhledávači jsem našla pouze odkaz na pornofilmy. Možná tedy je ten film, který se natáčel letos, první. Asi i proto bylo potřeba znovu anektovat Krym, aby bylo kde natáčet exteriéry, protože moře u nás tedy zatím pro filmaře nemáme...