Josef Němec
- Počet článků 424
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 501x
Josef Němec
Mladí mají všecko. Jenom moudrost jim schází.
Svatá pravda, kterou vidíme a zažíváme v době, kdy už je na nápravu většinou pozdě. Neradi posloucháme ty, co jsou na tom našem světě déle, neboť sami věříme ve vlastní úsudek, který je přeci ten nejsprávnější.
Josef Němec
Lze ještě někdy odčinit ty nejkrutější hříchy?
Jednotlivci, skupiny, státy, národy, ale i celé lidstvo čas od času spáchá ty nejneodpudivější věci pod sluncem na zemi. Na některé si již nevzpomene, jiné si však vybavuje stále a stále, a to i přes odpor těch, kteří se snaží skutečnosti zastřít a popřít. A tak to je i s holocaustem.
Josef Němec
Nejsem tak silná jako ty
Jsou mezi námi někteří, kteří se vyrovnají s každou špatnou chvilkou mnohem snadněji než ti druzí, kteří nechají své emoce, aby je pohltily naprosto celé. Ti slabší nátury mohou vidět všechno od té doby černě a myslí si, že už je nic hezkého v životě nečeká, a tak chtějí udělat sami se sebou jedinou věc. Ukončit ten bezvýznamný život, který jim byl dán.
Josef Němec
Severská idylka skončila
Detektivní inspektorka Elen Jollyová si nedobrovolně prodlužuje svoji dovolenou na severu Evropy. Díky islandské sopce, která se rozhodla dát o sobě po několika letech vědět, nemůže odletět zpět do své vlasti, kde má další povinnosti. A tak se naskýtá jiné pracovní vytížení právě zde, ve Finsku.
Josef Němec
Láska nezná mezí
Každý snadno podlehne Amorovu šípu a pocítí ten nejbláznivější stav svého já, kdy vidí přes růžové brýle a neslyší názory svého okolí. Dostává se totiž do nebeských výšin, odkud se – jak věří – jen tak nevrátí. Jenže to je bohužel na omylu.
Josef Němec
Nevíme dne, ani hodiny
Každý denně jdeme do školy, do práce, na procházku, zaběhat si nebo jen tak obyčejně chceme zajít do obchodu. Vyrážíme do vnějšího světa kolem nás a nikdy nevíme, jestli se ke svým bližním ještě někdy vrátíme. Možná si to člověk neuvědomuje, neboť je bere ve svém životě jako samozřejmost, ale pochopí to právě až poté, co ztratí ty nejmilovanější.
Josef Němec
Jedna lež, která nakonec vezme tolik životů
Člověk, ač poctivý a se srdcem pro druhé na dlani, se občas stává obětí pomluv těch druhých. A stačí k tomu opravdu málo. Jeden člověk. Ten dokáže proti druhému rozpoutat hotové peklo, které ještě víc přiostří ti druzí, kteří
Josef Němec
Nechci, aby byl tím, čím jsem já
Přece nemůžu dopustit, aby můj syn se stal vyvrhelem společnosti, tak jako jsem se jím stal pře lety já. Rodová linie tohoto řemesla přece musí jít nějak přerušit, vždyť je Karel tak nadaný. Snad se nám to se ženou podaří. Doufá neustále městský popravčí Jan Pavel Huss.
Josef Němec
Chceš-li být svobodný, stačí jen vzdát se toho, na čem lpíš.
A to myslel buddhistický mnich sídlící v horách nad Městem tří mlh naprosto vážně. Vede to k hlubokému zamyšlení a především k činům. Proto Modrý jezdec, jeden z nejvyšších členů tajné zpravodajské služby, učiní rozhodnutí, které změní jeho dosavadní život. Skoncuje totiž s životem v utajení.
Josef Němec
Není hračka jako hračka
Narozeninová oslava dosahuje bujarého vrcholu, který je však vzápětí narušen ještě větším a především krutějším překvapením. Malá holčička totiž žužlá podivnou věc, která je od dětské hračky přímo na míle vzdálená. Kus lidské kosti, která má toho asi mnoho za sebou. Jak se dostala až k ní?
Josef Němec
Jestli se nebojíš, nejsi člověk
Probudíte se v kleci, která vás odvezla odněkud nikam. Vybavujete si, jak se jmenujete, ale jinak je vaše hlava naprosto prázdná. Nemůžete si prostě na nic vzpomenout. Nevíte, proč jste přijeli klecí, kdo vás sem poslal, co jste dělali předtím,... Jste prostě neúplní a dostáváte se na Plac, kde žijí jenom dospívající chlapci, kteří si zde vytvořili vlastní komunitu.
Josef Němec
Všechno je pryč
A stačilo k tomu pouze nečekané volno během první námrazy a po na padnutí pár centimetrů sněhu. Čtyřčlenná rodina se vydala – místo do školy a do práce – za příbuznými, ale tam už bohužel nedojela. Cestou se jim stala nehoda, která měla fatální důsledky.
Josef Němec
Třikrát a dost!
Ačkoliv se léto pomalu blíží ke svému zdárnému konci, pojďme se navrátit na jeho úplný začátek. Teploty překonávají třicítku, nebe je bez mraků, slunce přímo žhne a každý touží být nejraději někde u vody, kde by odpočíval. Stejně tak to je i při letním slunovratu ve švédské, rybářské osadě Stenvik, která je v plném rozkvětu a kam se právě sjíždí rekreanti.
Josef Němec
Někdy je lepší nevědět…
Nebo to tak není? Opravdu byste chtěli vědět o svém protějšku všechno? I ty jeho největší tajemství? Co když ale budou tak neskonale temná, že byste si je ani ve vašem nejhorším hororu nedokázaly takhle vypodobnit? Není proto lepší, aby některé věci zůstaly tam, kde jsou? V nitru toho druhého?
Josef Němec
Zaseli jste vítr, a proto sklidíte bouři
Jsme součástí historie. Píše se právě rok 1782 a podzim se pomalu chýlí ke svému konci, aby v brzké době přenechal svoji nadvládu sestřičce zimě. Břichomluvec Julius Klingenthal se svými loutkami míří do německého města Steinfurthu, aby zde přečkal tuhé mrazy a zároveň zde poctil svoji návštěvou i pastora, který mu přezimování v minulosti přislíbil.
Josef Němec
Někteří mají poklidné životy,co se však děje kolem nich, to je něco
„ShowYou byla nejdůležitější sociální síť na světě. Rozjela se před rokem. S klidem se dalo prohlásit, že na ní byl každý kromě těch, co byli úplně mimo, ačkoliv tihle lidé ve skutečnosti představovali většinu planety. Buď jsem tam, nebo je ze mě společenská mrtvola...,“ říká hned na začátku hlavní hrdina Charles Valérien, který se právě přestěhoval do nového bytu.
Josef Němec
Televizní „husička“ zavražděna
Chcete-li Nejvysmívavější Švédka tisíciletí, tak se totiž mluví o moderátorce televizní talkshow Pohovka pro ženy, která byla někým usmrcena v přenosovém vozu v areálu zámku Yxtaholm nedaleko Stockholmu. Kdo z dvanácti přítomných mohl Michellin život ukončit tak násilně?
Josef Němec
Je to ten typ, co se nevzdává
Piet Hoffmann, v některém spisu znám pod přezdívkou Paula, se pohybuje na velmi nebezpečných místech, kde mu jde o život. Na jedné straně vede firmu, má vlastní rodinu, kterou nade vše miluje, dostatek finančních prostředků...a tedy si nemá nač stěžovat. Ale pak je tu ještě jeho „druhý“ život.
Josef Němec
Láska překoná i smrt
Autumn, Růže podzimu z domu Věčného léta, vnitřně stále trpí. Nemá sílu k tomu, aby se vyrovnala se smrtí její babičky, ke které tak přilnula. Nejvíce ji tíží to, že všichni kolem tuší, proč byla zavražděna. Ale ona nikoli.
Josef Němec
Každý rok umírají miliony nevinných a nikdo je nemůže zachránit vše
Smutné skutečnosti nejen 21. století. Nikdo si tak na sto procent nemůže být jistý, jestli se ještě někdy domů večer z práce vrátí, jestli si ještě někdy zajde popovídat s přáteli, pochová své děti...A právě to čeká Bradforda v Dallasu, když hledí ze svého okna pracovny ven a čeká na svoji kolegyni.
Josef Němec
Mám strach z toho, že se nebudu moct spolehnout sama na sebe
Sara McMillanová se potácí na pokraji vlastní krize. Nedokáže se vyrovnat s vlastní minulostí a její přítel Chris Merit se jí neotevře natolik, aby poznala i jeho temnou stránku. Touží po ní, stejně tak jako po něčem podobném
Josef Němec
Když někoho miluješ, musíš přinášet oběti
Ať jsou jakékoliv a stojí například i osobní identitu. To se snaží namluvit „přítel“ Kas své Sophie, se kterou společně tráví několik romantických dní u moře v Itálii, jež se zvrhnout o „prosbu“, která odmítnutí nevyvolá.
Josef Němec
Moje milá kněžna
Nějak takto a možná ještě sličněji se vyjadřoval o rakouské kněžně z neurozených kořenů samotný Vůdce Adolf Hitler. Ta se totiž stala jeho věrnou přítelkyní, velvyslankyní a možná i trochu špionkou na britské půdě.
Josef Němec
Kdysi jsme bývali jedna jediná osoba
Nejpodstatnější věcí v životě každého z nás je mít rodinu a vybudovaný domov, kam se budeme rádi vracet a ochraňovat ho před ostatními, ale i někdy před sebou samotnými. Jenže když něco selže, všechno se může zhroutit a vyvinout se v neprospěch jedinců.
Josef Němec
Na cestu se vydává další tisícovka živých mrtvol…
Vysoký plot s ostnatým drátem. Strážní věže bez spáčů. Nevinní v rukou árijských loutek. Život tu nikdy netrvá věčně. Ti, co jsou vězněni, jsou předem předurčeni k smrti, a to i přestože se druhá světová válka pomalu, ale jistě, chýlí ke konci.
| předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 ... | další |
