Zbav se zbytečné zátěže (Víra je... 48)

        Nedávno jsem byl na výstavě obrazů, jejichž autorem je věřící muž. V jeho díle se často opakuje jeden motiv - cesta, která končí v bráně nádherného města – Nového Jeruzaléma. Zajímavé je všimnout si toho, co je na okraji cesty. Jsou tam různé věci – auta, motorky, televize, počítače a také různá zavazadla...

        Inspirací k těmto obrazům je text, kterým začíná 12. kapitola listu Židům, do které jsme nahlédli už v minulém díle. Apoštol Pavel v ní odkazuje na "zástup svědků", které má k dispozici každý věřící. Ta galerie hrdinů víry ale nemá sloužit k tomu, abychom si z nich udělali své svaté, které budeme uctívat.

        Dočtěme úvodní text 12. kapitoly až do konce: "Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo..." (Židům 12,1)

        Každý, kdo se někdy vydal na horskou túru, ví, že je třeba mít sebou jen to nejpotřebnější. Každá zbytečná zátěž totiž cestou začne překážet, zbytečně ubírá síly a někdy dokonce může způsobit, že nedojdeme do cíle.

        Podobné je to i při letu balónem. Ten vzlétne ve chvíli, kdy je odhozena zátěž, co ho drží u země. A své by k tomu mohl říci i prorok Jonáš, který zažil bouři na moři. Námořníci tehdy z lodi vyhazovali vše, co nebylo potřebné k další plavbě. Jinak by se jejich loď potopila. Nakonec do moře hodili i samotného proroka, který je o to sám požádal...

        Pavel nám radí, abychom se zaměřili na to, co nám brání v naší cestě do Nebeského Jeruzaléma. Pavel píše o hříchu, který dokáže naši víru pěkně uzemnit. Ale nemusí to být jen něco, co považujeme za zlo. Tou přítěží mohou být skutečnosti, které se tváří docela nevinně. Navíc to u každého z nás může být něco docela jiného.

        Někomu v cestě s Bohem brání touha po kariéře, další člověk si neumí představit, že by měl pro svou víru opustit třeba dům, na kterém se tolik nadřel, jiný je zase ochotný udělat vše pro to, aby si pořídil třeba své vysněné auto. Překážkou může být také vzdělání, peníze, životní partner, děti a tak bych mohl ještě dlouho pokračovat.

        Naším problémem je fakt, že jsme schopni rychleji poznat překážky těch druhých, než své vlastní. Ježíš v jednom kázání řekl: "Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
Jak můžeš říci svému bratru: `Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku´, a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra." (Lukáš 6,41+42)

        Krátce před svým odchodem Ježíš slíbil všem svým následovníkům dar Ducha svatého. Říká o něm: "On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud..." (Jan 16,8) Nikdo nemůže říci, že nemohl zjistit, co je jeho přítěží, která mu brání doběhnout až do brány nebeského Jeruzaléma. Každý má možnost se obrátit s prosbou na Božího ducha, který dobře ví, kde nás tlačí bota.