Netěžší lekce

            Z Izáka se pomalu stává dospělý muž. Táta ho naučil vše, co bude potřebovat k životu. Připravuje ho na okamžik, kdy mu předá rodinné hospodářství. Stáda se během půlstoletí, které uplynulo od vyjití z města Cháran, mnohokrát znásobila. Abraham se stal jedním z nejbohatších lidí v té krajině.

            Přišel čas, kdy chtěl Abraham předat řízení rodinné farmy Izákovi. Právě v té době se mu znovu zjevil Hospodin: Po těch událostech chtěl Bůh Abrahama vyzkoušet. Řekl mu: "Abrahame!"
Ten odvětil: "Tu jsem."
A Bůh řekl: "Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím!"
Za časného jitra osedlal tedy Abraham osla, vzal s sebou dva své služebníky a svého syna Izáka, naštípal dříví k zápalné oběti a vydal se k místu, o němž mu Bůh pověděl.
Když se Abraham třetího dne rozhlédl a spatřil v dálce to místo, řekl služebníkům: "Počkejte tu s oslem, já s chlapcem půjdeme dále, vzdáme poctu Bohu a pak se k vám vrátíme."
Abraham vzal dříví k oběti zápalné a vložil je na svého syna Izáka; sám vzal oheň a obětní nůž. A šli oba pospolu. Tu Izák svého otce Abrahama oslovil: "Otče!"
Ten odvětil: "Copak, můj synu?"
Izák se otázal: "Hle, oheň a dříví je zde. Kde však je beránek k zápalné oběti?"
Nato Abraham řekl: "Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné." A šli oba spolu dál.
Když přišli na místo, o němž mu Bůh pověděl, vybudoval tam Abraham oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka do kozelce a položil ho na oltář, nahoru na dříví. I vztáhl Abraham ruku po obětním noži, aby svého syna zabil jako obětního beránka.
Vtom na něho z nebe volá Hospodinův posel: "Abrahame, Abrahame!"
Ten odvětil: "Tu jsem."
A posel řekl: "Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna."
Abraham se rozhlédl a vidí, že vzadu je beran, který uvízl svými rohy v houští. Šel tedy, vzal berana a obětoval jej v zápalnou oběť místo svého syna. Tomu místu dal Abraham jméno "Hospodin vidí". Dosud se tu říká: "Na hoře Hospodinově se uvidí." (Genesis 22,1-14)

            Tento příběh znám už padesát let. Přesto vždy, když ho znovu čtu, cítím, jak je plný emocí. Proto dnes nebudu přidávat žádný komentář. Na to bude ještě dost času, protože se k tomuto příběhu ještě několikrát vrátíme.

            Zkus si ten příběh číst ještě jednou. Pěkně pomalu, bez spěchu. Představ si, že jsi otec, který má na Boží příkaz obětovat své jediné dítě. Představ si, jak stoupáš na vrchol hory, pak stavíš oltář a plníš ho dřevem. Když je vše hotovo, svazuješ své dítě a pokládáš ho na místo, kde normálně leží obětní zvířátko. Zvedáš ruku s nožem a pak najednou slyšíš: "Zadrž!"

            Zkus si to vše prožít, jako bys byl na místě Abrahama a pak ještě jednou s tím, že jsi tou obětí sám. Nakonec zavři oči a přemýšlej, co chtěl touto tvrdou lekcí Hospodin naučit Abrahama, co jeho syna a se dnes máš naučit ty.

P.S. Pokud máš odvahu, napiš do diskuze, na co jsi přišel. Jestli se ale stydíš to napsat veřejně, napiš mi mail. Budu rád, když mne obohatíš tím, na co jsi přišel. Díky.