Je vás moc

         Gedeón se dívá na nepřátelský tábor a jeho srdce svírá obava. Říká si: "Máme vůbec šanci porazit takovou přesilu? Co když to nebyl Hospodin, ale jen nějaký přestrojený Midjánský kouzelník?" Gedeón sedí a přemýšlí. Prosí Boha o pomoc.

         Hospodin přichází se svou odpovědí, která ale Gedeóna šokuje: "Je s tebou příliš mnoho lidu, než abych jim vydal Midjánce do rukou, aby se Izrael vůči mně nevychloubal: »Vysvobodil jsem se vlastní rukou.« Nuže, provolej teď k lidu: Kdo se bojí a třese, ať se z Gileádského pohoří vrátí a vzdálí."⁽⁸⁾
            Takhle si Gedeón tu pomoc nepředstavoval. Když splnil Boží příkaz, zůstalo jen deset tisíc bojovníků. Ale i to se zdá Hospodinu moc. Nakonec s Gedeónem zůstává tři sta bojovníků a Bůh ho ujišťuje: "Třemi sty muži... vás vysvobodím a vydám ti Midjánce do rukou. Všechen ostatní lid ať odejde, každý do svého domova."⁽⁹⁾

Midjáncův sen
         Blíží se večer a Gedeón přemýšlí, jak to vše dopadne. Bůh ho posílá do tábora nepřátel. Když tam sestoupí, slyší zvláštní rozhovor: Gedeón přišel, právě když jeden druhému vyprávěl sen. Povídal: "Považ, jaký jsem to měl sen! Na midjánský tábor se valil pecen ječného chleba; přivalil se ke stanu a vrazil do něho, až padl, úplně jej převrátil, že stan zůstal ležet."
Jeho druh mu odpověděl: "To nemůže znamenat nic jiného než meč Izraelce Gedeóna, syna Jóašova. Bůh mu dal do rukou Midjánce i s celým táborem."⁽¹⁰⁾ Gedeón už pak na nic nečeká. Spěchá ke svým vojákům a vydává poslední instrukce. Zaútočí ještě v noci.

Slavné vítězství
         Izraelská taktika je prostá: "Těch tři sta mužů rozdělil do tří oddílů, všem jim dal do rukou polnice a prázdné džbány a do džbánů pochodně. Poručil jim: "Sledujte mě a dělejte, co já. Hle, půjdu na okraj tábora, a co udělám, udělejte i vy. Až spolu s ostatními, kteří budou se mnou, zatroubím na polnici, zatroubíte i vy na polnice okolo celého tábora a zvoláte: »Za Hospodina a za Gedeóna!«"⁽¹¹⁾
         S vědomím, že jde Hospodin s nimi se vydávají splnit noční misi. Vše probíhá tak, jak Gedeón naplánoval. Účinek byl strašný. Midjánce probouzí zvuk rozbíjených džbánů, troubení polnic a válečný pokřik: "Meč za Hospodina a za Gedeóna!"⁽¹²⁾
         Rozespalí nepřátelé se dávají na zbabělý útěk: "Zatímco tři sta mužů troubilo na polnice, Hospodin obrátil v celém táboře meč jednoho proti druhému; tábor se dal na útěk do Bét-šity směrem k Seréře a k ábelmechólskému břehu naproti Tabatu..."⁽¹³⁾ Izraelci své nepřátele pronásledují. Přidávají se k nim i ti, kteří už byli na cestě domů. Midjánci nakonec utrpí porážku, ze které se už nikdy nevzpamatují a Izraeli se budou jednou provždy raději vyhýbat.

Smutný konec hrdiny
         Izraelité Gedeóna žádají, aby se stal jejich králem, ale on to odmítá. Přesto ale všechny o něco požádá: "Rád bych vás o něco požádal. Každý mi dejte ze své kořisti jeden nosní kroužek."⁽¹⁴⁾
         "Protože mu bylo přikázáno, aby oběť přinesl na skále, kde se mu zjevil anděl, Gedeón učinil závěr, že byl ustanoven za kněze..."⁽¹⁵⁾ Úspěšný vojevůdce odmítá možnost stát se králem. Podléhá ale pokušení přivlastnit si kněžský úřad, který je v Izraeli dědičně udělen jen potomkům kmene Lévi.
         Nač potřebuje Gedeón zlaté nosní kroužky? Má s nimi svůj plán: "Z takto opatřeného materiálu dal Gedeón zhotovit efód a náprsník, jaké nosil velekněz. Jeho počínání se stalo léčkou jemu a jeho rodině stejně tak, jako Izraeli. Nezákonná bohoslužba přivedla nakonec mnohé lidi k tomu, že opustili Hospodina a sloužili modlám. Po Gedeónově smrti se velké množství lidí včetně jeho vlastní rodiny připojilo k odpadnutí od víry. Lidé tak byli odvedeni od Boha týmž mužem, který kdysi vymýtil jejich modlářství."⁽¹⁵⁾

         Gedeónův příběh je varováním pro všechny úspěšné vůdce Božího lidu. Dobrý začátek ještě není zárukou dobrého konce.
____________
⁽⁹⁾Soud.7,7; ⁽¹⁰⁾Soud.7,13-14; ⁽¹¹⁾Soud.7,16-18; ⁽¹²⁾Soud.7,20; ⁽¹³⁾Soud.7,22; ⁽¹⁴⁾Soud.7,24; ⁽¹⁵⁾Na úsvitu str. 270;