Požehnaná zastávka (Požehnání v Bibli 23)

Život krále Davida je plný zajímavých situací. Poté, co ho prorok pomazal za budoucího Izraelského krále, dlouhé roky čekal, až se naplní prorokova slova. Během těch let byl většinou na útěku a tak neměl moc času zabývat se otázkami svého náboženství.

Pak se konečně stal králem. Ještě to nějakou dobu trvalo, než ho jako svého vládce uznaly všechny Izraelské kmeny. Pak si za své sídelní město zvolil Jeruzalém a začal s jeho přestavbou. Přitom si najednou uvědomil, že celý národ zapomněl na "schránu úmluvy".

Tato truhla provázela Izrael na jeho cestě do zaslíbené země. Byl to symbol smlouvy s Hospodinem. Uvnitř byly uschované desky zákona, Áronův prut a malá nádobka s manou, kterou Hospodin sytil svůj lid během jejich cesty do zaslíbené země po dobu čtyřiceti let.

David se rozhodl přenést "schránu úmluvy" do Izraele. Nepostupoval ale podle nařízení, která pro její transport prostřednictvím Mojžíše nařídil Hospodin. Velká sláva se změnila v tragédii. David dostal z té posvátné truhly strach. Prorok Samuel o tom napsal: V onen den pojala Davida bázeň před Hospodinem. Řekl: "Jak by mohla Hospodinova schrána vejít ke mně?" Proto David nechtěl přenést Hospodinovu schránu k sobě do Města Davidova.
David ji dal tedy dopravit do domu Obéd-edóma Gatského. V domě Obéd-edóma Gatského zůstala Hospodinova schrána tři měsíce. Hospodin Obéd-edómovi i celému jeho domu žehnal. (2.Samuelova 6,9-11)

Obéd-edóm Gatský zřejmě podle jména nebyl Žid. Přesto byla do jeho domu uložena posvátná truhla. Bible neříká nic o tom, zda s tím souhlasil, jestli tím byl poctěn nebo to naopak považoval na projev násilí proti své rodině.

Schrána byla v jeho domě čtvrt roku. Samuel píše, že Bůh mu za to žehnal. Dával mu to, co druzí neměli. A dával mu toho tolik, že si toho všimnul nejen on a jeho rodina, ale i lidé, kteří žili v jeho okolí.

Nakonec se zpráva o Božím požehnání donesla až k Davidovi. Jeho reakcí se budeme zabývat příště. Z dnešního textu si jen zapamatujme, že Bůh odmění každého, kdo je ochotný starat se o to, co patří Hospodinu.

Obéd-edómovi se starost o "schránu úmluvy" vyplatila. Na začátku tím možná nebyl nadšen. Možná i protestoval. Po třech měsících by možná byl rád, kdyby tato zvláštní truhlice zůstala v jeho domě už napořád.

I když už Bible nic víc o Obéd-edómovi nepíše, já osobně jsem přesvědčen o tom, že ty tři měsíce změnily jeho život. Ten, kdo si zvykne na Boží ochranu a požehnání, se s těmito dary nechce loučit.

I dnes můžeme ve své modlitbě říci: "Bože, můj Pane, buď i dnes v mém domě. Dávej mi i dnes své požehnání. Děkuji Ti, že s Tebou mohu i dnešek prožít s pocitem bezpečí. Chci Tě za to oslavovat."