Josef Němec
- Počet článků 424
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 501x
Josef Němec
Začátek konce
V zimě vzpomínat na letní radovánky je uklidňující a zároveň to v nás probouzí chuť se do těch dnů vrátit a užívat si je znovu naplno. A zase se jich za půl roku dočkáme, naštěstí. Někdy jsou však chvíle, kdy se stanou takové věci, které si neradi připomínáme. Kamarádka, sestra, dcera, přítelkyně v jedné osobě se ze dne na den ztratí. A nikdo ji už v životě nenalezne.
Josef Němec
Selžeme jednou každý
Co se v mládí naučíš, jako když ve stáří najdeš. Známé to přísloví, které pochopíme až v době, kdy již máme něco za sebou. Když jsme děti, chceme být dospělými, mít více svobody, řídit si život sami, proto neustále přicházíme do opozice s rodiči a jinými dospělými. Bohužel už nevidíme tu druhou stranu mince, a to jsou povinnosti a starosti, které do té doby řešili za nás druzí a kterým se již pak nevyhneme, ač bychom sebevíc chtěli.
Josef Němec
Korun nikdy není dost
Druhá polovina 14. století je v plném proudu a České království v rukách Karla IV. naprosto vzkvétá. Lidé se mají vcelku dobře, Univerzita Karlova nabírá studenty, staví se nový kamenný most přes Vltavu a hrad Karlštejn se stává majestátním sídlem a ochráncem korunovačních klenotů, které nechal právě Otec vlasti zhotovit.
Josef Němec
Lev v zimě
Kráčíme prachem a pískovými dunami nedbaje horka a bolesti všech kloubů, neboť jsme vysláni tím nejvyšším pozemským strážcem božího tajemství, abychom Svatou zemi přivedli zpět do rukou věřících. Druhé křížové výpravy se účastní i ona – francouzská, později i anglická, královna pohoršující svých chováním snad vše, co je živé, Eleonora Akvitánská, jež si za manžela v budoucnu vezme Jindřicha II. Plantageneta.
Josef Němec
Musím žít, nikoli trpět
Trpět ztrátou těch nejbližších každého dostane až na dno jeho existence. Žal, který celé srdce postihne, proniká do každičkého kousku lidského těla a vypadá to, že mu není prostě úniku. Matthew Willard je však pohlcen něčím jiným. Nejistotou, jež nezná mezí.
Josef Němec
Milovat až za hrob
City každého z nás jsou naprosto jedinečné a vcelku neopakovatelné. Neradi zažíváme úzkost, strach, bolest a žal, neboť ztráty těch nejbližších jsou pro nás pomalu nezvladatelné. Čas jakoby se v té době naprosto zastavil
Josef Němec
Aspoň ještě chvilku mít
Nestalo se vám někdy, že jste v sobě měli nevyřešené věci a srdce plné starých ran, které jste chtěli zacelit, a tak dlouho jste to oddalovali, až se to nakonec nikdy nekonalo, protože už to prostě nešlo? Nebo jste se nestihli rozloučit s těmi, na kterých vám záleželo, a říct jim, jak jste je měli rádi? Každý by dal cokoliv, jen aby naplnil to, co nikdy nebyl schopen říci.
Josef Němec
Ani pro tentokrát nemají vyhráno
Mít své nitky osudu trochu zpřetrhány, občas silně zamotány anebo tak krátce vytvořeny, že se ani nenadějeme a zemřeme. Nikdo z nás si tohle nemůže vybrat. Je nám do vínku dáno mnohé a jen trochu snad můžeme ovlivnit to, co s tím uděláme. Jenže pak jsou tu lidé, kteří mají tu moc, dělat si s námi, co chceme.
Josef Němec
Ukrývej se ženo má
Všichni momentálně prožíváme a snad i naplno žijeme v jednadvacátém století. Tato moderní zrychlená doba některé z nás ubíjí natolik, že někteří z nás nejsou schopni nejen se prosadit, ale psychicky se dostávají na okraj
Josef Němec
Nepodceňujte ani toho opilce
Vypadá to na běžnou opileckou rvačku u jednoho z nich v bytě, která prostě jednoduše skončila zabitím toho druhého. Nikdo se nad tím moc nepozastavuje, není to přeci nic neobvyklého. Mrtvého opilce lze nalézt nejen tady ve švédské Solně, ale všude na světě.
Josef Němec
Není vše takové, jak se zdá
A stačila k tomu jedna fotografie otištěná ve školních novinách jedné malé regionální univerzity, která vyvolala mnohé změny a především změnila pohled na jejího hlavního aktéra. Ten zde byl totiž zachycen v delikátní situaci. Zcela nahý – pouze s uvázanou kravatou – jak stojí rozkročen na břehu bahnitého trávníku Amsterdamsko-rýnského kanálu a pod pivním břichem se mu rýsuje přirození.
Josef Němec
Člověk přece může snít o jiném světě
Sny a cíle by měl mít každý z nás, neboť právě ty nás pobouzejí k životnímu naplnění po všech stránkách. A to, i když to někdy může stát všechny naše nadlidské síly. Není přece nádherné, když si splníme sen, po kterém jsme odjakživa toužili?
Josef Němec
Být bez těch nejbližších
Snadné je žít, ještě snadnější je o život přijít. Každý den bývá něčím výjimečný, ale málokdo z nás tuší, který den bude jeho posledním. Kdybychom to nadání měli, možná bychom většinu věcí a situací řešili naprosto jinak. Ale bylo by to opravdu k lepšímu?
Josef Němec
Každý může vyprávět
Narodíme se a máme tak do vínku dáno mnoho věcí, ale také nám jich je někdy mnoho odebráno. Člověk je individualita, která dokáže přežít různé překážky a žít naplno i bez všelijakých výhod, jež mají ti ostatní. Kdekdo by se mohl pokusit zaznamenat svůj život do písemné podoby a pak zkusit štěstí, jestli by právě jeho příběh, mohl mít ve světě úspěch.
Josef Němec
To život je zázrak, ne já
Někdy jsou dny, kdy se nám všechno, čeho se dotkneme, daří a nic nám nestojí v cestě. Žádná překážka, žádný problém. Život naneštěstí ale není tak jednotvárný a „nudný“ a staví nás před různé zkoušky, které máme zvládnout. A to za jakoukoli cenu.
Josef Němec
Posedlost, posedlost a ještě jednou posedlost
Musím ho mít. On je přece mým ochráncem a strážcem. Chci, aby byl i mým věrným přítelem. A tím se také stane. Bude jen a jen můj. Ta coura ho nezíská pro sebe. Nesmí se ho dotýkat! On a jenom on...
Josef Němec
Nevěř ani těm kolem sebe
Lidé se k sobě chovají stále jako psi. Někdy jsou jeden na druhého milí a hraví, jindy se lísají a chtějí se zalíbit, často však umí být i nevrlí a rvou se za svými cíli, a to i přes mrtvoly, které vědomě vytvářejí. Ti slabší jedinci to nemusejí dobře snášet a může dojít i k tomu, že v momentě udělají něco radikálního.
Josef Němec
Zapomenout někdy, je to největší štěstí
A to především v situacích, kdy se nám v životě stávají hrozné věci. Někdo blízký nám zemře, onemocníme nějakou nevyléčitelnou nemocí, jsme účastníky nehody a v důsledku toho ochrneme, ztratíme práci, rodinu a někdy dáme všanc i vlastní život, apod. Pak jsou tu ale skutečnosti, na které zapomenout nesmíme – zrůdnosti druhé světové války, Československo bojující za svobodu při nacistické nadvládě či během „zlaté“ socialistické éry komunistické strany, kdy se každý občan postavil za druhého a stal se součástí národní masy.
Josef Němec
Není všechno zlato, co se třpytí
Velmi dobře prosperující firma na irském pobřeží uživí nejen zaměstnance samotné, ale především jejich vlastníky. Dvě rodiny si tak žijí na vysoké noze, a to díky dvěma podnikatelům – Victorovi Delahayeovi a Jackovi Clancyovi, kteří jsou společníci, ale trochu i rivalové.
Josef Němec
Být pořád silný je stejná jako nežít
Žije svůj život, a přesto ho tak úplně nežije. Pomáhá totiž ostatním, kteří ji navštěvují, aby své eskapády pochopily a nehroutily se z nich. Jenže tak jednoduché to není. To jest prostý úděl všech psychologů a tedy i Sofie Zetterlundové, která se rozhodla pomoci své věrné přítelkyni a kriminální komisařce Jeanette Kihlbergové a sestavit tak profil vraha zneužívaných chlapců.
Josef Němec
Tohle je svět plný krutosti a násilí.
Kdo není silný, nepřežije v něm. Současně je však potřeba pozorně naslouchat, aby nám neunikl ani ten nejslabší hlásek. Rozumíte mi? Dobré zprávy se většinou sdělují potichu. Tohle si prosím vás dobře zapamatujte, nabádá hlavního hrdinu jedna ze sester Kanóových.
Josef Němec
Lidi jsou místo a místo jsou lidi
Rodíme se do rodiny, kterou si nikdo z nás nemůže vybrat a která žije v nějakém městě, vesnici, a zde trávíme určitý čas svého života. Rosteme tu, začínáme přemýšlet, tvoříme si vzpomínky a děláme si své první kamarády, na které si někdy již ani nevzpomeneme.
Josef Němec
Nikdo nás nezná tak dobře, jací doopravdy nakonec jsme
Vyznat se v sobě samém, není vždycky jednoduché. Každý z nás to moc dobře ví a zná. Ještě těžší je však pochopit a souznít s tím druhým, se kterým chceme bydlet a sdílet s ním svůj život. Dokážou muži někdy pochopit ženy a naopak?
Josef Němec
Při získání moci ztrácí každý sám sebe
Kelsea Glynn je vychovávána odděleně od zbytku světa, o kterém toho vcelku moc neví. Hlavně ne o současném dění. Podařilo se jí nejdále překročit hranici lesa, ale dál již vpuštěna svými opatrovníky nebyla. Carlin a Barty se jí snaží předat jen to nejlepší, aby byla připravena na život, který jí byl předurčen.
Josef Němec
Trpká chuť bretaňského pobřeží
Nacházíme se v jedné nejstarší geologické oblasti francouzského státu, kde jsou zimy mírné a léta relativně chladná. Právě sem, na výběžek Bretaňského poloostrova, je „deportován“ pařížský detektiv a komisař v jedné osobě, pan Dupin.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
