12.dopis Lásky : O milování po třicítce...poprvé

... Je zcela logické,že Evča zprvu byla poněkud nervózní.Už  jen z toho principu,že je to žena a že se jedná o seznámení přes internet,který vlastně nabízí spoustu úskalí,poněvadž se více či méně jedná o seznámení virtuální,ale někdy na počátku toho našeho vztahu mi vlastně přišla od ní zpráva: „Já se nebojím.“ Což je velmi obdivuhodné,protože ženy často bývají v těchto věcech velmi opatrné a dlouho se rozmýšlejí.Až se někdy zdá,že příliš dlouho.Protějšek často však bývá poněkud zmaten,protože ženy zrozené v kozorohu často mívají ty tendence si vyzkoušet svého vybraného v pro ně důležitých oblastech.je to jako v pohádce,kde princ musí splnit minimálně tři úkoly,aby si získal líbeznou ručku princezninu.

Jenomže žijeme v jednadvacátém století,ve kterém se na pohádky příliš moc nevěří.Lidé je sice mají rádi,rádi se na ně koukají v televizi a často je pohádky inspiruji či v nich mohou probudit trochu fantazie či smysl pro romantiku.Do toho se samozřejmě musí vmíchat reálný život.

Pravda oproti dřívějším dobám je to těžší a složitější,poněvadž ačkoliv od pradávna se to v pohádkách hemžilo různými kejklíři,umělci i loupežníky i čaroději a spoustou jiných bytostí,které běžným lidem často naháněly strach anebo jen vzbuzovaly respekt,tak tenkráte neexistovali žádní vozmistři,žádné recepční a spousta jiných profesí,které jsou běžné v této době.

Vlastně by na tom nemuselo být ani nic zvláštního a vůbec bych o tom nemusel psát.Vždyť se jedná jen o věc,kterou prochází v životě někdy každý,když se jej dotknou paprsky lásky,ale když se ví,že strach je zdrojem lidských nemocí a pokud emoce vytvářejí nemoce a …

...a kdyby se to netýkalo vlastně ŠTĚSTÍ.

ŠTĚSTÍ,to ŠTĚSTÍ na který když už nic,tak je alespoň každý nějak zvědavý.Každý kromě Evy,protože je to docela normální obyčejná žena,která jednou uznala,že už jsme mohli být spolu dávno kdyby...

Někdy během te doby jsem stejně nabyl pocitu,že i když mne přesvědčovala o tom,že vlastně nechce nic,aby se o Ní psalo,protože nikdo nemá rád,když se o někom píši či zveřejňují věci negativní,které si obvykle lidé řeší někde v klidu,v soukromí anebo neřeší vůbec nic,jenomže tak nějak mi přijde,že když mi jednou napsala,že ONA JE TÉMA,TAK AKORÁT NA ROMÁN a také si ráda možná  čte.

Jenomže je rozdíl číst si o sobě anebo žít s pocitem,že se ví,že se o něm píše.Žít s pocitem,že ten kdo píše ví,že jej někdo čte a kdykoli si přečte co napíše a pak,že to čtou i jiní,kterých se to třeba ani netýká . Někdy bych si přál,kdyby se ti jiní dokázali vžít či vcítit do těch dvou jak jim asi je.Tedy do Evy a do mě.Vlastně jen dva zcela všední a ničím zajímaví lidé,co si tak nějak mezitím než  budou spolu žijí ten svůj život či krátí čas.

„Jsme takové dvě samostatné jedničky.“ řekla mi včera Evča v rozhovoru.

„No to jsme,“odvětil jsem Jí „ale když dáš jedničku a jedničku k sobě a když se spojí,tak z toho vždycky zákonitě vyjde jedna správná dvojka.“

Načež se rozesmála.Ona se vždycky tak krásně dokáže smát.Tak hezky,dětsky,alespoň mi to přijde.

To je dobře,řekl jsem si,protože smích léčí a tak bude zdravá.Vždyť zdraví je to největší štěstí,říkal by si nejspíše někdo jiný.

Jenomže pořád je díky tomu tady mezi náma něco,co možná buďto vytváří STRACH anebo v člověku budí ODPOR a to jsou zcela zřejmě dvě nekonečné věci,které mohou vznikat pořád.

* * *

NEDĚLEJ DRUHÉMU TO,CO NECHCEŠ ABY TI DĚLALI DRUZÍ či ABY SE DĚLO TOBĚ.

Tedy asi se má dělat něco jiného,zřejmě radost.Vždyť radost je vlastně základem k smíchu a to vše podle mého souvisí se štěstím.I Evča kolikrát mi říkala,že je ráda,když se Jí mně podaří rozesmát,protože se moc nesměji.

„Proč bych se měl smát,když k tomu nemám důvod.“ řekl jsem Jí tenkrát.

„Ale i na těch fotkách se nesměješ.Pořád tam vypadáš tak nějak smutně.“ dodala.

„Říkáš smutně?Tak to je ještě dobře.Nemůžeš brát fotky,protože vždycky když se mám smát,tak na nich vypadám jako debil a to se mi už nechce.“

Tedy probrali jsme fotky.

Poznali jsme se,řekli si: Ahoj a dali si pusu.

Pusa.Věc či gesto,které mně spíše znervozňovalo.Jindy ne,ale momentálně ano.Ono také líbat se se sešitým horním rtem,ze kterého trčí pár silonových štětinek není nic příjemného ani pro stranu,která líbá a ani pro stranu přijímající polibek.Navíc obě strany mají ve vsém podvědomí jistý ohled,třeba aby to nebolelo či to nebylo nic nepříjemného pro toho druhého.Pravda,jsme silní a houževnatí a sneseme cokoliv,mohlo by se podotknout.Jo člověk dokáže snést všechno,ale potom to nějak ztrácí na tom intenzivním prožitku.Právě tím,že možná na to člověk musí myslet.

Ačkoliv to vypadlo všechno zcela v poklidu a krásně,protože jsme se na sebe těšili,tak přesto  nervozita byla znát snad všude.I ve mně ačkoliv se mi netřepaly ani kolena.

Všiml jsem si,když jsme tedy šli tam,kde momentálně Evča vegetila,jak se sem tam na mne koukla.

Zřejmě si potřebovala nenápadně s trochou té krásné ženské zvědavosti očíhnout a zhodnotit svůj objekt.Tedy mne.Normální reakce,ale u ní,ten její způsob pohledu mi přišel takový roztomilý.Buďto zvláštně roztomilý anebo roztomile zvláštní.Prostě nějak tak.

„Jaké to asi bude?“ honila se její hlavou myšlenka anebo ten pocit.Kolikrát jsme toto probírali.Kolikrát mi právě z toho dávala najevo svou nejistotu a přesně tolikrát jsem Jí ujišťoval,že to bude dobré.Kolikrát potom se chtěla či potřebovala přesvědčit.

* * *

Ani dnes přesně nevím u čeho jsem předtím skončil a jak pokračovat dále a jestli vůbec má smysl či cenu pokračovat.Mám-li popisovat dění události či vyjádřit svůj názor na věci,které se dějí kolem nás či psát o svém životě a věcech,které se mne a Evy jak týkají tak i dotýkají mám trochu zpoždění.Poněkud větší pravda,protože jsou věci minulé a mezitím se děje velká spousta dalších.

Všechno je jen čas a energie,která se vynakládá v určitém okamžení.

kdyby se ten čas dál nějak znásobit či se člověk mohl rozkrájet,případně naklonovat,bylo by to snazší a vše by asi vážně šlo dle představ a přání ostatních i Evy.

Ono totiž když jsme se v tu sobotu šli spolu projít po Pardubicích k nádraží,protože jsem nějak nevěděl v kolik mi přesně jede vlak na Ostravu,tak mi říkala:

"Já se těším až budeš psát o Pardubicích."

Není hloupá a nikdy jsem Jí za hloupou anineměl v úmyslu považovat a i kdyby si  Eva mohla o sobě myslet,že bych si to o Ní už zcela zákonitě myslet měl,tak si to myslet nebudu a ani to nehodlám.Takovou radost jí neudělám.Jenomže nevím proč se na to těší.Na co se vlastně může těšit má odvážná,ale hlavně srdcivitá málá,zhruba stopětapadesáti centimetrová pardubičanka?

Možná se těší proto,že ví,že je spousta věcí,které se dějí v jejím městě a Jí se zrovna nemusí líbit.Moná se těší proto,že ví,že někdy se stačí o něčem zmínit veřejně a věci se dají pomalu,ale jistě do pohybu,třeba jen proto,že to zase jiným nedá jednoho dne a jedné noci spát.Nevím,jen soudím dle toho,že v Ostravě se tak nějaký ten čas již děje.Každý se chce mít nějak dobře anebo mít jen pocit,že to jeho bytí na tomto světě opravdu o něčem je.

Někdy stačí napsat místnou kritiku a věci se dajjí do pohybu,pro dobro ostatních či jen pro lepší život.Ale co je to lepší život? Když to,co se zdá být lepší jednomu může být horší pro druhého anebo se to nemusí líbit.Potom je třeba najít důvod,proč se to nelíbí a ono,když se dlouho nco někomu nelíbí,tak se na věci začne koukat s odporem a dlouhodobý odpor vytváří či může vytvořit rakovinu a když je to spojené s viděním,tak třeba zánět spojivek.To zase vím Já.každý přece někdy něco ví a jindy zase neví a nemusí vědět vůbec nic.

Když člověk neví,tak je to pouze tím,že si lidé nejsou schopni či nechtěji něco sdělit.něco říct.Možná na to namejí čas anebo se jiim nechce a když se jim nechce to říct,tak zase určitě vědí proč.

* * *

Již předem nám oběma bylo jasné,když jsme se tedy oba,vlastně Eva pevně rozhodli,že už to tedy necháme tak,že již se nebude nic měnit a že se tedy sejdeme,že vlastně dojde i na tělesné sblížení.

Postel,doteky,milování...vždyť v tom virtuálním dění už to máme všechno prožitý a je jen malý krůček převézt to do reálu,ale než k tomu dojde,tak panuje jist nervozita.Logicky,protože člověk je vždycky nervózní když neví jaké to bude.když to neví předem a potřebuje si to prožít a vyzkoušet proto,aby svou vnitřní nejistotu proměnil na jistotu.

Vždycky je to o prvním milování či jeho prožitku,protože i když se o tom nehovoří,tak každý na to nějak myslí a my s Evčou jsem se dávno bavili a shodli na tom,že vlastně základ ŠTĚSTÍ ve vtahu se odvíjí os postele.Logicky,protože postelí začíná život a často také končí.navíc kdysi jsem četl,když mne oslovil taoismus a práce s životní energii ČCHI,že vlastně všechno se odvíjí od postele.Pravda,bylo to tam všechno daleko více a detailněji roepsané než o tom píši dnes,ale kdo si má všechno přesně pamatovat za patnáct let,když se každý den věnujeme prožitkům.

Žena,ta je vždycky o něco více nrvóznější než muž.někdy si to pravda pánové ani neuvědomují,protože pořád žiji v nějakém tom přeludu,že jsou KRÁLOVÉ či PÁNI TVORSTVA a že jim opravdu stačí to jejich HUP NA KRÁVU A HNED JE TELE a spokojeně se vytřepat a usnout,aby zase mohli dělat machry jací byli borci pod bránou vítězů,že si asi nevědomují,že na krávu skáče jenom vůl.

Prostě sex má být spojený s láskou tedy milování,ale každý zase má na to svů vlastní osobní pohled.

Ani nevím jestli vůbec tady můžu něco takového psát,protože je to téma velice choulostivé  může v nějaké te makové hlavě způsobit pohoršení,protože stále nějak v naší zemi ještě převládá v lidech jisté puritánství či jen ten puritánským přístup,který by jistě při pohledu na tato slova vykřikl: ALE VŽDYŤ TO ODPORUJE VŠEOBECNÝM PODMÍNKÁM IDNES.CZ.Vždyť je to nejserióznější  server a nehodí se aby se nám z toho dělala erotická literatůra.Copak jsme zde nějaká červená knihovna?

A co potom svoboda ve vyjádřování? napadá mne,že by opět lidé ..a vůbec,nějak nechápu,proč stále někdo se snáží vytvát či klást nějaké ty podmínky?Vždyť je to přeci omezování osobní svobody a ubíjení intelektu.

Copak Já mohu za to,že někdo má z toho komplex?

A přitom věci sexuální patří do života,bez sexu by zde nemohl vlastně ani ten dotyčný napsat ty všeobecné podmínky,protože by neměl čím a vlastně bvy vůbec neexistoval.

A když se píše nějaký ten román či se točí film,tak přece každého zajímá jistá scéna..kdysi tak krásně ohvězdičkovaná v televizi,třeba jen proto,že muž ženě odhalil ramínko podprsenky před zraky mnoha televizních diváků,prý aby to nekazilo morálku mládeže,která už tak byla zkažená a jen se těšila na to,až si může vyhodit z kopýtka.

A tak nevím vlastně ani,jestli zde mám či mohu rozebírat naše milování anebo jen napsat milovali jsme se jednou tak druhé naopak...každopádně po milování jsem si šel zapálit z okna a sledoval jsem noční Pardubice,vlastně jen ten kousek u nádraží a jak se tak koukám,tak pojednou mne někdo zpoza zad krásně obejme a přitiskne se na mé záda a začíná mne krásně hřát.To Evča ke mně přistoupila a bylo to krásný,nádheně krásný.Chvíli jsme se tak koukali asi z okna ven,anebo jenom Já,protože Evču možná zajímalo něco jiného.Vlastně ono kdo ví jaké to je koukat se na někoho pohledem malé ženy.Co tak asi se Jí honí hlavou a na co kouká či pozoruje svýma nádhernýma hnědýma očima,když Já se koukám  okna ven.Nejsem pavouk a tak nemám oči v zadu.

Nevím jestli si někdy jakýkoli příjemce či odběratel slov dokáže uvědomit,co všechno musí ten kdo píše zvládnout a prostudovat,aby vše bylo v souladu s tím co chtějí či jak by si to asi představovali drzí,že by se mělo psát a velké vydávání energie často člověka šíleně unavuje,nehledě k tomu,když se s tím ještě spojí věci životní,jako jsou pracovní směny třináctihodinové potom věnování se lásce a citu k partnerce,kterou má rád a na které mu záleží a tak podobně...když je tolik věcí.

Pak nezbývá nic jiného než dvě možnosti.Buďto se na všechny ty pravidla vykašlat a dl si hledět svého a nebo dělat ze sebe ještě většího trotla jen proto,že pár jedioncům něco nejde pod fous.Kde je chyba? V někom přece,ale ve mně a v Evči rozhodně ne...

To rozhodně ne...

Nehledě k tomu,že žena je snad na tom světě od toho,aby všechno kritizovala.Nevím kdo ženám tohleto dal do vínku anebo je to naučil a ony si to potom přes všechny své energetické životy přenášejí ze života do života a dědí z generace na generaci,protože když se člověk narodí,tak se především učí vnímat tento svět a učí se v prvních třech létech od bradavek sát a vysávat přes cumlík a jiné různé nahrážky ženských myteřských prsou.A Já mám rád,když se mohu k prsu přisát od mala.Vlastně zcela přirozeně jako každý člověk,tak nevím co je potom na tom pohoršujícího a kdo vidí na tom něco špatného.I když možná někdo to měl od mládí jinak.Možná jej připevnili před sud píva a pustili pípu.Nevím.Možná že namísto mateřského mléka mu dali lahvičku s mlékem pleťovým,co Já vím.Lidé jsou kolikráte všeho schopní.Každopádně by člověk neměl nikdy popírat a potírat své city a svu sexualitu i když někdy se mi zdá,že lidské myšlení co se týče sexuality je hodně zcestné.

Prý nemravné,kdo jim to řekl? Bůh ani ďábel to rozhodně nebyli.Ti mají na starosti zcela jiné věci.

Vždyť sám Bůh kdysi řekl: MILUJTE SE A MNOŽTE SE a ďábel jen jednou ze vzteku či rozmaru svého dodal: ŽERTE SE A PERTE SE. nevím,co si kdy ti dva udělali,že se o nich lidstvo tak dlouho baví a polemizuje nad tím,když všichni jsou vlastně z jednoho ducha z jedné vesmírné energie stvoření.

A tak se lidé začli milovat a množit se až se přemnožili,snad neuvědoměle,protože se jim to zalíbilo a počali dupat jako králici.na králiky platí myslivec a co plati potom na lidi?

Že by snad politika? Ten potlačovatel lidské smyslnosti,kde spíše rozum káže nemít děti už někdy ve dvaceti jak to bylo zvykem ale nýbrž spíše ve třiceti čtyřiceti jako za starých časů?protože s tím co nám naši čelní představitelé nabízejí v dnešní době si zcela rozumný člověk řekne:No tohleto si asi při dnešních cenách nemůžeme dovolit? Bylo by a je dnes mít děti přepychem?

A přesto to lidem nedá a stále se pokoušejí s něčím bojovat.Něco přemoci anebo někoho.

Pár jedinců s debilními nápady,protože nudou za ty roky strávené jen hloupým žvaněním a vysedáváním v parlamentu či sněmovně,jako když si ženský na matřeské udělají sedánek někde v cukrárně s kočárky a před cukrárnou to vypadá jako při startu závdů Formule 1 někde třeba v Singapůru či na Hockenheimu anebo Imole či Hungaroringu.Protože odbije dvanáctá a do ženských jako když střelí a brázdí mezi regály v supermarketu jako kdysi různí mořeplavci jež se snažili objevit Ameriku.

Každopádně by se člověk měl za sebe stydět.

Já se za sebe tedy nestydím.Nemám ten pocit.

Vlastně jsem neměl v tu středu ani čas se jít v práci osprchovat a tudíž jsem říkal,když jsem se bavil s Evčou přes telefón,že první co asi budu muset je jít si dát vanu a koupel.

Možná to někomu púříjde až příliš rachle,ale ono nikdo nevco se během té celé půlroční doby mezi mnou a Evou událo.

"A třeba se budeme koupat spolu." přes telefon se to lehce řekne a potom..

"A umyješ mi záda?" ptal jsem se jednou,už dlouho mi nikdo nemyl záda a nehladil mne po zádech.

A jak se řeklo tak bylo.

"Můžu se dívat?Nebude Ti to vadit?" zeptala se mne Eva oblečená již tou dobou ve svém krásném a voňavém narůžovělém župánku,přestože růžovou nemá ráda.

"Jistě že můžeš,proč bys nemohla." odpověděl jsme Jí a dodal: "A umyješ mi záda?"

Poprve jsem cítil její dlaně na svém těle,

vlastně to byly první doteky Jej na mé kůži

a bylo to nádherné,prostě skvělé.

Tu malou chvíli,než jsme spolu šli

unavení anebo plní očekávání

po pár panácích slivovice

snad na uvolněn,tak jak jsme se bavili

ulehnouti do postele.

Hezky pěkně vedle sebe.

* * *

Nic,jdu se nasnídat,právě se mi ohřála karvvnská klobáska v mikrovlnce či CINKTRÚBĚ,jak se prý na ostravsku mikrovnkám nazývá,asi se budu dneska koukat na pohádky.na TV NOVA dávají eskoněmeckou O ptáku Ohniváku. a přemýšlet ještě o dvou tématech,o kterých jsme se s Evčou bavili,jako je úsporné opatření vlády či spíše Ministerstva doprav o kterém si nejsem jistý že je dobré co se týče zhasínání světel na dálnicích,ale spíše evu co by ženu zajímá jak to bude s vánoční výzdobou.

Ono vánoce jsou pro Ní obzvláště zvláštní svátky,když během třech dnů vlně slaví všechno,narozeniny,jmeniny i ten štědrý večer.Vlastně jen dvou dnů,ale proč to neslavit přes všechny svátky.Ona je na tom stejně jako Já,také neuznává v podstatě žádné svátky jen ty vánoční.

Takže jdu snídat.

...to be continued(schválně mne zajímá jak se u nás chytne sexuální tématika...jestli zvítezí sex anebo politika :o)