Veselé čerpání vody (Radost v Bibli - 32)

         Nevím, co se vám vybavilo při čtení nadpisu. Možná okamžik, kdy konečně zapršelo a vaše vyschlá studna zase začala dávat vodu. Já si při textu, který jsem pro dnešek vybral, vzpomněl na můj krátký prázdninový pobyt v Otrokovicích v roce 1997.

         Bylo to krátce poté, co Moravu zalila tisíciletá voda. Otrokovice byly jednou z nejhůře postižených oblastí. ADRA začala organizovat pomoc a já měl možnost stát se na týden součástí tohoto týmu. Vzpomínám na starší manželský pár. Oba už byli důchodci a bydleli v tzv. baťovském domku.

         Když jsem k nim poprvé přijel, bylo ještě celé přízemí pod vodou. Okolní domy, které stály trochu výše, už měly zatopené jenom sklepy. Čekalo se, až voda opadne, jenže ta se držela. Voda se dostala za protipovodňové hráze a vytvořila obrovské jezero, které nemělo odtok.

         Uprostřed týdne přijeli hasiči z Holandska s obrovskými čerpadly. Natáhli hadice, které měly v průměru skoro půl metru a pak se ozval hukot dieselových motorů, které poháněly agregát na výrobu elektřiny. Čerpadla se rozběhla a vody začalo pomalu ale jistě ubývat.

         Do druhého dne klesla hladina tohoto jezera o půl metru. Ten den jsem poprvé viděl úsměv na tváři obou obyvatel malého domečku. Když jsem jim oznámil, že k nim hned, jak bude odčerpaná voda, přijde parta deseti studentů, objevily se jim v očích slzy štěstí.

         Izaiáš napsal: V onen den řekneš: "Vzdávám tobě chválu, Hospodine! Rozhněval ses na mě, tvůj hněv se však odvrátil a potěšils mě. Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu. Hospodin, jen Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou."
S veselím budete čerpat vodu z pramenů spásy.
V onen den řeknete: "Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Uvádějte národům ve známost jeho skutky. Připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené. Zpívejte Hospodinu, neboť vykonal důstojné činy, ať o tom zví celá země!"
Jásej a plesej, ty, která bydlíš na Siónu, neboť Veliký je ve tvém středu - Svatý Izraele. (Izaiáš 12,1-6)

         Proč se mi při čtení těchto slov vybavila vzpomínka na zatopené Otrokovice? Prorok Izaiáš totiž v předchozí kapitole píše o narození Mesiáše, který zachrání Izrael a založí své království, kde už nebude žádný hřích a zlo. Právě v této kapitole jsou slova, která jsem rád četl už jako dítě: "Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit. Kráva se bude popásat s medvědicí, jejich mláďata budou odpočívat spolu, lev jako dobytče bude žrát slámu. Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě.
Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře..." (Izaiáš 11,6-9)

         Zatím ještě žijeme na světě, kde voda nepřináší jen vláhu, ale někdy dokáže pustošit, plenit a zabíjet. Jako křesťané se ale můžeme těšit na okamžik, kdy se naplní všechna biblická proroctví o Božím království.

         Můj tchán neumí plavat a tak se mu občas zdávalo, že se topí v kalné vodě rozvodněné řeky. Lidé, kteří zažili ničivé povodně, se ještě dlouho báli, kdykoliv se obloha zatáhla dešťovými mraky.

         Podle proroků již brzy přijde chvíle, kdy se to vše změní. V Božím království už voda nebude škodit. Ale už dnes máme jednu možnost. Izaiáš napsal: "S veselím budete čerpat vodu z pramenů spásy." Už dnes můžeme s vírou přicházet k Bohu pro odpuštění našich hříchů a také pro ujištění, že s námi počítá pro své království.

         Apoštol Jan nás povzbuzuje: A dodal: "Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. A Duch i nevěsta praví: "Přijď!" A kdokoli to slyší, ať řekne: "Přijď!" Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. (Zjevení 21,21-22)

         Nebojme se už dnes čerpat z pramenů spásy. Nebojme se radovat ze spasení.