5.dopis L:O jistých věcech kozorožích a Tajemství

Hezký večer L.,nebyl jsem tu celý den,šel jsem prostě ven.Ono to tak totiž bývá vždycky když je za co žít,ale jak jsem se měl,se raději netej a Já Ti slibuji,že se o tom nebudu zmiňovatJistě jsi pochopila,že asi moc dobře ne.Ani nevím co a o čem dnes budu psát,prostě možná jen tak ze zvyku a třeba pro Tvůj i jiných klid.To jen abys věděla,že prostě ještě jsem.Vím,že Ti scházím,nějak.jakkoliv,ale scházím.jiným snad také,ale o tom nevím.Nikdo se mnou nehovoří,tedy kromě Evči.Dneska ráno mi od ní kupodivu přišla SMSka.jestli mám čas a tak jsem jí jakoobvykle zavolal.Chceme totiž či rádi bychom  něco spolu dořešili,tedy něco nedořešeného co asi máme oba.prostě takové věci,které obvykle kozorožky nechtějí řešit,protože je jiný čas a ne ten,který ony považují za vhodný na řešení osobních problémů,protože zrovna chtějí mít třeba klid anebo je jen něco důležitějšího. Jistě to taky znáš.Ano,stíním trochu tu kozoroží povahu,ale nemám v úmyslu na něco narážet,přeci jen jde o očistu člověka či zbavení nezdravého éga,které by mohlo časem přinést problémy.Ale égo se samozřejmě týká kohokoliv,kozoroží povahu vlastně pouze vyzdvihuji už jen proto,že vesměs dělají věci spíše tak nějak pudově na základě vrozeného strachu.Třeba je nechtějí dělat,protože jsou rozumné,ale často potom mají ten pocit,že jim nic nevychází anebo že jim nikdo nerozumí a čím déle to trvá,tím je to potom horší a zamotanější.

Vlastně moc psát ani nebudu,jen bych zde chtěl ujasnit proč zrovna píšu Tobě a proč o Evě.Nemusí se Ti to líbit ani Jí a také i Já zcela logicky nemohu počítat s tím,že všechno by šlo tak,jak si člověk řekne.Nebylo by tomu tak a Já znám svý,dá se říci prokletí,jež vlastně ani prokletí není či nemusí být.

Pořád to dělím na svět reálný a virtuální,jenže s tou virtualitou bych to tak nebral,prostě je to osobní a přímé.nestydím se za to a také počítám se všemi možnými následky i důsledky.

Láska - ta věc,která mne tenkrát napadla a pak jsem to pospojoval všechno.všechno co si člověk tak za ten svůj život relativně krátký nasbíral a ť již životních úletů,chyb,zkušeností,vědomostí a podobně,ale také lásky minulé,přítomné,možná budoucí,platónické,ztracené...promarněné.

tenkrát mi to došlo a řekl jsem si,když mi dotyčná neznámá na mobil napsala: Tak ať se Ti zdají sny o nás dvou. a tak to co se mi zdálo jsem jí psal,třeba v podobě veršů či básní...na ten mobil.Přišlo mi to takové nějaké spontánní a také tak,jak jsem to cítil.No a vlastně je to všechno jen o tom co a jak cítíš.

Ty,Ona,Já ...ale z duše.Posloucháš svůj vnitřní hlas,tedy poslouchalas než došlo k tomu zvláštnímu spojení.Kdy vlastně Tvůj vnitřní hlas,jsou slova má a myšlenky mé  můj vnitřní hlas jsou slova Tvá a myšlenky Tvé.Možná to tak nevnímáš,ale dá se to.

Víš,ono,když se čloivěk napojí na internet tak nějakým vysokofrekvenčním přenosem,jde slyšet i hlasy z dáli.Bavil jsem se oom s evou.protože si rozumíme v tom a dokážeme se pobavit o tom,že se prostě nacházíme každý na nějakém tom karmickém stupni vývoje.Tedy je jich prý jedenáct,tak mi to říkala Eva a  ona prý se nachází někde na osmém.Já už to dávno nerozlišuji,protože toi člověk neví a klidně se může rychle poposunoout do vyššího stupně.

Já jen bych za zmínku zde uvedl to,co se možná nikdy nedovím,ale co si myslím,že je tak.

Znám to,když jsme s evou byli vysoce stejně nalazení a po rozhovoru telefonickém jsme šli spát,tak jsem ještě před tím ne jsem usnul zřetelně někde v mozku slyšel její hlas.

ŠLI jsme spát,ale myslím si,že Ona ještě ne.Protože také četla a ví a čte a bavíme se o tom,Chce mít přehled a tak si to pročte a potom se od toho všechno další ovíjí jak řeč tak chování.Třeba mi to nikdy nepoví anebo třeba mi řekne,že ne,protože její vnitřní strach jí to nedovolí.je to právě o tom,kdy člověk LŽE PROTOŽE CHCE NĚCO ZATŘÍT ČI MÁ BOČNÍ ÚMYSLY A KDY ČLOVĚK LŽE ZE STRACHU,to jsou podstatné rozdíly,když nikdo nemá rád lži.Ale tedy mám za to,že prostě třeba jsme si řekli Dobrou noc,třeba jsm si řekli Ahoj a poznla jsem na ní,kdy asi opravdu je už zralá usnout a ospoalá a kdy prostě třeba ještě ne,že si četla a přemýšlela.4etla jednou,podruhé,potřetí.dělá to tak anebo dělávala,nevím.jen mi to říkala,že poprvé je to vždycky tak,že když je to osobní,tak se jí to dotkne a bere to emotivně,podruhé či napotřetí už u toho třeba přemýšlí.

Tedy Já jen,že vlatně chvíli potom jsem hlasitě i na tu dálku slyšel její myšlenky a řekl jsem jí to druhý den jako by mluvila nahlas.Třeba o tom,jak : Aha,tak ty uvažuješ asi takhle a podobné věty.nevím,jestli ve skutečnosti si to mumlala pro sebe nahlas,ale také klidně mohl spát,protože podvědomí pracuje a funguje non stop i když spíme a ani to nereistrujeme.prostě dá se to slyšet,kdsyž na sebe lidí hodně myslí,je to souznění nehledě k tomu,že se dá na dálku pocítit i spousta jiných věcí,spojených třeba i s věcmi intimními jako je sexualita a věci s ní související.

Vlastně od té doby se mi toho opravdu zdá více a více a vlastně řekl bych,že z devadesáti procent je to pravdou,třeba i to,co Tobě projde očima,třeba otka a s tím se Ti vybaví další Tvé myšlenky.Možná vzpomínky,možná domněnky,jen prosím ne výčitky,těm snad by mohlo být porovždy odzvoněno.

Víš proč? nemám od mládí rád,když někdo někomu něco vyčítá.O to více,pokud se to někoho netýká a pokud se to nezakládá na pravdě či na důvodu.

Vlastně si říkám,že bych měl psát něco o Tajemství.

Spíše se chci bavit o tom,že prostě kdy člověk udělá něco,co třeba nechce,aby druhý věděl.jedno zda ze strachu či z jiných vedlejších pohnutek.Jednou to prostě udělal. A jsou věci týkající se a zasahující do života,vzthů ale hlavně lásky.Nelze milovat či dávat lásku,když vy mylšenkách je člověk někde jinde anebo  jej trápí pocit viny či výčitky svědomí.

V podstatě dneska něco zcela nepstatného,věci nad kterými mávnem rukou,jednou provždy to smáznem,necháme to vyšumět do ztracena,spláchnem to a podobně.

Dokážeme to tak,že oprvadu je všechno tak jak to bylo dříve?

Žena či kdokoliv si řekne,to je tajemství jen mezi náma a to se nikdo nesmí dozvědět anebo tohle bude moje tajemství.Kozorožky jsou dle mého kadetky na tajemství.Tím je samozřejmě nechci urazit,ale když příjde otázka,tak automaticky následuje vyhývavá odpověď anebo jen taková nemastná neslaná,jako byse odpovědělo a přitom se neřeklo vůbec nic.

Neřešil bych to a bylo by mi to i zcela fu,kdyby to prostě opravdu časem nedělalo paseku v lidském těle.protože potom automaticky je to strach a rostoucí odpor,třeba k partnberovi,k rodičům od dětství či k věcem jiným.

Když je člověk malý,tak má ještě naději,že prostě jednou bude dospělý a zařídí si to všechno podle sebe,až je dospělý,tak bere život pevně do svých rukou a celou zodpovědnost za něj sám na sebe.Ženy pravda,ty raději zodpovědnost púřenechají hned svému mužském,u protějšku a v podstatě jsou potom i slbší a jejich kosti pak i méně pevnější.muži ti naopak toho mají až nad hlavu,ale je to složité.je tolik lidí a toli životů.Chtěl jsem se sice v tom dneska nimrat či pitvat více,ale pojednou se mi nechce,tedy nějak cítím únavu a půjdu spát.Vlastně ještě zavolám Evě,řekl jsem Jí,že ji ještě zavolám,protože s ní chci mluvit či spíše ji slyšet.Co jiného taky mám dělat.Ona sice říká,že však spolu nemusíme mluvit,ale znáš ženský,ty něco řeknou a všechno je možná jinak.

Mimojiné se mi dzálo,jako by se Ti ulevilo,zdravotně možná Tobě možná někomu jinému,jsou věci,které vážně nevíma taky vím,že se je nikdy nedozvím.nedá se to.Už se to prostě nedá.jsou jen lidi na které prostě myslím více a jde to poznat.

Ono prostě pořád nějak v tom mém osudu co mi kdysi vyšelv kartách se to míhá dvěma ženama,které budou důležité pro můj život.jedna ode mne věkově starší a jedna mladší. Myslím si,že vím kdo.tenkráte jsem o tom dedukoval,ale po nedávné události už se mi enchce něco dedukovat.

Tebe možná trápí otázka peněz z mé strany.Jistěale nedělej si s tím starosti zatím,protože Já Ti to nějak vysvětlím,celu tu věc...ono mně už totiž v podstatě o žádý peníze nejde i když jsou třeba,ale prostě vím,že tu bejt nemusím.ne neboj,nepáchám sebevraždu,nejsem zase až takový blázen,ale prostě nám svůj stav a vím,když Tys o mně dneska přemýšlelas asi ..tak tě napadlo. ty vole..napůl člověk napůl duch...jo je to dechem,ten nás drží jen tak při životě.Víš,ono podruhé jsem slyšel hlasy z hůry.je to ten stav,kdy opravdu jsi mezi světy a kdy Tě zvou tam nahoru.

n nechci děsit,ale kdyby...tak přeci zdravotní stav musí být znám,já svůj znám a lékaři? ti by je jen zkoumali a stejně by na nic nepřišli.

Nop neděs se,je to v pohodě,kdo jendou smířen jest nemá se čeho bát.Tak zatím dobrou noc.

ber to jako třeba můj deník anebo...anebo je to jako kniha jen s tím rozdílem,že vše je to pořád z nějaké té lásky,tedy té síly..k tobě..tak je to kouzlo,skutečné kouzlo.