Zamilovanost nestačí

Zamilovanost nestačíaneb: Desatero falešných představ o našem manželství...  

Co to je falešná  představa? Je to něco velice nebezpečného. Špatné od dobrého, černé od bílého rozlišíme snadno. Kdyby nám někdo dal místo stokoruny kousek bílého papíru, určitě bychom si toho hned všimli. Na to by dnes nikdo nenachytal ani malé dítě.
Když vám ale dá někdo falešnou stokorunu, může vás zmást. Falešné vypadá stejně, jako to dobré a správné. Stačí jeden detail a to zdánlivě hodnotné se stává bezcenným. Vše falešné je nebezpečné právě tím, že to vypadá "JAKO". Ale jen vypadá.
Z tohoto důvodu je dobré poznat falešné představy i to, v čem je ta falešná představa nebezpečná.

Pojďme chvíli uvažovat o falešných představách, které mezi lidmi kolují o manželství:

1.      Pro vstup do manželství je potřeba velká zamilovanost. Když jsme zamilovaní, nemusíme mít strach, že by naše manželství mohlo dopadnout zle.
Takhle uvažují mnohé páry při vstupu do manželství. Sám si ještě dobře pamatuji, co to s člověkem dělá, když je zamilovaný.
Vzpomínám si na jednu situaci z mé puberty. Tehdy jsem bydlel ve Zlíně. Na hlavní křižovatce se zastavili dva zamilovaní v dlouhém, vášnivém polibku. Přestali vnímat okolí. Auta zastavovala, vytvářela se dopravní zácpa.
Nakonec vše vyřešil starší příslušník tehdejší Veřejné bezpečnosti. Pamatoval jistě ještě četnictvo první republiky a tak ty dva chytil za ucho, odvedl je na chodník a po pár pohlavcích řekl, ať rychle zmizí.
Spousta lidí kroutila hlavou, jak mohou být ti dva tak hloupí. Já jim záviděl. To dokáže zamilovanost.
Ale jsou i jiné případy. Zamilovaní jsou někdy schopni spáchat sebevraždu. I k tomu může vést zklamání zamilovaného.

Co to je zamilovanost?
V krvi zamilovaných lidí se objevujme "fenyl-etyl-amin", který vylučují žlázy s vnitřní sekrecí. K vylučování dochází při podráždění určitých partií mozku. Zamilovanost se rodí tak, že člověk sbírá představu o ideálním typu partnera či partnerky. Tak vznik  náš "ideál".
V určité chvíli najednou potkám "onu"... Má dva nebo tři prvky z mého ideálu, ale mně to stačí, aby se hormony daly do pochodu. Ideál podle našich představ nikdy nenajdeme, protože neexistuje. My jsme vlastně zamilovaní do našeho ideálu a snažíme se jej vidět v reálné osobě. Ve chvíli, kdy zjistím, že se realita liší od mého ideálu, dochází k šoku.
Největší silou v manželství není zamilovanost, ale láska. Láska je čin vůle. Je to snaha poznat potřeby druhého člověka a ty potřeby uspokojovat. O tom jsme přemýšleli minule. Láska tedy přímo souvisí s ochotou a schopností poznávat a uspokojovat potřeby toho druhého.

2.      I když se vdám, jsem dcerou svých rodičů. I když se ožením, jsem synem svých rodičů. Rodiče musím poslouchat, dokud žijí.
Je pravdou, že ani po svatbě nepřestáváme být dětmi svých rodičů. Musíme si ale uvědomit, že po svatbě je pro ženu její manžel člověk číslo jedna a pro manžela je jedničkou zase jeho žena. Bible říká o dvojici, která se rozhodne uzavřít manželství: "...budou jedno tělo." Pupeční šňůra se musí při svatbě přestřihnout.
Mnohé maminky se snaží připoutat si zvláště své syny. Jistě znáte případy, kdy se takový maminčin mazlíček neoženil jen proto, že nebyl schopný opustit maminku.
I toto dobře znám. Když jsem se oženil, měl jsem sám problémy s úpravou vztahů ke svým rodičům. Byl bych schopný jezdit k nim na návštěvu dvakrát týdně. Manželka to nemohla pochopit. Přišel jsem na řešení. Když se jí nechtělo, navrhl jsem, ať mi návštěvu u mých rodičů dá jako dárek k příštím narozeninám. V krátké době jsem měl vybrány dárky až po zlatou svatbu. Ke cti mé ženy slouží, že se mnou měla trpělivost a počkala, až vazby samy přejdou do správných mezí.

3.      Dítě je středem rodiny
U této falešné představy Vás musím rozdělit do dvou kategorií.

a) věřící člověk
Pokud jste věřící (například křesťan), pak by středem vaší rodiny měl být Bůh. Na druhém místě potom manžel(ka) a teprve na třetím místě je dítě (děti). Jen tak může být v rodině harmonie. Navíc, pro děti je pevný a dobrý vztah mezi rodiči něčím, co jim dodává pocit bezpečí a pohody.

b) sekulární člověk
I když nevěříte v žádné náboženství, měly by být na prvním místě ve vašem životě určité etické hodnoty, potom manželka a pak děti...

Vztah, kdy pro mne můj partner znamená "všechno na světě" je velmi nebezpečný. Počínaje nezdravou žárlivostí, snahou toho druhého připoutat a případným zhroucením životních hodnot při smrti či odchodu partnera konče.
Mladým lidem říkám: "Neberte si děvče (chlapce), který vás má rádo nade všechno." Proč taková rada? Protože pokud není něco nad námi, půjde s největší pravděpodobností o patologický vztah.

4.      Konflikt je znamením krize a blížící se katastrofy
Všechny konflikty a nedorozumění vznikají z rozdílných pohledů a jsou zcela přirozené v každém manželství. Pokud došlo ke konfliktu, nejde o katastrofu, ale o to, abychom konflikt tvořivě vyřešili. Jak říká Prof.Dr.Křivohlavý: "Ne bořivě, ale tvořivě."
Berme konflikty jako příležitost k tomu, abychom jako lidé i jako manželé dozráli. Právě v těžkých a složitých situacích naše manželství dozrává. Této problematice se budeme věnovat někdy příště v kapitole o komunikaci v manželství.

K dalším šesti falešným představám o manželství se dostaneme zase za týden.