Hana Bojková
- Počet článků 30
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1714x
Seznam rubrik
Hana Bojková
Pěstounství a pěstění aneb od semínka k rostlince
Pěstounství je stejně náročné jako pěstění. Taky to není jen o tom pravidelně zalévat semínko, aby z něj vyrostla hezká a zdravá rostlinka, ale i o boji s větry, mrazy, suchem a jinými neduhy.
Hana Bojková
Dítě "odjinud"
S dítětem "odjinud" je to jako s kinder vajíčkem. Ovšem ke skládance vám chybí návod. Ale co by to bylo za život? Já návody stejně nečtu.
Hana Bojková
Co si vzít do porodnice? Plovací kruh a dobrou náladu.
Porod se blíží a vám se honí hlavou, co všechno si přichystat do porodnice. Na jaké doklady nezapomenout, kolik si sbalit ručníků a dětských čepiček. Jestli si vzít knížku, nebo mp3 přehrávač.
Hana Bojková
Když vládnou vlci
Ještě donedávna jsem mezi slova svoboda a demokracie vkládala rovnítko. Byla jsem mladá a naivní. Mladá jsem stále, ovšem naivita vzala nohy na ramena a vypařila se jako pára nad hrncem.
Hana Bojková
Pražské Vinohrady, aneb lejno kam se podíváš
Vinohrady jsou jednou z nejhezčích pražských čtvrtí. Není nad romantickou podvečerní procházku, kdy se kocháte nejen hvězdami na obloze, ale taky rozmanitostí kterou nabízí místní architektura.
Hana Bojková
Neomezený počet objetí
Norská kauza je jedním z možných důvodů, proč se z řad poslanců začínají ozývat negativní názory na profesionální pěstounskou péči v České republice. Právě ta začala být díky novele o náhradní rodinné péči v roce 2013 lépe propagována a také finančně ohodnocena. Ovšem jak se mnozí domnívají a zároveň mýlí, nevznikl tento typ pěstounské péče danou novelou. Fungoval i před ní, ovšem za jiných podmínek.
Hana Bojková
Desatero odplenkování a něco málo navíc
Dnes jsem navštívila kurz Lucie Ernestové s názvem Odplenkování. Upřímně jsem se trochu obávala, že to bude zbytečně strávená hodina, a že se dozvím, že pokud jsme nepoužívali bezplenkovou metodu, nebo alespoň látkové pleny, jsme bez šance. Nebylo tomu tak a ani zde nebyly znevažovány metody našich babiček a matek, mezi které patří například posazovat dítě na nočník sotva vydrží sedět chvíli samo, nebo nalít do nočníku teplou vodu a čekat co se bude dít. Pokusím se tedy předat to, co jsem se dozvěděla a doufám, že již brzy budu psát také o tom, jak se vše povedlo.
Hana Bojková
Desatero odplenkování a něco málo navíc
Dnes jsem navštívila kurz Lucie Ernestové s názvem Odplenkování. Upřímně jsem se trochu obávala, že to bude zbytečně strávená hodina, a že se dozvím, že pokud jsme nepoužívali bezplenkovou metodu, nebo alespoň látkové pleny, jsme bez šance. Nebylo tomu tak a ani zde nebyly znevažovány metody našich babiček a matek, mezi které patří například posazovat dítě na nočník sotva vydrží sedět chvíli samo, nebo nalít do nočníku teplou vodu a čekat co se bude dít. Pokusím se tedy předat to, co jsem se dozvěděla a doufám, že již brzy budu psát také o tom, jak se vše povedlo.
Hana Bojková
Když život (ne)jde podle plánu
Bylo mi šestnáct, o životě jsem měla jednoduché představy a má přání neoplývala zrovna originalitou. A bylo to vlastně fajn. Člověk byl naivní, chtěl jednoduché věci o kterých byl přesvědčen, že jsou téměř nemožné a problémem dne bylo to, že mi venku na dešti opět zkrepatěly vlasy. Přála sem si nemít na obličeji milion pupínků a muset si denně mýt hlavu, protože pokud jsem to neudělala, stačilo přiložit pánev a smažit řízky. Ideálně jsem chtěla vypadat jako jedna z těch krasavic na titulních stránkách časopisů. Krásné dlouhé rovné lesklé vlasy, úžasný obličej, sexy úsměv, hezké prsa tak akorát. Pohádka. Chtěla jsem kluka, protože ho měly skoro všechny holky ve třídě. Bohužel díky výše uvedeným faktorům mi mé sebevědomí nedovolovalo někoho oslovit a mě jaksi oslovovat nikdo nechtěl. A tak jsem brala prvního, kdo si o mě řekl. Chtěla jsem už chodit do práce a nemuset se otravovat se školou. A taky jsem věděla, že se po škole vdám a budu mít děti. Tak dvě a to první nejpozději v pětadvaceti. A to fakt nejpozději. Pak už budu stará.
Hana Bojková
Jsem špatný pěstoun (?)
Ano je to tak. Prošli jsme kurzy, prošli jsem psychotesty, dokonce jsme byli shledání jako ideální pár a ideální žadatelé. A přesto všechno se to stalo. Jsme špatnými pěstouny. Ideálně se mělo Slunce točit kolem Země a je tomu jinak. Snad nebudeme upáleni na hranici. Když jsme si P. odváželi domů, ředitelka kojeneckého ústavu se se mnou rozloučila slovy: „vy stejně nejste na pěstounskou péči stavěná. Vy jste na adopci. Nemyslíte? „ Nemyslela jsem. Teď už vím. Že měla pravdu.
Hana Bojková
Čím bych chtěla být
Tuhle otázku nám často kladli dospělí, když jsme byli ještě dětmi. Vzhledem k tomu, že jsme byli stále dětsky naivní a na všem jsme viděli jen to hezké, což se bohužel postupem času začalo rapidně měnit, chtěli jsme být popeláři, prodavačkami, kadeřnicemi. Odvážnější z nás kosmonauty nebo popovými hvězdami.
Hana Bojková
Nepostradatelný „člen“ rodiny – paní na úklid
Jedna má „vyvdaná“ příbuzná má moc krásné životní heslo – „Není smyslem života stát se otrokem.“ A její přítel k tomu zcela bez rozmyslu jednou trefně dodal „Ale najít si ho“. V jeho očích se nakrátko objevilo smíření. Netuším kam tím mířil :-)
Hana Bojková
Fenomén zvaný dobrovolné vstupné
S fenoménem dobrovolného vstupného jsme se setkali snad všichni a ne jednou. Otázkou je, na které straně „barikády“ jste. Zda jste dárce či obdarovaný.
Hana Bojková
Depozitářem snadno a rychle, někdy i proti své vůli
To, jak jsme se stali depozitáři, má svůj příběh. Byla to cesta trnitá, nedobrovolně-dobrovolná, plná strastí a radostí. A kde byl tedy její začátek a konec? Moment, konec? Kdo mluvil o konci?
Hana Bojková
Jak jsem se svlékla, podruhé
To, že nemám problém se svléknout, už mnoho z vás díky povídce Jak jsem fotila akty ví. Je tomu již přes rok, kdy jsem se vyloženě obětovala pro dobro věci. Ano ano, jsem prostě úžasně obětavá.
Hana Bojková
Islám a sex
Až do dnešního dne jsem se domnívala, že v islámských zemích je téma sexu tabu. Proto mne překvapilo, že v zemi jako je Maroko, kde ženy chodí po ulicích zahaleny do dlouhých mundúrů a v době Ramadánu jim není povoleno mluvit s muži, uvidím na místním televizním kanálu videoklipy, jejíchž obsah nemá daleko k lehkému pornu. Pro místní popmusic platí evidentně jiná pravidla, než ta předepsaná v Koránu.
Hana Bojková
Jak jsem fotila akty
Již je to nějakou dobu, co jsem přemýšlela nad vhodným vánočním dárkem pro svého přítele. Byly to naše druhé vánoce, takže to nemuselo být nic decentního, jelikož už jsme se dobře znali, ale zároveň jsem nechtěla pořídit pár teplých ponožek a spodky. To si schovávám na doby, kdy mě už fakt nic lepšího nenapadne.
Hana Bojková
Vařila myšička kašičku... Tedy prací gel
Již před časem jsem objevila recept Aleny Thomas na výrobu pracího gelu. Postup vypadal velice jednoduše a Alena slibovala, že litr gelu vyjde v přepočtu na pět korun českých. To mě docela zaujalo, jelikož od té doby, co jsme doma tři, tak vyhazuju jednu láhev gelu z mýdlových ořechů za druhou a už to trošku leze do peněz. Pořád jsem se však nemohla odhodlat k tomu udělat ten první krok. Pár měsíců jsem tedy nechala celou myšlenku uležet a až nedávno, kdy jsem tento recept znovu objevila v mém oblíbeném Pravém domácím časopise jsem se definitivně rozhodla, že do toho půjdu.
Hana Bojková
Marocký sen
Maroko – země zahalená do pláště tajemství, stejně jako místní ženy. Krásní lidé, krásná země, dobré jídlo, slunce, hory, zpěv muezzinů rozléhající se široko daleko. To vše ve mně probouzelo zvlášní pocity, uvolnění a stav absolutního odevzdání se přítomnému okamžiku. A možná právě díky kombinaci toho všeho jsem měla poprvé v životě nefalšovaný věštecký sen a to rovnou dvakrát. Pokažné jiný, ale vždy se stejným poselstvím – budeš mít syna, bude mít blond vlasy, modré oči a bude mu rok.
Hana Bojková
Jak jsem se stala bio ženou
Jeden den se blaženě probouzíte... Stop! Znovu, klapka, jedem... Můj drahý si myslí, že jsem se evidentně zbláznila nebo že mě zasáhl blesk a najednou bylo všechno jinak. Bohužel, ON, stejně jako většina lidí mužského pohlaví, trpí chronickou nevšímavostí. Jinak si to neumím vysvětlit. Já jsem se přece žádnou „bio“ ženou nestala. Jen měl tu smůlu (nebo štěstí? :-)), že mě poznal právě v ovčím období. Tj. období, kdy člověk přestane myslet vlastní hlavou, nechá se strhnout davem, módními trendy a společenskými konvencemi. Ale což, v životě se má zkusit vše, ne?
Hana Bojková
Nepochopení, obdiv a pěstounství
V tom, že bych ráda přijala dítě z dětského domova do péče jsem měla tak nějak jasno už od šestnácti, kdy jsem potkala skupinku těchto dětí v Adršpaškých skalách a jedno z dítek se mi vrylo do paměti. Na dvanáct let jsem toto rozhodnutí uložila do tajné truhly mých „budoucích cílů a přání“. Její otevření pro mě bylo zcela přirozenou součástí mého (tedy našeho) života. V podstatě jako si jít vyčistit zuby před spaním. Tedy téměř. Proto, když jsme později přijali do péče malého Pavlíka, nechápala jsem, že to nechápou ostatní. Že je to pro ně zcela nepochopitelná věc. Jako bychom si do panelákového dva plus jedna stěhovali slona.
Hana Bojková
Jak jsem se stal (ne)dobrovolně bio mužem
Jeden den se blaženě probouzíte ve dvě odpoledne po super mejdanu plného hezkých holek a dobrého pití a ani se nenadějete a sedíte ve vlaku směr křivoklátsko. Z myšlenek Vás proberou hlučící děti. Jsou 4, nepřetržitě štěbetají a ano!, jsou Vaše. Jedete na rodinný výlet. Prý se nadýchat čerstvého vzduchu, užít si přírodu a možná i obejmout nějaký ten strom.A jak se chlapovi jako já může něco takového přihodit?
Hana Bojková
Máš má ovečko...
Když jsem se dozvěděla, že se stanu brzy mámou, začala jsem řešit svůj „největší“ nedostatek, který mě trápí už léta, ale doposud to nebylo tak akutní. Mohla jsem s ním žít, ale nyní? Je jím zpěv. Vždycky jsem milovala hudbu a jako malá chtěla být slavnou zpěvačkou, ostatně jako každá druhá princezna. Avšak nebylo mi dáno a jediné co mě utěšovalo byl fakt, že nepotřebuji chodit do kurzu sebeobrany, jelikož jsem si byla vždy jista, že pokud mě někdo přepadne a já začnu „zpívat“, tak dotyčný raději uteče. Nechtěla jsem, aby mé dítě mělo v noci noční můry, ale aby ho můj zpěv ukonejšil a zdálo se mu něco úžasného.
Hana Bojková
Jak se rodí ekočlověk
Opravdu se rodí nebo se jim stává? Hraje hlavní roli výchova nebo je to jako blesk z čistého nebe? Prostě se jednoho rána probudíte a vše je jinak, přišel váš den D, tedy E. Může vás ovlivnit partner, sourozenec, kamarád nebo úplně neznámý člověk, například svým činem či takzvanou osudovou větou, kterou před vámi vyřkne. Náhodou zaslechnete rozhovor lidí u vedlejšího stolu ve vaší oblíbené kavárně anebo navštívíte přednášku, která vám „změní život“. Vaše proměna může být dramatická, hodna filmového scénaře nebo si neuvědomíte vůbec nic. Prostě jste. Jste eko. Zcela přirozeně.
Hana Bojková
Krabice na krámy
Myslím, že většina z nás vlastní minimálně jednu krabici, ošatku, pixlu či jinou nádobu ve které skladuje takzvané krámy. Jsou to věci, které nechceme, aby se jen tak ledabyle povalovaly po bytě, ale nevíme kam s nimi. V podstatě je většinou ani nepotřebujeme, ale zároveň je nechceme vyhodit. Nebo jsou to jen věci, které své místo sice mají, ale nám se teď nechce jít do sklepa pro schůdky a sápat se po krabici s nápisem nářadí, kterou máme až v horní polici dvouapůlmetrové skříně.
předchozí | 1 2 | další |