Není věrnost ani milosrdenství

Každý den jsme zahlcováni špatnými zprávami. Přírodní katastrofy, hospodářská krize, nezaměstnanost... A aby toho nebylo málo, stále se zvyšuje kriminalita, která je provázena stále větší brutalitou.

Kde se to v lidech bere? Proč pět mladíků upálí bezdomovce, který jim nic neudělal? Proč pár mladých Romských kluků zmlátí člověka jen proto, že u sebe nemá pár drobných nebo cigarety? Proč malé děti polijí sousedovu kočku ředidlem a zapálí ji?

Zajímavé vysvětlení nabízí prorok Ozeáš, který své poselství napsal v osmém století před Kristem: "Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští! Hospodin vede při s obyvateli země, protože není věrnost ani milosrdenství ani poznání Boha v zemi. Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá prolitou krev...
Můj lid zajde, protože odmítá poznání. Ty jsi zavrhl poznání a já zavrhnu tebe; nebudeš mým knězem. Zapoměls na zákon svého Boha; i já zapomenu na tvé syny." (Ozeáš 4,1-2+6)

Je zajímavé, jak se dějiny opakují. My máme pocit, že nikdy nebyl svět tak zkažený jako dnes. Pak otevřeme Bibli a nestačíme se divit. Jako by se Ozeáš podíval na dnešní zprávy a pak napsal: "Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá prolitou krev..."

Je snadné ukazovat na zkaženost druhých a vlastně i celé společnosti. Je snadné ukazovat prstem na problémy druhých. Trochu těžší už je se proti zlu postavit. A ještě těžší je začít sloužit dobru a vydržet u toho celý život. Nejen, když nám za to druzí tleskají, ale i když nám naopak hrozí, že nám ukážou, zač je toho loket.

Ozeáš nepopisuje stav společnosti proto, abychom se k němu přidali se svou kritikou. Chce, abychom začali u sebe. Jak jsem na tom já? Co dělám, když při čtení Bible narazím na něco, co bych měl změnit? Hledám sílu ke správnému rozhodnutí, nebo se raději poohlížím po vhodné výmluvě, kterou bych mohl podmáznout své svědomí?

Pán Ježíš říká: "Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.
Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Anebo jak to, že říkáš svému bratru: `Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka´ - a hle, trám ve tvém vlastním oku! Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra." (Matouš 7,1-5) To jsou slova samotného Ježíše. A lidová moudrost vybízí, abychom si nejdřív zametli prach před vlastním prahem.

Dnes chci proto přemýšlet o tom, jak jsem na tom s věrností vůči Bohu a s milosrdenstvím vůči lidem, kteří žijí v mé blízkosti. To jsou dvě vlastnosti, které mne chrání před tím, abych přijal životní styl mnoha lidí v dnešní společnosti – život bez morálky, zábran a zájmu o druhé.