Jak jsem se stala bio ženou

     Jeden den se blaženě probouzíte… Stop! Znovu, klapka, jedem… Můj drahý si myslí, že jsem se evidentně zbláznila nebo že mě zasáhl blesk a najednou bylo všechno jinak. Bohužel, ON, stejně jako většina lidí mužského pohlaví, trpí chronickou nevšímavostí. Jinak si to neumím vysvětlit. Já jsem se přece žádnou „bio“ ženou nestala. Jen měl tu smůlu (nebo štěstí? :-)), že mě poznal právě v ovčím období. Tj. období, kdy člověk přestane myslet vlastní hlavou, nechá se strhnout davem, módními trendy a společenskými konvencemi. Ale což, v životě se má zkusit vše, ne?

     Vždycky jsem tíhla k alternativním metodám, jak se tomu dnes říká – homeopatie, karty, jóga, výklad snů, a tak dále. Avšak musím mu dát zapravdu, že v poslední době je toho trošičku více no. To je však tím, že čím jsem starší, tím jsem moudřejší :-) Aspoň se o tom snažím přesvědčit. A moudrost mi velí se čím dál více zaobírat zdravou stravou, životním stylem, posezením nad šálkem čaje místo panákem whisky (zde je možná po pár nevydařených akcích na vině pud sebezáchovy)… Chápete to ne?

     (Dlouze zvažuji jak si ještě omluvit ten „teror“, kterému jej v poslední době intenzivně vystavuju. Což samozřejmě nehodlám veřejně přiznat)

     No dobře…Přiznávám, předplatné Pravého domácího časopisu s návody jak si vlastnoručně postavit dům z hlíny, jak používat menstruační kalíšek, látkové vložky a pravidelnou rubrikou - jíme zdravě na něho už bylo asi trošku moc. Možná bych se neměla nad každým článkem tak rozplývat a chtít všechno hned., ale dávkovat hezky po kouscích.

     Ale co, ať si chlapec zvyká. Takovou jako já už nenajde! :-D