Hospodin s vámi (Požehnání v Bibli 32)

Uvažovali jste někdy nad tím, jak se zdravíte s druhými lidmi? Proč si přejeme "dobrý den"? Nebo proč říkáme nazdar, ahoj, čau...? V příběhu, který je zachycen v biblické knize Rút jsem si všiml, jak se zdravili někteří Židé v té době.

Tu přišel z Betléma Bóaz a pozdravil žence: "Hospodin s vámi."
Odpověděli: "Hospodin ti žehnej." (Rút 2,4)

Kniha Rút je krátká, proto teď nebudu vzpomínat celý příběh. Kdo chce, může si ho přečíst sám. Mne v něm zaujal Bóazův pozdrav i odpověď, kterou na něj uslyšel.

Představte si, že vás pozdravím slovy "Hospodin s vámi!" Jak byste mi odpověděli? Já bych asi řekl: "I s tebou!" Jenže ženci odpovídají: "Hospodin ti žehnej!" Z jejich odpovědi vyplývá, že dávají rovnítko mezi to, když je s námi Hospodin a to, že nám žehná. Řečeno jednoduše: "Když je se mnou Hospodin, mám požehnání. Už to, že je se mnou, je požehnání. A možná to největší, jaké mě v životě může potkat."

Podíváme-li se na to z druhé strany, pak největším "prokletím" nebo neštěstím, které nás v životě může potkat, je život bez Boží přítomnosti. Pokud není Hospodin se mnou, nemohu mít ani jeho požehnání.

V této souvislosti pak dostává nový náboj i Janův popis věčného života v Božím království: "A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha.
A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: ´Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo.´
Ten, který seděl na trůnu, řekl: ´Hle, všecko tvořím nové.´
A řekl: ´Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá.´" (Zjevení 21,1-5)

A tak Vám chci dnes ráno jako svůj pozdrav přát, aby byl Hospodin s vámi! Nejen dnes, ale stále, abychom se jednou mohli potkat v Božím království, kde už nebudeme potřebovat kapesníky na naše slzy.

Ježíš se k nikomu na návštěvu necpe násilím. Čeká na pozvání. Proto ho i dnes prosím: "Pane, buď i dnes se mnou."