Každá žena je stavitelkou své vlastní štěstěny

Dříve to však tak nebylo. Ženy nic nebudovaly, natož pak svůj vlastní osud. Byly jen hlavou v kuchyni, porodními „stroji“ především na mužské potomky, věrnými manželkami a pobožnými křesťanky s bázní a hanou. Nemohly pro

„Nejistá sázka. Oškliví z nohou krásky, hrubí přes slušnou péči a hloupí navzdory chytrým rodičům.“

Amsterdam a celé Nizozemsko přímo vzkvétá, a to díky vzniklé Východoindické společnosti, která obchoduje a

bohatne. Do zámožné rodiny se sňatkem dostala osmnáctiletá venkovská dívka Petronella Oortmanová, která si vzala obchodníka Johannese Brandta a tím finančně pomohla své rodině. Má pohádkové představy o tom, jaká bude její nová etapa života po boku muže.

Nic ale od začátku není taková, jak si přála a vysnila. Manžel je neustále na cestách nebo se raději věnuje svým dvěma psům, jen do manželského lože se zrovna nehrne. Domu vládne pevnou rukou jeho svobodná sestra Marina, která skrývá nejedno tajemství, a ku pomoci jí je hospodyně Cornelia s negroidním sluhou Ottem.

„V utrpení člověk najde svoje skutečné já.“

 Nella se cítí bezradná, opuštěná a nechtěná. Oporou se jí tak stává Brandtův svatební dar – zmenšenina jejich domu, o kterou se začne starat a vybavovat jej prostřednictvím objeveného miniaturisty. Ten jí ale posílá mnohem více věcí, než žádá a každé zmenšenina reálné věci má v sobě něco, co ji snad oživuje.

Proč se Nelle manžel nevěnuje? Jaký vztah má mezi sebou bratr se sestrou? O co se snaží manželé a obchodní partneři Meermansovi? Kdo a z jakého důvodu skončí před soudem?

„Láska je lepší jako fantazie než jako skutečnost, lepší se honit za přeludem než ji držet v rukou.“

*

„To, že ti někdo něco říká trochu vášnivě, ještě neznamená, že je to pravda. Býval jsem bohatší. Byl jsem taky chudší. Nikdy mi nepřipadlo, že je v tom viditelný rozdíl.“ Mluví pomaleji, omámený jídlem a vyčerpávajícím večerem. „Na moje bohatství si, Nello, nemůžeš doopravdy sáhnout. Je ve vzduchu, nadouvá se, ubývá. Znovu roste. Věci, které za něj kupujeme, jsou skutečné, přesto jím můžeš protáhnout ruku jako obláčkem.“

„Ale muži, copak existuje něco

skutečnějšího než mince?“

…

„Skutečná žena se provdá, má děti –“

„Co to pak dělá ze mě? Já snad nejsem skutečná žena? Když jsem se naposledy dívala, rozhodně jsem jí byla.“

„Žádná z nás jí není.“

Marin vzdychne, tře si čelo. „Svatá prostoto. Nechtěla jsem se přestat ovládat. Vyklouzne to ze mě a už to nemůžu vzít zpátky. Promiň.“

Upřímnost té omluvy vyvolá okamžik míru. Nella vyčerpaně ulehne zpátky do postele a Marin zhluboka oddechuje. „V tomhle městě jsou slova vodou, Nello,“ řekne. „V jedné kapce klevet bychom mohli utonout.“

…

Láska je paprsek slunce, který jako mrak občas zakryje srdce. Marin zřejmě viděla v manželství vzdání se něčeho, přestože tolik žen – včetně mé vlastní matky, uvědomí si Nella – ho chápe jako jedinou možnost, jak může žena získat vliv. Od sňatku se očekává, že spoutá lásku, ženě dá větší moc, soudí Nella. Ale je tomu skutečně tak? Marin byla přesvědčená, že má větší moc bez něj. Láska zůstala nespoutaná, a opravdu se přihodily neobyčejné věci.

*

Váhat nad knihou, jestli si ji koupit/půjčit, je někdy ohromné dilema. Obálka vypadá zajímavě a anotace bývá neurčitá, prostě neporadí. Něco podobného jsem měl i u Miniaturisty od Jessie Burtonové. Nakonec jsem velice rád, že jsem se rozhoupal a přečetl si ji, protože bych přišel o možnost zabrousit do Nizozemska na konci 17. století s jeho problémy a starosti a především pohlédnout na jedincovu šanci, prosadit se a žít, tak jak chce on a ne společnost doby. Zakončím to jedním z pravdivých citátů, který mě v díle zaujal:

„Nejchudší lovec jde vždycky po největším jelenovi.“

Název knihy: Miniaturista (The Miniaturist)

Autor: Jessie Burtonová (http://www.jessieburton.co.uk/)

Nakladatelství: Knižní klub (http://www.bux.cz/)

Vydáno: leden 2015