Pohané dostávají dar Ducha svatého (Začalo to zklamáním 23)

To ráno vstává Petr dříve, než jindy. Chce mít více času na ranní modlitbu i na to, aby se mohl připravit na cestu do Césareje. Potřebuje se totiž ještě jednou ujistit, že to Bůh myslí vážně. "Pane", ptá se Ježíše, "opravdu mne s evangeliem posíláš do domu toho pohanského setníka?" Když dostává kladnou odpověď, je připraven vyrazit.

Mezitím k domu Šimona Koželuha přichází i několik místních křesťanů, kteří mu budou dělat doprovod. Sami jsou zvědaví, co je v Césareji čeká. Spolu s Petrem a Kornéliovými posly se časně ráno vydávají na cestu.

Kornélius už na Petra netrpělivé čeká. Včera vyprávěl celé své rodině i svým přátelům o návštěvě nebeského posla. Pozval je, aby dnes určitě přišli, protože se od Petra dovědí něco mimořádně důležitého. A tak má radost, že už jsou tu všichni, které pozval. Aby čekání nebylo tak dlouhé, zve všechny k připravené hostině. U jídla si vyprávějí a čekají na vzácného hosta.

Všichni jsou rádi, když do místnosti vejde sluha, který venku vyhlíží Petrův příjezd. "Pane, už přijíždějí", hlásí Kornéliovi. Setník jde vzácné návštěvě okamžitě naproti. Setkávají se u vstupu do domu. Kornélius před Petrem pokleká a klaní se mu. Ten ho ale bere za ruku: "Vstávej. Vždyť jsem také jenom člověk. Klanět bychom se měli jedině Bohu."

Spolu pak vcházejí do domu, kde Petr vidí shromážděné hosty. "Přátelé", obrací se k nim, "určitě víte, že jako žid bych do vašeho domu neměl ani vstoupit, natož se s vámi přátelit. Ale Bůh mi včera ukázal, že tyto bariéry už neplatí. Řekl mi, že už není Žid a Říman. Podle mého Pána jsme si všichni rovni. Proto jsem přijal Kornéliovo pozvání."

Po krátké odmlce se ptá svého hostitele: "Můžeš mi prozradit, proč jsi mne sem vlastně pozval?" Kornélius si bere slovo: "Myslím, že to už ti všechno pověděli mí sluhové. Bůh ke mně poslal svého posla, který mi oznámil, že máš pro mne důležité zprávy. Pověz nám, prosím, s čím tě za námi posílá Hospodin." Nyní je na Petrovi, aby začal vyprávět.

"Určitě jste už slyšeli o tom, co se stalo nedávno v Jeruzalémě. Ono to ale začalo trochu dříve. Nejdříve Jan, kterému říkali Křtitel, kázal o pokání a pokřtil všechny, kdo toužili po odpuštění hříchů. Pokřtil i Ježíše z Nazareta, který pak, podobně jako on, kázal o pokání. Bůh ho vyzbrojil mocí Ducha svatého. Ježíš uzdravoval všechny nemocné a pomáhal všem potřebným. Mohu to dosvědčit, protože jsem u toho byl. Přesto Ježíše nakonec v Jeruzalémě nechali popravit na kříži.

Bůh ale Ježíše třetí den vzkřísil a my jsme se pak ještě čtyřicet dnů setkávali. Vysvětloval nám vše, čemu jsme předtím nerozuměli. Bylo toho hodně. Přesto jsme to s jeho pomocí vše zvládli.

Tento Ježíš je dnes v nebi. Vládne spolu se svým nebeským Otcem. Slíbil nám, že se za nás bude přimlouvat. Než se s námi rozloučil a odešel do nebe, dal nám příkaz, abychom všude kázali o tom, že ho Bůh ustanovil soudcem nad živými i mrtvými. Je to on, na koho se vztahují zaslíbení proroků. Každému, kdo v něho uvěří, odpustí Bůh jeho hříšnou minulost."

V té chvíli Petr najednou umlká. Vidí totiž, jak na všechny přítomné sestupuje Duch svatý. Slyší podobný hukot, jaký doprovázel vylití Ducha svatého na apoštoly o Letnicích. Skutečně, děje se to samé, co už jednou zažil. Jenže tentokrát moc ducha svatého nenaplňuje Židy, ale pohany. Petr a jeho křesťanští přátelé pak dokonce slyší, jak přítomní pohané mluví ve vytržení a chválí Boha.

Petr to vše sleduje a jeho mysl pracuje na plné obrátky. "Pane, tak takhle jsi to myslel, když jsi nás posílal s evangeliem do celého světa. My jsme si mysleli, že máme ve světě hledat své bratry jen mezi Židy. Teď  už ti konečně rozumím."

Když si plně uvědomí, co to znamená, volá: "Copak můžeme odepřít křest lidem, kterým dal Bůh dar Ducha svatého?" A pak dává výzvu: "Pokud jste přijali Ježíše, jako svého spasitele, nechejte se pokřtít." Všichni s radostí přijímají jeho nabídku. Odcházejí na nedaleké klidné místo, kde je Petrovi bratři z Joppe v řece ponoří do vody. Pak společně chválí Boha za to, že jeho milost platí i pro pohany.

Křesťané z Joppe se druhý den vracejí domů. Petr zůstává v Césareji, aby prvním křesťanům mezi pohany vyprávěl další pravdy, které ještě neznali. I zde jeho kázání doprovází moc Ducha svatého a tak místní sbor každý den posilují noví členové.