Proč se za mne stydíš?

"Kdo se stydí za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů." (Lukáš 9,26)

     Pokud jste se už někdy v životě styděli, a já věřím, že ano, pak budete rozumět tomu, o čem Ježíš mluví. Obrací se na své posluchače, a těm, kteří už mají jasno, že se setkali s Mesiášem, radí, aby se nestyděli to přiznat před svými blízkým.

     Jedním z těch, kteří věděli, že je Ježíš Mesiáš, byl i člen židovské velerady Nikodém. Ten přišel za Ježíšem v noci. Ježíš ho přijal a vedl s ním dlouhý rozhovor. Vede Nikodéma k tomu, aby se nebál pravdy a světla. Radí mu: „Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“ (Jan 3,21)
     Ne vždy bylo snadné se k Ježíši přiznat. Setkal jsem se s mužem, který nosil na klopě komunistickou hvězdu a na krku schovaný křížek. Říkal mi: „Vždyť to nikdo nemusí vědět, že jsem křesťan.“ Styděl se za svou víru a jeho život podle toho vypadal.

     Když čtu ta Ježíšova slova, kladu si otázku: „Nemá Ježíš daleko víc důvodů stydět se za mne, než já za něj?“ Vždyť já mu často svým jednáním dělám ostudu. Jsem jako Nikodém. Ani já občas nemám rád světlo.
     Přesto mne k Ježíši stále něco přitahuje. Je to jeho láska, se kterou mne přijímá a s níž také pomalu mění můj život. Slibuje mi, že když se za něj nebudu stydět, jednou ho uvidím „v slávě“, která zastíní lesk všech světových celebrit.
     A nejen to. On, král vesmíru, se pak nebude stydět ani za mne. Představí mne svému nebeskému Otci a své nebeské rodině jako jednoho ze svých pozemských přátel. Už se těším.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)