Plodná i milovaná

        Chana se vrací ke své rodině. Teď teprve s chutí pojí vše, co jí Elkána připravil. Její muž ji nepoznává. Její smutek je najednou minulostí. Snáší urážky Peniny a Elkánovi se zdá, že je to zase ta Chana, kterou znal, když se seznámili a později i vzali.

        Elkána s Chanou znovu prožívá nádherné okamžiky plné lásky i vzájemné blízkosti. O několik týdnu později Chana pošeptá Elkánovi novinu: "Budeme mít dítě." Oba dva pak děkují Bohu, že zbavil Chanu cejchu prokletí a dal jí možnost radovat se z toho, že bude matkou.

Zasvěcen Hospodinu
        Teď už Chana může svému muži říci, co prožila při poslední návštěvě Šíla. Také přiznává, že dala Hospodinu slib. Elkánův syn bude zasvěcen Hospodinu. Jakmile to bude možné, odvedou ho k veleknězi Élímu, kde se bude učit sloužit Hospodinu.
        Konečně přichází den, na který se Elkána těšil několik let. Chana má dítě. Je to syn a dostává jméno Samuel, což znamená "Vyžádaný od Boha". Rodiče se o něho starají a učí ho už od prvních dnů spínat ruce před jídlem, modlí se u jeho kolébky a každý den prosí Hospodina, aby jim dal moudrost při jeho výchově.
        Samuel rostl. Jednoho dne rodiče uznali, že už nastal čas, kdy ho odevzdají veleknězi, aby ho postupně zasvěcoval do kněžské služby. Jdou do Šíla, kde se setkávají s Élím. Chana se mu klaní a říká: "Dovol, můj pane, při tvém životě, můj pane, já jsem ta žena, která tu stála u tebe a modlila se k Hospodinu. Modlila jsem se za tohoto chlapce a Hospodin mi dal, zač jsem ho tak naléhavě prosila. Vyprosila jsem si ho přece od Hospodina, aby byl jeho po všechny dny, co bude živ. Je vyprošený pro Hospodina."⁽⁷⁾
        Élí přijímá Samuele do služby. Chana i Elkána se s ním loučí. Slibují, že se brzy znovu uvidí, až přijdou na další svátek. Velekněz je věrností těchto manželů hluboce dojat: Élí žehnal Elkánovi a jeho manželce. Říkal: "Nechť tě Hospodin zahrne potomstvem z této ženy místo vyprošeného, který byl vyprošen pro Hospodina." Pak odcházeli domů. Hospodin navštívil Chanu a ta otěhotněla a porodila tři syny a dvě dcery. Mládeneček Samuel však vyrůstal při Hospodinu.⁽⁸⁾

Hřích na svatém místě
        Malý chlapec dostává své místo, kde může spát. Nachází se nedaleko svatyně, jen kousek od archy úmluvy. Dostává také své první úkoly. Většinou se jedná jen o udržování pořádku.
        Samuel si zvyká na nové prostředí. Je překvapen hříšným jednáním Chofního a Pinchasa, synů velekněze Élího. Jeho dětská hlava se s tím nemůže srovnat. Ale matčina výchova přináší své plody. Samuel i v tomto hříšném prostředí nepřestává hledat poznání Hospodina.

Poctivý v maličkostech
        Malý Samuel se snaží splnit každý úkol, který mu Élí dává. Je pozorný i ke všem návštěvníkům, kteří přicházejí ke svatostánku, aby zde přinášeli své oběti Hospodinu. Jak pomalu roste, zná ho stále více lidí. Mnozí, kteří přestali do Šíla chodit kvůli Chofnímu a Pinchasovi, znovu přicházejí, aby sloužili Hospodinu. A Bůh přijímá službu mladíka, kterého si jeho matka "vyžádala od Hospodina".
        "Už když ho jako malého přivedli, aby sloužil ve svatostánku, musel Samuel vykonávat různé povinnosti podle svých schopností. Nebyly vždycky příjemné, ale plnil je ochotně. Považoval se za Božího služebníka a svou práci za práci Boží. Jeho úsilí bylo přijato, protože bylo vyvíjeno z lásky k Bohu a z upřímné touhy konat Boží vůli."⁽⁹⁾
        Všichni, kdo přicházejí sloužit do Šíla Hospodinu, si všímají toho mladého chlapce, který se postupně učí zvládat vše, co jednou bude potřebovat ke své službě. "Mládeneček Samuel však prospíval a byl oblíben u Hospodina i u lidí."⁽¹⁰⁾
_____________
⁽⁷⁾1.Sam.1,26-28; ⁽⁸⁾1.Sam.2,20-21; ⁽⁹⁾Na úsvitu dějin 279; ⁽¹⁰⁾1.Sam.2,26;