Josef Němec
- Počet článků 424
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 501x
Josef Němec
Ještě že existují ty náhody
Překvapí nás snadno a lehce partnerka, příbuzný, sousedi, nadřízený, nebo někdo úplně jiný, a to ať v kladné či záporné konstelaci. Dostane nás to někdy do kolen, jindy skáčeme až do nebe. Nikdy nevíme, co nám ten život přinese.
Josef Němec
Být lovcem anebo lovenou zvěří
„Pan Kohn pohlédl vzhůru a zvolal: ,Bože můj dobrý, šest tisíc let jsme tvůj vyvolený národ, nemohl by sis, prosím, konečně vyvolit už nějaký jiný?!“
Josef Němec
I nejistota může zabíjet
Kdekdo někdy míval chuť utéci před svými problémy, neboť věřil, že to tak bude pro něj nejlepší. Ale bohužel to vždycky vedlo ještě ke zhoršení dané situace a člověk se propadal stále do větší letargie, ze které se těžko uniká.
Josef Němec
Nezáviďte, je to hřích!
Každý ví, že se nemá závidět, ale přesto každý závidí. Závidíme sousedovi hezčí manželku a dům, starostovi jeho významný úřad, boháči jeho peníze, opilci jeho žízeň a barvité zážitky, žebrákovi jeho bezstarostnost,...
Josef Němec
Krev je láska
Říká se, miluj bližního svého tak, jak chceš, aby miloval on tebe. Cokoliv mu totiž uděláš špatného, může se k tobě zase se stejnou váhou špatností vrátit. Mnozí se v dnešní době tímto neřídí. Ve společnosti se díky tomu prohlubují nerovnosti, vzrůstá nespokojenost, nedůvěra jeden k druhému a objevují se stále více případy proti samotné lidskosti člověka.
Josef Němec
Pohled do vašich očí za pohled do mé duše
Často nejednáme tak, jak to doopravdy cítíme. Držíme své city na uzdě, bojíme se následků, které by mohly přijít, kdybychom morální zákony zpřetrhaly a jednali tak, jak nám radí naše srdce. Ano, mozek je řídící jednotkou člověka, ale tlukoucí rubínový poklad levé strany těla by měl mít občas podstatnější roli. Právě oči vyjadřují skutečné city a odraz naší duše, proto nikdy neklamou.
Josef Němec
Moje neštěstí se nedá popsat slovy
Být sám sebou, neohlížet se na druhé a prostě jít za svým snem. Ať to stojí, co to stojí. Někdy jsou však cíle tak ohromné, že jich nelze dosáhnout. Jindy se však objeví něco mnohem lepšího, co však může mít svou cenu. A ta může být pro toho dotyčného poslední. Sláva jednoho a závist druhých totiž může zabíjet.
Josef Němec
I špatné rozhodnutí je rozhodnutí
Kdybychom sebevíc chtěli, aby se všechno podstatné i nepodstatné občas událo bez nás, tak to tak nikdy naštěstí nebude. Vždyť všichni, každý jedinec ve světě, jsme strůjci svého osudu, který je čas od času narušen podstatnými okolnostmi, které neovlivníme. Bojíme se jednat sami za sebe, abychom neudělali nějakou podstatnou chybu, která by nás mohla něco stát.
Josef Němec
Najít vzorec na lásku
Vynálezy všeho druhu, i třeba ty sebemenší, hýbou již od pravěkých dob světem. A to ať chceme nebo nechceme. Některé lidstvu významně pomohly a ulehčily práci, jiné jsou však dodnes proklínány za jejich zvěrstva či krátkodobou funkčnost. Komu by se ale nelíbilo, kdyby se našel vzorec, který by nám řekl, jak dlouho s tím daným partnerem ve vztahu vydržíme, anebo by to bylo na obtíž, kdybychom předem znali datum rozchodu?
Josef Němec
On tam nebude
Zmizet a stát se pro svět dalším mrtvým neznámým. Samozřejmě ne z fyzické podstaty věci. Co by za to člověk někdy dal, aby byl neviditelný pro ten svůj mikrosvět, který tvoří rodina, přátelé a známí, to by ke štěstí zajisté stačilo. Občas chceme být natolik sami, že toužíme potom oprostit se ode všeho, s čím jsme svázáni.
Josef Němec
Soudíme druhé, přitom ale jimi sami nejsme
A je to vždycky tak snadné. Máme totiž každý jiná měřítka, podle kterých ostatní porovnáváme. Na sebe však rádi zapomínáme a často své odlišnosti nekomentujeme, přecházíme a bereme je jako součást našeho života, ač by s nimi něco třeba šlo udělat. Pak se vytvoří předsudky a škatulky, ze kterých se už člověk špatně, ne-li vůbec, dostává.
Josef Němec
První. Anebo poslední.
To je otázka, o kterou tu vždycky běží. V nejistých předpovědích počasí vždy a neustále. Máme letos konečně očekávat tuhou zimu a první sníh již začátkem září? Anebo se dočkáme mírnosti a blátivosti naší nikdy neodpočívající krajiny? Do poslední chvíle to není prostě sto procentní. Třeba někdy ale bude. Kdo ví.
Josef Němec
Neotáčejte se k lidem raději zády
Nevíte totiž, co vás může znenadání potkat. Možná by to mohla být vaše poslední hodinka na tomto světě. Vždyť každý den nepřirozenou smrtí zemře mnoho a mnoho lidí, kteří tu mohli ještě nějaký ten pátek být. I když kdo ví, třeba by vzápětí podlehli civilizačním chorobám nebo přišli snadno o svůj majetek v době nikdy nezastavující globálnosti a nadměrné exekutorské činnosti proti lidské postatě bytí.
Josef Němec
Zapomenout se nevyplácí
Jsme zvyklí, že čím jsme starší, tím více zakrňuje náš mozek a paměť ta už není tím, co dříve bývávala. To u starších lidí nás nepřekvapí, když někdo něco častěji zapomene. Jenže u těch poměrně mladých si toho všimne kde kdo, že je něco v nepořádku. A co teprve když někdo má nějakou nehodu a zapomene toho mnohem více než je zdrávo.
Josef Němec
Barva o tobě vypoví vše
Znáte ten pocit, kdy na vás někdo působí natolik dobře, že byste s ním vydrželi klidně celý týden v kuse na jednom místě? Neboť vás nabíjí pozitivní energií, cítíte z něj klid a máte najednou tolik energie, že byste dokázali naprosto cokoliv? Pak ale existuje i ten druhý protipól, který z nás všechnu sílu naopak vysává, bere, a to vědomě či nevědomě.
Josef Němec
Afrika Afričanům
Světem vládnou peníze, ač je to sebevíc smutnější, je tomu opravdu tak. Po materiálním bohatství touží snad každý druhý Evropan, Američan a kdoví, kdo ještě by se k nim přidal. Čím víc totiž máme, tím víc se sami sobě odcizujeme a ještě navíc toužíme po dalších a dalších věcech, které bychom třeba tak nutně nepotřebovali, ale co kdyby náhodou, že?
Josef Němec
Není radno rozlévati víno
Sliby jsou od toho, aby se plnily, a to až do posledního zbytku lidské energie a snahy. Ne však každý má tu odhodlanost a sílu vydržet a dokonat své řečené cíle, jež byly z počátku možná jen sny, přáními a nakonec se staly i cíli. Někteří opravdu plní své sliby, jiní jen slibují a stávají se pro druhé nedůvěryhodnými.
Josef Němec
Bojím se, co bude
Zastav se na chvilku, kamaráde. Ano, naber dech. Máš rodinu, děti? Tak na ně pomysli, vybav si intonaci své ženy, její vyřídilku, oživ nějakou vzpomínku, kterou máš rád, jakoukoliv, a vezmi si ji s sebou, budeš ji potřebovat. Pořádně se nadechni čerstvého vzduchu, naber ho do plic a vychutnej si to.
Josef Němec
Chraň mě, ať mohu žít bez strachu z nepřítele
Mít věrnou duši, ke které můžeme kdykoliv přijít a vylít si své srdce, je velice uklidňující a hlavně kameny ze srdce odebírající. Naštěstí i v dnešní době opravdu ještě existuje někdo, kdo si nás může vážit a pomáhat. Pak jsou tu ale ti, kteří chtějí žít na úkor druhých. Žijí z jejich neštěstí, které ještě přiživují.
Josef Němec
Tak takhle to bylo
Zelená střecha Evropy pomalu ale jistě ztrácí svoji původní podobu a vytrácí se ta magická moc tohoto nádherného koutu Čech. Čistý, ničím neovlivněný, vzduch, volně se pohybující zvířata, turisté na stezkách a počasí jako na houpačce. Tím vším a mnohým vás očaruje Šumava.
Josef Němec
Znovu zabíjel!
Další oběť sériového vraha, který řádí v nočních ulicích hlavního města. Zkrvavená silueta ženy leží bez života na holé zemi. Má podříznuté hrdlo a část orgánů je jí odebrána. Policie je naprosto bezradná!
Josef Němec
Děti jsou jako slepí cestující
Prostě nevidí, co se k nim blíží. Žijí v současnosti, kterou víceméně nenávidí, díky škole, hádkám s rodiči, neshodám s vrstevníky, zlomeným srdcím, pomluvám a úšklebkům okolí. Někteří proto nevidí jiné východisko, než ukončit jejich bezvýznamný život. Vždyť v budoucnosti je nic hezkého nečeká a i ti dospělí jsou neustále nešťastní, nebo snad ne?
Josef Němec
Lidé celého světa, spojte se
Jeden opilý novinář, který možná zjistil nové informace o sabotáži letounu F21 na letecké základně ke konci šedesátých let, je sražen autem. Osudová náhoda se stává brzy vyvrácenou svědectvím nevinného chlapce, jež bude ve vlastním domě zavražděn. Navíc někdo doma zastřelí regionálního politika v křesle jeho manželky...To je ale zvrácená, kapitalistická doba, nemyslíte?
Josef Němec
Nerozumím vlastní smrti
Každá doba přináší nějakou změnu, jež může být vyjádřena prostřednictvím mnoha podob. Část nové generace nehodlá akceptovat zákony a odpovědnost za sebe sama před ostatními, jež řídí celou společnost. Rádi by se odlišovali a šli proti proudu. Tedy alespoň někteří z nich.
Josef Němec
Každá žena je stavitelkou své vlastní štěstěny
Dříve to však tak nebylo. Ženy nic nebudovaly, natož pak svůj vlastní osud. Byly jen hlavou v kuchyni, porodními „stroji“ především na mužské potomky, věrnými manželkami a pobožnými křesťanky s bázní a hanou. Nemohly pro
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
