Požehnaný strach (Požehnání v Bibli 33)

Myslíte si, že může být nějaký strach, který nám může být užitečný? Já jsem přesvědčený, že ano. Pokud neumím plavat, tak mne může strach držet dále od vody, ve které bych se mohl utopit. Mám-li strach z výšek, určitě nepolezu třeba na vysoký komín...

V Bibli je příběh, ve kterém strach pomohl několika ženám získat Boží požehnání: V Egyptě však nastoupil nový král, který o Josefovi nevěděl. Ten řekl svému lidu: "Hle, izraelský lid je početnější a zdatnější než my. Musíme s ním nakládat moudře, aby se nerozmnožil. Kdyby došlo k válce, jistě by se připojil k těm, kdo nás nenávidí, bojoval by proti nám a odtáhl by ze země."
Ustanovili tedy nad ním dráby, aby jej ujařmovali robotou. Musel stavět faraónovi města pro sklady, Pitom a Raamses.
Avšak jakkoli jej ujařmovali, množil se a rozmáhal dále, takže měli z Izraelců hrůzu.
Proto začali Egypťané Izraelce surově zotročovat. Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou při výrobě cihel a všelijakou prací na poli. Všechnu otročinu, kterou na ně uvalili, jim ještě ztěžovali surovostí.
Egyptský král poručil hebrejským porodním bábám, z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa: "Když budete pomáhat Hebrejkám při porodu a při slehnutí zjistíte, že to je syn, usmrťte jej; bude-li to dcera, ať si je naživu."
Avšak porodní báby se bály Boha a rozkazem egyptského krále se neřídily. Nechávaly hochy naživu.
Egyptský král si porodní báby předvolal a řekl jim: "Co to děláte, že necháváte hochy naživu?"
Porodní báby faraónovi odvětily: "Hebrejky nejsou jako ženy egyptské; jsou plné života. Porodí dříve, než k nim porodní bába přijde."
Bůh pak těm porodním bábám prokazoval dobrodiní a lid se množil a byl velmi zdatný.
Protože se porodní báby bály Boha, požehnal jejich domům.(Exodus 1,8-21)

Není to zvláštní? Podle knihy Exodus existuje požehnaný strach. Abychom ale nedošli k závěru, že Bůh si přeje, abychom se před ním celý život třepali v panické hrůze, podívejme se na další biblické texty.

Apoštol Jan prožil tři roky s Ježíšem, o kterém věříme, že přišel na náš svět, aby nám ukázal skutečnou Boží povahu. Na základě toho, co Jan prožil s Boží láskou, o ní později napsal: "Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce." (1.Janův 4,18)

Jak to tedy bylo s těmi porodními bábami a jejich strachem? Je to prosté. Ony se vlastně řídili pravidlem, které platí v armádě i policii a také v běžném životě. Platí rozkaz toho nejvyššího.
Židovské porodní báby vlastně v praxi naplnily ono Petrovské: "Boha je třeba poslouchat, ne lidi." (Skutky 5,29)

Můžeme říci, že poznání Boží svrchovanosti je už samo o sobě požehnáním. Ale Bůh nám k tomu vždy ještě něco přidá. Zde na zemi a také jednou ve svém království.