Zjevené tajemství

Tajemství. Už to slovo v nás vzbuzuje očekávání a chvění. Vzpomínám, jak jsme už jako děti rádi hráli hru na hledání pokladu. Tím pokladem bývala nějaká drobnost, která nás potěšila. Daleko víc nás ale bavilo samotné hledání.

Apoštol Pavel píše: "Sláva tomu, který má moc upevnit vás ve víře podle mého evangelia a podle zvěsti Ježíše Krista: v ní je odhaleno tajemství, které od věčných časů nebylo vysloveno, nyní je však zjeveno prorockými Písmy a z příkazu věčného Boha stalo se známým mezi všemi národy, aby je poslušně přijali vírou. Jedinému moudrému Bohu buď skrze Ježíše Krista sláva na věky věků. Amen." (Římanům 16,25-27)

Co je tím tajemstvím, které nám odhalil Ježíš? Co jsme díky němu mohli poznat? Proč přišel Ježíš na naši Zemi?

Na začátku Ježíšovy pozemské mise za ním jednou přišli jeho učedníci s otázkou: "Proč k nim mluvíš v podobenstvích?"
On jim odpověděl: "Protože vám je dáno znát tajemství království nebeského, jim však není dáno. Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší a nechápou. A plní se na nich proroctví Izaiášovo: `Budete stále poslouchat a nepochopíte, ustavičně budete hledět a neuvidíte.
Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže nevidí očima a ušima neslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se - a já je neuzdravím.´
Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší. Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, a neslyšeli..." (Matouš 13,10-17)

Proroci Starého zákona pronášeli proroctví o Mesiáši. Ve starozákonních Písmech jsou takových proroctví stovky. Bůh z nich sestavil mozaiku, díky které bylo možné poznat, že Ježíš je Mesiáš.

Díky evangeliím víme, že židovští náboženští vůdci v Ježíši Mesiáše poznali. Prozradil to Nikodém, který řekl: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním." (Jan 3,2) Poznali, že Ježíš je slíbený Mesiáš, ale odmítli ho. Nebyl podle jejich představ. Tak na sobě naplnili Izaiášovo proroctví.

Ježíš přišel, aby ukázal, jaká je Boží povaha. Kázal o tom a také to zjevoval každým svým činem. Přesto učedníci dlouho tápali a nechápali. Za všechny to jednou vyjádřil Filip: "Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!"
Ježíš mu odpověděl: "Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!" (Jan 14,8-11)

Pokud jste také jako děti rádi hledali poklad, tak víte, že hra končila ve chvíli, kdy byl poklad nalezen. Tajemství bylo odhaleno. Podle Pavla je to stejné i s tajemstvím Božího charakteru. Díky Ježíši bylo odhaleno. Každý, kdo se začne zabývat Ježíšem a jeho životem, zjistí, že Bůh je láska.

Satan se v ráji úspěšně pokusil postavit zeď mezi člověka a Boha. Ježíš tuto zeď zboural. Každý člověk, který touží poznat Boha a jeho lásku, má možnost. To je radostné poznání. To je také tím největším objevem, o který se s námi chtěl apoštol Pavel podělit. Nejen v dopise do Říma, ale v každém svém listu, který napsal svým křesťanským sourozencům. Ježíš nám otevřel okno, kterým můžeme vidět Boží trůn a náš nový domov, který mám připravuje. To je Pavlovo evangelium.

Chvíle, kdy se Ježíš vrátí na naši Zemi jako Pán pánů a Král králů, se blíží. Pavel tomu uvěřil. Pokud tomu věříme i my, můžeme spolu s ním radostně volat: "Jedinému moudrému Bohu buď skrze Ježíše Krista sláva na věky věků. Amen."