Nehledej štěstí v cizí posteli!

V seriálu  "Pořádek nebo anarchie"  se dnes  dostáváme  k  7. paragrafu biblického  Desatera,  které zní: "Nezcizoložíš." (2.Mojžíšova 20,14)

Desatero je součást smlouvy mezi Bohem a Izraelem. Bůh se v něm zavazuje, že svému lidu bude žehnat. A toto požehnání se promítne do jejich životů.
K čemu se Bůh zavazuje v sedmém paragrafu? Jeho závazek můžeme formulovat následujícími slovy: KDYŽ MI DOVOLÍŠ, ABYCH SE STAL TVÝM BOHEM, PAK TĚ JEDEN PARTNER V MANŽELSTVÍ UDĚLÁ ŠŤASTNÝM NA CELÝ ŽIVOT.

Při pozorném čtení Bible je možné dojít k závěru, že jednotlivé zásady, které jsou vyjádřeny v Desateru, znali lidé už před jeho vydáním, jako dědictví z ráje. Sedmé příkázání navazuje na to, co Bůh říká už při stvoření člověka: "Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem." (Genesis 2,24)

Rád bych dnes připomněl příběh Josefa, který se rozhodl "nezcizoložit" a dost dlouho se mu pak mohlo zdát, že místo požehnání přišel trest.
Tento mladý Hebrejec se dostal jako otrok do Egypta. Tam ho koupil vysoký státní úředník Potífar. Brzy zjistil, že Josef je bystrý a má organizační schopnosti a tak mu svěřil péči o svůj dům i vše okolo něj.
Protože Potífar velel faraónovým žoldákům, byl často mimo domov. Jeho mladá manželka se nudila a brzy si všimla šikovného otroka. Snažila se ho dostat do postele.

Na další průběh děje se podívejme do Bible: Po těchto událostech se stalo, že se žena jeho pána do Josefa zahleděla a naléhala: "Spi se mnou!"
Ale on odmítl a ženě svého pána řekl: "Pokud mě tu můj pán má, nestará se o nic, co je v domě; svěřil mi všechno, co má. V tomto domě není nikdo větší než já. Nevyňal z mé správy nic, jen tebe, protože jsi jeho manželka. Jak bych se tedy mohl dopustit takové špatnosti a prohřešit se proti Bohu!" A třebaže se Josefovi nabízela den co den, nevyhověl jí, aby k ní ulehl a byl s ní.
Jednoho dne přišel do domu, aby vykonával svou práci. Nikdo z domácích v domě nebyl. Tu ho chytila za oděv se slovy: "Spi se mnou!" Ale on jí nechal svůj oděv v ruce, utekl a vyběhl ven.
Když viděla, že jí nechal svůj oděv v ruce a utekl ven, křikem přivolala služebnictvo a vykládala jim: "Hleďte, přivedli nám Hebreje, a on se u nás bude miliskovat! Přišel za mnou a chtěl se mnou spát. Proto jsem se dala do takového křiku. Jak slyšel, že se dávám do křiku a volám, nechal svůj oděv u mne, utekl a vyběhl ven."
Uložila oděv u sebe, dokud nepřišel jeho pán domů. Jemu vykládala totéž…
Jakmile Josefův pán uslyšel slova své ženy, vzplanul hněvem, vzal Josefa a vsadil ho do pevnosti, tam, kde byli vězněni královi vězňové. Tak se Josef ocitl v pevnosti. (Genesis 39,7-20)
Ve vězení pak Josef strávil více jak dva roky. O čem asi v té době přemýšlel? Nelitoval, že neposlechl svou paní? Nemusel by teď hnít v hluboké díře…

Jeho příběh ale nekončí vězením. Farao měl dva zvláštní sny, které mu nikdo neuměl vyložit. Jeho číšník si najednou vzpomněl na vězně, který mu před dvěma lety vyložil jeho sen. Když to faraón slyšel, zavolal si Josefa. A ten mu vyložil jeho sny, ke kterým přidal radu, jak připravit zemi na sedm let hladu, které měly přijít.
Farao pak Josefovi řekl: "Když ti to vše dal Bůh poznat, nikdo nebude tak zkušený a moudrý jako ty. Budeš správcem mého domu a všechen můj lid bude poslouchat tvé rozkazy. Budu tě převyšovat jen trůnem."
Farao mu dále řekl: "Hleď, ustanovuji tě správcem celé egyptské země."
A farao sňal z ruky svůj prsten, dal jej na ruku Josefovu, oblékl ho do šatů z jemné látky a na šíji mu zavěsil zlatý řetěz. Dal ho vozit ve voze pro svého zástupce a volat před ním: "Na kolena!" Tak ho učinil správcem celé egyptské země. (Genesis 41,39-43) Josefovi se jeho věrnost nakonec vyplatila. Zachránil sebe, svou rodinu i celý Egypt.

7.paragraf biblického Desatera nám radí: "Nehledej štěstí v cizí posteli!" Bible uvádí mnoho příkladů, které ukazují, že lézt do cizí postele se nevyplácí. Těch pár minut slasti bývá často zaplaceno celoživotními problémy.
Bůh radí, abychom si dobře vybrali partnera, se kterým bychom mohli budovat vztah na celý život. Líbí se mi slova krále Šalamouna, který napsal: Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň ucho k mé rozumnosti, dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty.
Ze rtů cizí ženy kape med, a její jazyk je hladší než olej, nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jako dvojsečný meč. Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí...
Pij vodu z vlastní nádrže, tu jež vyvěrá ze tvé studnice. (Přísloví 5,1-5+15)
Jak to myslí? Co máme chápat tou "vlastní nádrží"? V dopise své první lásce napsal: „Jsi pramen zahradní, studna vody živé, bystřina z Libanonu.“ (Píseň písní 4,15)

Sexualita je Boží dar, který nám dal už při stvoření. Pokud chceme mít z tohoto Božího daru skutečné potěšení, nesmíme zapomínat na vzájemnou věrnost. Protože právě věrnost je pramenem trvalého manželského štěstí.  Studní, ve které můžeme nalézt osvěžení manželského vztahu v každém období našeho společného života.

Zopakujme si, k čemu se zavazuje Bůh v sedmém paragrafu:
KDYŽ SE STANU TVÝM BOHEM, PAK TI JEDEN ŽIVOTNÍ PARTNER V MANŽELSTVÍ PŘINESE VÍCE ŠTĚSTÍ, NEŽ ŠALAMOUNOVI JEHO "SEDM SET KNĚŽEK A TŘI STA ŽENIN".

Šalamoun Bohu v této oblasti nedůvěřoval. Chtěl se vyrovnat králům v okolních zemích. V jeho harému bydlelo tisíc krásných žen. (1.Královská 11,3) Podle názoru většiny dnešních mužů by měl být šťastný až do smrti. Jenže, když král později hodnotí svůj život, pokorně přiznává svůj omyl.
Sám Šalamoun je také důkazem toho, že Desatero nemusíme brát jako soubor příkazů a zákazů, ale jako dobrou Boží radu. Bůh ho nezastavil násilím, když si bral další ženy k té první. Nechal ho, aby sám na sobě poznal, že mu další ženy přinesou více problémů než štěstí. Ne nadarmo pan Černý řekl: „Jestliže více soch je sousoší, pak více žen je soužení!“

V sedmém přikázání nám Bůh radí: „Nemusíš svůj život ztratit honbou za prchavými chvilkami štěstí v náručí své sousedky nebo souseda. Nemusíš se pak zavírat ve skříni nebo na balkoně, když se pravý majitel tvého alternativního partnera nečekaně vrátí domů. Když mi dovolíš, pomohu ti najít životního partnera, se kterým se navzájem budete cítit dobře ve všech oblastech manželského života."

Manželství vymyslel Bůh. Pokud chceme žít v kvalitním vztahu a mít šťastnou rodinu, měli bychom mu naslouchat. Jeho první rada zní: "Nehledej štěstí v cizí posteli. Nejlépe ti bude s tvou ženou ve své vlastní posteli!" Je to rada, kterou můžeš poslechnout a pak můžeš očekávat, že Bůh splní svůj závazek.

PS: Sedmému přikázání bude věnován i další díl seriálu "Pořádek nebo anarchie".