Někdy je šest víc než sedm

Ve škole jsme se učili, že sedmička následuje po šestce a má tedy vyšší hodnotu.  Proto,  když si můžeme vybrat,  zda něčeho můžeme mít šest nebo sedm, volíme druhou možnost. Výjimkou jsou tresty, tam raději ten menší…

Poslední dva díly seriálu “Pořádek nebo anarchie“ byly o zvláštním daru, který dal Hospodin Židům v době jejich putování pouští. Vlastně je tak učil zvláštní matematice. Učil je, že někdy je šest více než sedm.
Přečtěme si, jak zní čtvrtý paragraf ve smlouvě mezi Bohem a jeho lidem: Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha.
Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách.
V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý. (Bible, 2.Mojžíšova 20,8-11)
(Český ekumenický překlad, který jsem citoval, není nejpřesnější.  Ostatní české překlady uvádí v tomto paragrafu místo “den odpočinku“ přesněji “sobota“.)

Dříve, než Bůh seznámil židy se zněním vzájemné smlouvy, ukázal na příkladu many, co jim nabízí. Jeden den v týdnu mohou prožít bez všedních starostí. Jeden den v týdnu se jim může stát svátkem. Tím dnem byl sedmý den týdne – hebrejsky sabat – česky sobota.

My dnes žijeme ve společnosti, kde není snadné sehnat práci. A když už ji máme, tak se snažíme si ji udržet, někdy i za cenu svého zdraví, stresů nebo na úkor času pro partnera a děti. Jsme v zajetí konzumní společnosti, kde se vlastnictví hodnotí víc než dobré vztahy. Snažíme se dosáhnout co nejvyšší životní úrovně, často za každou cenu. Znám spoustu lidí, pro které je odpočinkem jen dovolená, tedy pokud na ni mají čas. Jinak pracují sedm dnů v týdnu, aby…

Proti tomuto konzumnímu způsobu života staví Bůh ochrannou zeď ve čtvrtém přikázání. Co v něm Bůh slibuje?
BOŽÍ ZÁVAZEK VE ČTVRTÉM PŘIKÁZÁNÍ: KDYŽ ZVOLÍŠ MŮJ DEN ODPOČINKU, POZNÁŠ, ŽE ŠEST DNŮ NA PRÁCI JE VÍC NEŽ SEDM! A JÁ TĚ NAVÍC NAUČÍM, JAK SPRÁVNĚ ODPOČÍVAT.

NA CO SE MŮŽEME TĚŠIT?
Bůh tento závazek napsal vlastním prstem na kamenné desky na hoře Sinai a pak je dal Mojžíšovi. Možnost stejné smlouvy ale nabízí i nám.

Mám rád židovský humor a tak mi dovolte jednu anekdotu. Nejdřív malé vysvětlení. Židovský humor není snadný na pochopení.´
Židé tvrdí, že když Žid řekne anekdotu:
- Francouz se jí směje třikrát. Poprvé, když ji slyší. Podruhé, když mu ji vysvětlí a potřetí, když ji pochopí.
- Angličan se prý směje dvakrát. Poprvé, když ji slyší a podruhé, když mu ji vysvětlí. Pochopit ji nedokáže.
- Němec se směje jednou. Když ji slyší. Protože si ji nedá vysvětlit, tak ji ani nepochopí.
- Žid se nesměje vůbec, protože ji už zná. Zato vám ale řekne jinou. A většinou lepší.

Ale nyní už ta slíbená anekdota:
Je sabat. Starý Adler stojí před svým krámkem v Soukenické ulici a vyvolává: „Velký výprodej kabátů, kalhot a plášťů. Padesátiprocentní sleva! Poslední příležitost ušetřit!“
Kolem jde ortodoxní souvěrec Meyer a pohoršuje se: „Že se nestydíš, Jákobe, dělat o šábesu obchody!“
„Podívejte se na něho,“ vykřikuje Adler tak, aby ho všichni slyšeli, „já tu prodávám kvalitní zboží za poloviční cenu a on tomu říká dělat obchody!“

Tento přístup k prožívání dne Božího odpočinku není nic nového. Již Ježíš, když sledoval židovskou náboženskou praxi, vyzývá: „Na Mojžíšově stolici zasedli zákoníci a farizeové. Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale podle jejich skutků nejednejte. Neboť oni mluví a nečiní...“ (Mat.23,2+3)
Ježíš varuje své posluchače a toto varování platí i nám. Nejen tehdy, ale i dnes platí jeho slova o lidech, kteří jinak mluví a jinak žijí. Ne každý, kdo vás bude poučovat o tom, že sobota je biblický den odpočinku, je nutně příkladem i v jejím prožívání. Proto se raději ptejte Boha, než lidí, když si nebudete jistí.

V Jeseníku jsem se setkával se skupinou věřících křesťanů. Společně jsme četli Bibli a uvažovali nad tím, k čemu nás Bůh vede v našem životě.
Po nějaké době jsem dostal otázku, co z toho mám, když si dělám problémy kvůli sobotě. Byla tam většina žen. Zeptal jsem se jich, jak ony prožívají sobotu. Hovořily o uklízení, vaření, nakupování...
Když skončily, vyprávěl jsem, jak vypadá sobota u nás:
Už v pátek večer, kdy podle Bible západem slunce začíná den odpočinku zapálí manželka v obýváku svíčky. Pak zpíváme, na stole je vždy dobré jídlo a pití. Televize neběží a tak máme čas jeden na druhého. Nakonec ještě děti zapálí prskavky a jdeme spát.
V sobotu se u nás neuklízí, nevaří, nenakupuje. Dopoledne jsme na bohoslužbě. Pak pojíme oběd, který jsme připravili už v pátek. Máme čas na procházku, nebo si po obědě zdřímneme.
Ten večer jsem se od této skupinky žen dověděl, že mé manželce závidí. Říkal jsem jim, že nemusí zůstat u závisti. Mohou to zkusit dělat stejně, Bůh jim to nabízí.

Když si pozorně přečteme text Desatera, můžeme objevit několik zajímavostí:
- čtvrtý paragraf tohoto zákona je nejobsáhlejší.
- pokud vezmeme celý text smlouvy, čtvrté přikázání se nachází ve středu této smlouvy
- uprostřed zákona jsou slova: „…sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci…“
Podle čtvrtého přikázání každý sedmý den v týdnu, každou sobotu slaví vesmír svátek. Právě dnes celá nebesa oslavují svého tvůrce. Oslavují Boha, který je také tvůrcem naší planety a dárcem života.

Máte rádi oslavy? Jste rádi veselí a šťastní? Jste rádi obklopeni lidmi, které máte rádi? Pak i vás Bůh zve na oslavu svého svátku. Můžeme se každý sedmý den v týdnu připojit k nebeským zástupům, které prožívají slavnost Hospodinova dne odpočinutí.

Sobota totiž není určena jen Židům. Ježíš prohlásil: "Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu." (Bible, Marek 2,27) Bůh chce být i vašim Bohem.
V listu Židům je napsáno: “Tak má Boží lid pravý odpočinek teprve před sebou. Neboť kdo vejde do Božího odpočinutí, odpočine od svého díla, tak jako Bůh odpočinul od svého. A tak usilujme, abychom vešli do tohoto odpočinutí...“ (Bible, Židům 4,9)

Každou sobotu můžeme odpočinout od našich všedních prací i starostí. A při tom odpočívání pak můžeme prožívat radost z toho, že máme čas na své nejbližší i na budování vztahu s Bohem. Podle textu Bible je sobota i ideálním časem na přípravu pro okamžik, kdy Bůh naplní svůj slib, který Ježíš vyjádřil slovy: “Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí. Věříte v Boha. Věřte i ve mne. V domě mého otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.“ (Bible, Janovo evangelium 14,1-3)

Bůh říká, že šest je někdy víc než sedm. Přesvědčit se o tom může každý, kdo se rozhodne prožít každý sedmý den v Bohem. Odložit práci, starosti a čas, který tak získá věnovat budování vztahů se svým stvořitelem i s rodinou. A také s dalšími lidmi, kteří v praxi poznali, že v otázce našeho času opravdu Bůh může udělat ten zázrak, že s ním za šest dnů zvládneme více, než bez něj za sedm.

Další díl seriálu: Žena není otrokyně ani hračka