3.dopis L.:O inspiraci a pochybách

Člověk se inspiruje ledasčím a ledaským a na internetu o to není nouze.Dnes nebudu psáti drahá L. nijak sáhodlouze.Nevím,kdy navštívíš internet,jestli v noci,za chvíli,zítra anebo hned teď?Kolikrát si říkám:Co tak asi děláš a jakto vnímáš.To všechno,asi stejně jako Já,dá se  to zvládat oboje nějak.Tedy ze strany mé ano a vlastně ani nevím jestli si to uvědomuješ a vnímáš.Jen si říkám,že musíš,protože je to citelné a nedá se to věčně skrývat.Co? Ty změny přece,chvilkové,kdy máš ten pocit či to vědomí,že nejsi sebou,ale chvíli mnou,se mnou je to taky tak.Někdy nemám náladu na dopisy a dnes? Dnes jako bych vážně snědl jed na krysy.Vlastně  osm musím vzít antibiotika.Chirurg mi je předepsal.sešil mi horní ret na pět šest stehů a docela to začíná štípat. Narkóza ustupuje ale něco jsem s tím musel udělat.Nechce se mi zde dopodrobvna líčit celý ten můj včerejší zlý sen či vlastně den.Mohu,nevadí mi to.Mně dávno přestalo vadit to,že bych si zde na své triko utrhl ostudu.jsou to jiný věci,ale člověk nikdy neví,kdy jej potkají taky a... a nic s tím nenadělá i když chce a řídí se tím,že třeba PROBLÉMŮM JE TŘEBA PŘEDCHÁZET a každou chybou se někdo učí,edy tak se na to koukám Já.Jistě ne sám.

Řekni,

s kým mi zahýbáš?

S nikým,

jenže mi to nevěříš.

nechceš mi to věřit,

ačkoliv říkám Ti to stále,

snažím se.

Nechceš tomu věřit.

Odmítáš.

Máš přece svou pravdu

a ta je daná.

Vážně jeden by se z toho mohl podělat.

Leč stalo se.

Tak řekni s kým mi zahýbáš?

Jedna věta,kterou neříkáš,

ale přesto se Ti hlavou honí.

Je to jak píseň nekonečná.

A potom snažíš se,

přijít na to,

děláš věci,které bys nemusela.

Proč?

Proč takové blbostí máš

uschované ve své hlavě,

když namísto toho

dávno krásně mohli jsme se míti právě.

Třeba někde sedět

či válet s v trávě.

Jen jestli Ti to stojí za to,

sednout si někdy na zem,

jen jestli nemáš strach.

By na Tvé nové čisté prádlo

neusedl z cesty prach.

Víš,někdy si to tak říkám,když beru v potaz všechny ty věci kolem.Všechny Tvý nálady a povahy a vlastnosti.Ty staré,přirozené a na nich postupem času nové přioděné.

Přeci je to jen řádka dní,kdy nějak snažil jsem se pochopit nepochopitelné.Kozoroží povahu.Či povahu ani tak ne,ale myšlení a ty člověčí návyky či zlozvyky.A taky ty věci jiné,ty příjem,né a jemné,jenže často se to nějak mísí.

Jak to vlastně s Tebou je?

Jaký,že to vlastně čí jsi?

Ty ptáš se Mně,Já ptám se Tebe,

jen tak mezi řádky,

postupem času nám z toho PÍP

anebo ne,možná to byl jenom vtip?

JENŽE OPAKOVANÝ VTIP PRÝ UŽ VTIPEM NENÍ

NEVÍM JESTLI JE TO HŮŘ ANEBO LÍP.

Vlastně tady dneska jen tak plácám slova,nemohu se soustředit moc či se jen naladit.Víš,tak jako ty,potřebuješ naladit.Naladit na cokoli anebo jen navnadit.

A jak je to s Láskou,

tou která zdá se nepřebolí?

Polemizovat nad otázkou?

A byla vůbec?

Je?

Mluví se o ní?

Mluví se o tom co se nechce,

a to,co chce se

neříká se.

Možná chíli před tím

jen mluvili jsme v naději

a pak se mluví slova hloupá

a vztek v žilách stoupá.

Tak proč vlastně spolu ještě mluvíme?

Chceme se ještě vůbec slyšet?

Anebo už nechceme?

Voláme si z povinnosti

anebo jen tak z musu,

ze slušnosti

než loučíme se plní smutku

a filaového hnusu.

A přitom možná v nitru říkáš:

Kdyby mi aspoň poslal pusu.

Aspoň tu jednu,

jedinou,

pitomou

blbou pusu.

Ne,on raději ze mně bude dělat husu.

Proč si o ni neřekneš?

proč neřekneš či neptáš se:

A dáš mi pusu?

Pošleš mi ještě pusu?

Nevím momentálně proč bych posílal,

když znám každé to Tvé ALE.

Když vlastně ani nevím,že mne ještě chceš.

Vím,že mne nenávidíš od začátku

máš k tomu svý důvody,

svý vlastní důvody.

Možná ublížil jsem kačátku,

ale nedělal jsem podvody

někdy si tím tady prostě řeším svý věci vnitřní,svý pocity z toho všeho co se děje.MOžná něco se Tě může týkat,něco se Tě netýká,ale dneska mám toho vážně hodně za sebou.

Na šest stehů šitý ret,naraženou levou dlaň,monokl na levé kosti lícní,boulí na hlavě a snad i malý otřes mozku a tak jdu si vzít antibiotika.

Navíc vím,e nejde být milován a každý se o své city bojí,pokud nebude mít jisto.Takže jsem sám už jen proto,že vím,že když budu s někým jiným,tak Jí štěstí nekvete.Nedělej druhému to co ..bla,bla,bla...

nevytvářej smutek kolem,když jej máš sám v sobě z druhégho,ale nemuselo to tak být,nevím,nemuselo

a také nevím,kde se to vše krásné podělo.

Jak se asi cítit mám,když vlastně den za dnem jen ubližuji,když jsem z Tvého světa vyhazován a blokován?

Že mně nechceš,nevím jestli je to pravda,le tak to poznávám.

Jdu spát....přeji dobrou noc,dnes to bylo takové..nějakonijaké:o)

Ne,nehledej v tom taktiku

a taky neznám přesně význam smajlíků.

Zvláštní,včera zase jsem byl málem v hrobě

a dneska píši něco Tobě.

Třeba tomu nerozumíš...co Jáý vím,možná Tě něčím zklamu a jiným vzápětí potěším anebo potěšíš se sama?

Buď jak buď.A proto snad je od toho,tady táto všehochuť.

Možná si myslíš a hladáš ještě co je pravda a co lež,

jednou zde budu psát Ty slova,

myšlenky Tvé,

prostě to co doopravdy chceš,

ale dneska ještě ne,

promiň,

ale ti jediné,

to mi věř.