Radka, Zuzka, Lonka, Romča (ale nejen ony)

Včera jsem prožila velmi emotivní loučeni s Lonkou. Moji velkou kamarádkou, kterou znám od jejího narození. Měla velkou hlavu, mikinu s Mickey Mousem a já se těšila, až vyroste a já si s ní budu moct hrát. Tak nám holka vyrostla a vyrazila do světa. A já si musím hrát zase sama.

avi

Kecám – už dávno si s barbínama nehraju a Lonka není má jediná přítelkyně. Přítelkyň mám pár. Těch opravdových. Někdy si říkám, že o co hůř si vybírám partnery o to lépe si vybírám kamarády. Možná, že je v tom opravdu nepřímá úměra. Ještě jsem nepotkala muže, se kterým bych navázala tak hluboký vztah jako s některými mými přítelkyněmi.

Vědí o mých depresích. Vědí o mých ponožkách pro štěstí. Vědí, koho miluji a nenávidím. Vědí, že mám ráda divadlo. Vědí, že pořád utrácím za hadříky. Vědí, kde je můj oblíbený podnik. Vědí, že piju červené víno. Vědí, že bych to s tím vínem neměla přehánět. Vědí o sobě navázájem. A co je nejdůležitější, ja vím o nich. 

Přesto nemůžu říci, že bych s nima prožívala jen chvíle naplnění štěstím. Některé byly usměvné už tehdy, některé byly usměvné zpětně a některé možná ani usměvné nebudou: 

Pamatuješ Radko – jak jsme se hádaly a dokázaly proti sobě poštvat polovinu našich známých? To nám bylo asi dvanáct. 

Pamatuješ Zuzko – jak jsi mě hodila přes palubu, když jsi potkala svou první velkou lásku? Teď už vím, že je to běžná praxe nejen u tebe. 

Pamatuješ Romčo – jak jsi mě nadosmrti ztrapnila před mou láskou? Nechápu, jak tě něco takového mohlo napadnout. 

Pamatuješ Lonko – jaro? Tvoje nádherné období a moje období pádu. 

Někteří tvrdí, že přátelství mezi ženami neexistuje. Existuje. Kdyby neexistovalo, tak bych skočila pod vlak. Chvílema to vypadalo, že se přátelství ztratilo. Ale vždycky se vrátilo a s o to větší silou. A když naše vztahy přežili všechny ty hádky, muže, lásky a jara, tak je silné. A my jsme silnější společním s ním. S naším přátelstvím.

PS: za přátelství děkuji i Ivče (bez ní bych neměla ani jednu fotku), Lence (obdivuji její silnou vůli), Jindulce (bez debat divadlo), Terce (sluníčku), Lucce (chytrá a pilná včelička) a Markétě (největší pařmenka, kterou znám) - vstoupili jste do mého života sice později, ale také vás moc zbožňuji.