Klára Hüttlová

Opilá dáma

Občas piju. Občas to někdo vidí. A občas z toho něco vznikne. Je fajn být múza. A opilá dáma.

Klára Hüttlová

Na Národní z kostela je slyšet jen pláč anděla – zavírají Rock Café

Nevzala jsem si ani šeřík, ani jinou květinu. Šla jsem tam ošuntělá přesto, že tam byla kopa koťátek. Nešlo to jinak. Letěla jsem tam z práce s tím, že je to možná naposledy. Květnové Rockvstání.

Klára Hüttlová

Jak jsem si hrála na Sex ve městě, aneb v Palladiu vám nedaj napít

Tak jsem se rozhodla, že budu jako v Sexu ve městě, stejně mi to v diskuzích mlátí o hlavu kde kdo. Slepice ze Sexu – inu proč ne.

Klára Hüttlová

Ach miláčku, tak ráda bych tě viděla v klášteře

Oženil se. Bídák. Na Valentýna. Je to fakt trapák.

Klára Hüttlová

Hraju si na kdyby

Nenávidím dny, jako je tenhle... Nic mě nečeká. Ráno vstanu, půjdu do práce, v pět domů, zapnu bednu, otevřu knížku.... Nic, co by mě překvapilo.

Klára Hüttlová

Naivka přichází o iluze

Iluze jsou růžový. Nadýchaný. A dobře se v nich usíná.

Klára Hüttlová

Slabost pro silné chvíle

Poznáte to na první pohled. Neměli jste se na něj ani podívat. Celý příběh se vám převine před očima jako byste seděli v kině. I ten špatný konec. A stejně nikdy neodoláte.

Klára Hüttlová

Skáčete o Vánocích z okna?

Dneska jsem šla z oběda a už to tam někdo věšel, zase ty příšerný plastový jehličnany, s těma umělohmotnejma jablkama a zlatejma mašlema. Obrátila jsem oči v sloup a začla se modlit, abych náhodou z rádia neuslyšela Last Christmas.

Klára Hüttlová

Na jevišti

Stojím v portálu. Je mi zle, kdyby tady bylo světlo, tak bych nejspíš byla úplně zelená. I když stejně, až za chvíli vylezu do záře reflektorů, všichni uvidí, že barvou připomínám olivu. Ještě tři věty, ještě dvě věty, ještě jedna věta a jdu. Rozhrnu závěs a ... „Už jsem čtyřikrát přestlala postel, pětkrát vycídila umyvadlo, převěšela záclony. Já už vážně nevím, co mám dělat...“

Klára Hüttlová

Cizinka v Praze

Byla jsem chvíli pryč. Skoro byste to ani nezaznamenali. Jednoho krásného dne jsem odletěla směr Manchester England England.

Klára Hüttlová

Perfektní plán

Tolik jsem se těšila na svojí oblíbenou kapelu. Těšila jsem se , že uvidím oblíbená koťátka a idoly. Těšila jsem se, protože jsem je už dlouho neviděla (asi dva měsíce). Těšila jsem, že naživo uslyším své oblíbené písně. Prostě jsem se těšila jako blázen!

Klára Hüttlová

Příšerná kýčovitá fotka

Někdy se dobrovolně týrám. Proč to dělám? Co mě k tomu vede? Neodolám a pak se divím. A mám skoro slzy v očích.

Klára Hüttlová

Kancelář prezidenta republiky – tak trochu peklíčko

Na Hradě jsem pracovala měsíc a půl. Bylo to hodně intenzivní. Díky bohu se mi podařilo najít práci ještě ve zkušebce. Jinak bych teď nejspíš žrala uklidňující léky v Bohnicích.

Klára Hüttlová

Trocha poezie

Klára Hüttlová

Bídáci a ti hodní

Sedím s kamarádkou v naší oblíbené kavárně, každá zahloubaná do svých problémů respektive mužů.

Klára Hüttlová

Ženská (ne)upřímnost

Občas se z duše nenávidím za to, že jsem žena.Nesnášim, když se chovám žensky. Žensky nepřímo a přesto útočně. Vadí mi to, ale nějak si nemůžu pomoct.

Klára Hüttlová

Sama, samotinká

Jsem sama. Sama a spokojená. Nikdo mi nekecá do života, alespoň ne nijak přehnaně (rodiče si dopřávám tak jednou za čtrnáct dní). Ani necítím výrazný tlak od svých kamarádek (na svatbu se chystá teprve druhá a stejně jako ta první si mě chce vzít za svědka – jupí). Také mám s kým jezdit na dovolenou, s kým zapařit a s kým vést filozofické dialogy, prostě mi nic výrazně nechybí.

Klára Hüttlová

Muži, miluji vás – ale opravdu vás potřebuji?

Muži – mám vás opravdu ráda. I když občas prdíte, jste ješitní a někdy arogantní. Miluji vás, protože jste silní, charismatiční, vtipní, máte krásné oči a úsměv. Přesto mě trápí některé otázky. Vím, že krásné oči a úsměv mě nebudou dostávat na kolena donekonečna a čas zamilování jednou vyprchá. Ale co pak s vámi? Nejsem pavouk, abych vás po dokončení vašeho úkolu snědla. A nemůžu se zbavit pocitu, že to v současné společnosti nemáte vůbec jednoduché.

Klára Hüttlová

Holky, hry a panenky

Ach my chudinky ženy, máme to opravdu těžké. Nevěříte? Věřte. Nemám na mysli ani menstruaci, ani porod, ani to, že nemůžeme čůrat na každém rohu. Tentokrát mluvím o prvním kroku. O tom prvním kroku, který my ženy nesmíme udělat.

Klára Hüttlová

Někteří muži jsou legrační (někteří až k pláči)

Jela jsem domů (někdy během vánočních svátků), byla jsem trochu opilá (asi nějakej vánoční večírek) a taky i nejspíš trochu vyměklá. Sednul si vedle mě a donutil mě, abych si vyndala sluchátka z uší. Nevypadal uplně nejhůř, i když svým charizmatem mě neokouzlil. I přesto jsem souhlasila, že s ním někam zajdu.... Jak říkám, byly ty vánoce a já trochu naměkko....

Klára Hüttlová

Potvory

Holčičky. Občas jsou to potvory. Všechny. I já.

Klára Hüttlová

Baví mě tě milovat

Jsem pošetilá, hloupá a přiblblá. Je to marné a k mému věku se to nehodí. Ani bych to vlastně neměla říkat, ale baví mě tě milovat.

Klára Hüttlová

Radka, Zuzka, Lonka, Romča (ale nejen ony)

Včera jsem prožila velmi emotivní loučeni s Lonkou. Moji velkou kamarádkou, kterou znám od jejího narození. Měla velkou hlavu, mikinu s Mickey Mousem a já se těšila, až vyroste a já si s ní budu moct hrát. Tak nám holka vyrostla a vyrazila do světa. A já si musím hrát zase sama.

Klára Hüttlová

Koťátka na Rock for People

Vrátila jsem se z Rock for People a fakt jsem si to užila. Ne nebudu psát o hudbě. Aspoň ne moc, slibuju. Budu psát o tom, jak je skvělý zažívat postpubertální období.

Klára Hüttlová

Moje černá perla aneb I came to fuck you

Černé perly se rodí v Africe. Je to takové krásné klišé, když má někdo ebenovou kůži (další klišé). Inu i já jsem si prožila románek s černou perlou.