Smích blahoslavených (Radost v Bibli - 24)

Ježíš měl zvláštní schopnost zaujmout tím, že někdy vyprávěl známé pravdy, ale tak trochu naruby. Určitě znáte jeho alegorii "O boháči a Lazarovi". Ten příběh se mezi Židy tradoval už celé generace.

V židovském pojetí šel boháč do nebe a Lazara čekala pekelná muka. V Ježíšově podání šel do nebe Lazar a věčný oheň zůstal na boháče, který prožil celý život v hojnosti a hodování.

Na něco podobného narážíme i v Ježíšově slavném "Kázání na hoře". Hovoří v něm také o tom, jak se můžeme stát blahoslavenými – šťastnými lidmi:
Ježíš pohlédl na učedníky a řekl:
"Blaze vám, chudí, neboť vaše je království Boží.
Blaze vám, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni.
Blaze vám, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát.
Blaze vám, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a vymažou vaše jméno jako proklaté pro Syna člověka.
Veselte se v ten den a jásejte radostí; hle, máte hojnou odměnu v nebi. Vždyť právě tak jednali jejich otcové s proroky." (Lukáš 6,20-23)

Všímáte si, komu patří nebeské království? Asi nás nepřekvapí, že chudým. Hladoví se dočkají nasycení, smutní se budou smát a ti, kteří budou snášet urážky kvůli své víře v Ježíše, najdou zastání u Boha.

To, co je nejzajímavější, je závěr tohoto oddílu. O křesťanech se často říká, že jsou vedeni k tomu, že zde musí trpět, ale nemusí se toho bát, protože jednou, v nebi, jim to Bůh vynahradí. Dokonce jsem slyšel, že křesťan, který je radostný a šťastný, je špatný křesťan. Hrůza.

Ježíš i nás vybízí: "Veselte se v ten den a jásejte radostí; hle, máte hojnou odměnu v nebi. Vždyť právě tak jednali jejich otcové s proroky." Ano, křesťan se ve svém životě pravděpodobně setká s problémy, které by neměl, kdyby nechtěl být věrný Ježíši. Ale ani v takovém případě se nemá nechat připravit o pokoj a radost, které mu nabízí jeho přítel Ježíš.

Je docela možné, že mi právě dnes není do smíchu. Určitě bych se do radosti neměl nutit násilím. Spíš bych měl přemýšlel o Božím království, ve kterém budou žít věčně ti, kdo přijali Ježíše za svého Spasitele. A vůbec o tom nemusím přemýšlet jako o nějaké daleké budoucnosti. Ježíš říká: "Kdo věří v Syna, má život věčný." (Jan 3,36)

Blahoslavený člověk se umí radovat ze stejných věcí jako všichni ostatní. Má radost z toho, když může pracovat, když je zdravý, když najde životní lásku i z toho, že ji má i po padesáti letech manželství...

Vedle těch běžných radostí má ale něco, co druzí nemají. Blahoslavený člověk se totiž dokáže radovat i z toho, co zatím vidí jen vírou, protože ví, že jednou se to vše, co vidí očima víry, stane skutečností. Blahoslavený člověk si uchová radost i v situacích, ve kterých lidé bez víry propadají beznaději a zoufalství.

Zkusme dnes okusit "smích blahoslavených".