Neplánuj zlo

        Dobro a zlo – dva pojmy, které nás provází celý život. Poprvé se s nimi setkáváme v pohádkách, kde dobro vždy vítězí. V životě to tak vždy nebývá. Spíše se nám může zdát, že je to naopak a nemusí to být jen vina médií, která dokážou nejlépe vydělávat právě na propagaci zla.

        V knize přísloví mne zaujaly dvě rady, které se týkají právě boje mezi dobrem a zlem. Boje, který probíhá v každém z nás:
"Neplánuj nic zlého proti svému bližnímu,
   proti tomu, kdo ti důvěřuje.
Nemáš-li důvod, nevyhledávej s nikým spory,
   zvláště, když ti neučinil nic zlého."  (Přísloví 3,29-30; Průvodce životem)

        Ať chceme nebo ne, působí na nás dvě mocné síly – dobro a zlo. Indiáni říkají, že každý člověk má v sobě dva vlky – jedním je dobro a druhým zlo. Ten, kterého víc krmíme, nakonec zvítězí.

        Jak se můžeme bránit proti zlu? Podle Šalamouna nejlépe tak, že se mu budeme vyhýbat. Radí nám, abychom nikdy neplánovali nic zlého proti svému bližnímu. Nehledat způsob, jak druhému ublížit, ale spíše se snažit být druhým užitečný.

        Ježíš tento princip naznačil v příběhu, který vyprávěl, když jeden z jeho posluchačů dělal, že neví, kdo je jeho bližní: Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?"
Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.
A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.
Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl hnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem, obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: `Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.´
Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?"
Zákoník odpověděl: "Ten, který prokázal milosrdenství."
Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak." (Lukáš 10,29-37)

        Znám lidi, kteří na druhých vždy vidí jen to zlé. Neustále jsou s někým ve sporu, dohadují se, dokazují svou pravdu... Jistě, jsou chvíle, kdy musíme trvat na svém. Jsou chvíle, kdy už není možné dál ustupovat, abychom nebyli zneužíváni.

        Přesto bychom si podle Šalamouna měli vždy položit otázku: "Nešlo by to i bez sporu? Nebylo by lepší vše vyřešit pokojnou cestou?"

        Jak říkají indiáni, každý z nás má v sobě dva vlky – dobro a zlo.
        Já chci krmit dobro. A ty?