Proč je všechno tak nechutné

Chceme-li bez újmy na zdraví přežít dnešní dobu, chce to znát pár údajů. V politice nejsou jiní tvorové nežli jsme my ostatní, jsou to lidé, Češi, Moravané a Slezané - patříme do jedné země. Proč je ale všechno tak nechutné? Nikdo nás nenaučil práci s myšlenkami, ani jak si otevřít cestu k řádnému smysluplnému žití. A tak děláme, co umíme. Přesněji: chováme se podle toho, co svým egoismem zvolíme za správné. Sufijští mniši toto věděli už před staletími. Na člověku rozpoznali tři podoby: s jakou povahou se narodil, jak se chová je-li v pohodě a jak se chová ve stresu. K nám jejich učení s názvem "enneagram" dorazilo v knižní podobě zhruba před dvaceti lety. Kdo si ještě tyto informace nestačil nastudovat a neví např., proč se představitel(é) státu chová(ají) jak se chová(ají), diví se, jak je toto možné, může si vše najít např v knize ´Léčení příčin nemocí´, kde je enneagram vysvětlen.  

Nechutný, marný, ztracený, bezvýchdný... se nám život může zdát, pokud mu nerozumíme. Když ale začneme povahy a projevy lidí chápat, uvidíme je i sebe v širších souvislostech, vše je rázem jinak. Nedáváme svou energii do nesmyslů typu nadávání a naříkání, to si nedovolíme, na takovéto maření svého žití není čas. Víme, že jeden z typů popsaný v enneagramu se celý život potýká se základní vlastností a tou je neomalenost. Zlo a hrubost jsou mu vlastní a žije dvě zásady: 1.život je boj (miluje svár a napětí a urážení druhých... stále vytváří situace, kdy druhé staví do pozice, aby bojovali) Druhou jejich zásadou je 2.já mám převahu (je jedno jestli je několik let na Vysočině či jinde. Nic jiného tam nedělal, nežli snoval postupy jako pavouk svou síť, aby národ (či konkrétní protivníky) chytil a zakroutil jim krkem. Jestli má hranice, za které nepůjde, třeba co se týče výkladu Ústavy? Nemá! Využívá další geniální záležitost a tou je demagogie. Pokroutí fakta tak, že se nestačíme divit - vždy tak, co se hodí jemu. Má dvě morálky: jednu pro sebe, vše si zdůvodní a omluví a  svůj názor nutí ostatním jako jediný možný. Běda, kdyby se někdo dovolil chovat jako on a názor nutit jemu! To by narazil! Svět vidí černobíle: kdo je s ním, je kamarád (a je jedno, kdo to je, hlavně když se mu hodí do krámu). Kdo si jen náznakem dovolil s ním nesouhlasit, je šmahem černý. A protože neumí odpouštět, tak kdo si jednou dovolil vystoupit proti němu, nikdy nemá šanci, že by ho vzal na milost (např. novináře - bude je znectívat a urážet už navždy). Je pomstychtivý - nevynechá jedinou skulinku, aby si posílil moc a současně ublížil protivníkům. Viz tlak Remka a Klausové na posty velvyslanců. Tam nejde o to, jací jsou, tam jde o to, že s ním drží basu, jsou ochotni ho podpořit (stejně jako jmenovaná vláda). Je to celé nechutné? Proč? Je to naše realita...

Co s tím a jak dál? Nejsme tady přece proto, abychom se utápěli v tom, co nám nabízí egoismus. Máme svůj rozum, můžeme přemýšlet a vybrat si něco lepšího - třeba povaha výše popsana nemá jen tuto svoji tzv. slepou uličku (tento termín používají sufijci pro popis člověka, který ještě nezačal se svým vědomým vývojem a volí jen a jen egoismus). President může začít uplatňovat svou moc ne pro boj, ale pro zaštítění dobých věcí. Vývoj jde ale pomalu a on to nemusí udělat po celý život...

Znovu se ptám co s tím a jak dál? Nedat pokoj. Netrápit se tím, co je (energie našeho trápení totiž teče přímo k těmto omezeným lidem a oni z ní tyjí). Je třeba to vzít za jiný konec. Slučovat se s lidmi, kteří se ze svého omezení v egoismu začínají sami svým přičiněním vymaňovat. Nedívat se ani na levo ani napravo, nedat se nicím otrávit a pracovat na zlepšování sebe jako o závod. (viz www.povidanisjanem.cz)

To je jediná cesta, jak stavu naší země pomoci - to je tzv. revoluce sdola. To je přebírání zodpovědnosti za sebe jako za jedince ve společnosti, nezříkání se toho, co je. Co je, to je naše realita. Musíme se na ní podílet, nic nenechat bez našeho přičinění, patří sem i chodit k volbám. Neopomenout jedinou příležitost podpořit dobro, byť je nedokonalé. Jak zaspíme, zlo si pak dělá, co chce.