Zákon a radost (Radost v Bibli - 38)

         Zákon a radost je spojení, které si mnoho lidí dokáže představit jen stěží. Přesto si myslím, že je to možné. Ježíš se jednou setkal se skupinou zákoníků, kteří se domluvili, že se mu pokusí nastražit léčku.

         Jeden z nich mu pak položil otázku: "Mistře, které přikázání v zákoně je největší?"
On mu řekl: "`Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.´ To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: `Miluj svého bližního jako sám sebe.´ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci." (Matouš 22,36-40)

         Zvláštní zákon. Celý Boží zákon a vše, co Bůh dělá, jde vyjádřit jedním slovem: "LÁSKA." Bůh jde tak daleko, že nám dokonce přikazuje, abychom milovali. Chce, abychom milovali JEHO a také, abychom stejnou lásku, jakou máme k SOBĚ, prokazovali i všem svým BLIŽNÍM.

         Podle Lukášova evangelia se ho pak farizeus zeptal, kdo je míněn tím bližním? Ježíš odpověděl příběhem: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.
Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl hnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem, obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: `Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.´ (Lukáš 10,36-37)

         Teď se zase Ježíš obrací s otázkou na zákoníka: "Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?"
Zákoník odpověděl: "Ten, který prokázal milosrdenství."
Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak." (Lukáš 10,36-37)

         Možná si nyní říkáš: "A kde máš tu radost?"
Zkusme si představit Boha, který má svou vládu založenou na principu lásky. Vše, co dělá, motivuje láska k těm, které stvořil a kterým vládne. Je možné takového Boha nemilovat?

         Když jsem se zamiloval, moje máma to na mně hned poznala. Vlastně si toho všiml každý, kdo mne alespoň trochu znal. Láska totiž do mého života přinesla radost. Jsme totiž stvořeni s touhou milovat a být milováni.

         Na jedné straně potřebujeme, aby nás někdo miloval, protože láska nám dává zvláštní hodnotu. Tuto polovinu naplňuje Bůh. Jsme pro něho tak cenní, že nám věnuje svou lásku. Dokonce za nás položil svůj život. Bůh také pomáhá lidem v našem okolí, aby nás milovali i oni.

         Na druhé straně, když jsme milováni, potřebujeme někoho, koho bychom mohli milovat zase my. Jistě, můžeme milovat Boha. Jenže ten nám někdy může připadat hodně vzdálený. Proto nás Bůh vede k tomu, abychom ho milovali prostřednictvím našich bližních. Třeba jako to dělal Samařan, o kterém vyprávěl Ježíš.

         Vždy, když čtu Boží zákon, mám důvod k radosti. Je tu někdo, kdo mne miluje. Okolo sebe mám spoustu bližních, kteří zase potřebují mou lásku.

         Nechceš se radovat se mnou?