Paní Táňu Fišerovou jsem podporovala při volbách na presidentku ze všech sil. "Kopala jsem za ni" i z pódia, kam mě přizval p. ing. Jan Konfršt - ve Strakonicích a ve Vlašimi. Přeji jí i lidem kolem ní pevné zdraví a vitalitu, ať se jim daří.
V těchto volbách však mám povinnost zasáhnout do toho, kdo bude či nebude sedět ve sněmovně jako poslanec - a to - se vší úctou k paní Fišerové a k panu Korytáři - se jich netýká.
Proč? Jejich kampaň je stejná jako při volbě prezidentky: v podstatě žádná. Nebude zvolen ani jeden z nich. A nejenom vinou voličů, že se málo snaží - ale hlavně vinou nulové koordinace voleb se do sněmovny nedostanou.
Teď už nejde o to ukázat, že v ČR je masa lidí toužících po obrodě. To jsme ukázali při volbě presidentky.
Teď je volba strany paní Fišerové a pana Korytáře zahozením možnosti zasáhnout do toho, kdo bude v parlamentu sedět. A to je na pováženou. To by měl každý, kdo touží po lepších věcech obezřetně zvážit: zda svůj hlas zahodí, anebo jeho hlas bude někde vidět.
Všichni chceme posun na lepší, teď jen si rozmyslet, kde skončí hlas těch, kdo podpoří Změnu - k čemu to bude.
Hrát si na to, že je jedno, že můj hlas neovlivní, kdo bude či nebude další roky poslancem, to fakt riskovat nebudu.
Už jednou jsem takto volila přátele, kteří se dušovali, jak cestu na lepší podpoří - tenkrát šlo o Stranu zelených - ale pak se dívat, jak můj hlas k ničemu nebyl, protože oni se do parlamentu nedostali, bylo velmi smutné. Jako bych tím odevzdala hlas komunistům. Nebo jako bych patřila mezi popíjející část národa povalujících se po putykách, kterým je to, co se u nás děje fakt jedno a k volbám vůbec nejdou. Ale mně to jedno není! Mám děti a vnoučata a už kvůli nim musím hledat cestu dál! Že teď není cestou Změna, protože se do parlamentu nedostanou, to je prostě tak.
Musím najít a podpořit stranu, kde je alespoň jiskřička naděje, že se na změně k lepšímu budou podílet - a změna nastane.
Se stranou s názvem Změnou se teď bohužel změna dělat nedá.
