Hlupák je jako slepý

        Byl jsem tehdy na prázdninách u tety v Čechách. Poprvé v životě jsem měl pro sebe celý pokoj. Užíval jsem si to, protože doma nás bylo v dětském pokoji pět. Večer jsem si ještě četl nějakou "biglesovku", kterou měl strýc ještě po svém tátovi.

        Tyhle knížky tehdy v knihovnách nebyly, protože je soudruzi dali "na index", jak se tehdy říkalo zákazu. Ve dvě v noci jsem u čtení usnul únavou a ani jsem nezhasl světlo. O hodinu později mne probudila náhlá tma v pokoji. Venku foukal tak silný vítr, že vyvrátil několik stromů. Jeden z nich spadl tak, že vyřadil trafostanici. Ve chvíli byla najednou všude tma.
        Aby to bylo ještě horší, zjistil jsem, že potřebuji na záchod. Ten byl venku, kde byla klasická "kadibudka". Po tmě jsem opatrně sestupoval po schodech do přízemí a pak po dalších schodech před domem na dvůr. Chvíli jsem hledal správný směr, až jsem nakonec našel to správné místo.
        Tuhle příhodu ze srpna 1968 mi připomenula následující Šalomounova slova:
"Moudrého vedou jeho oči,
   zatímco hlupák tápe ve tmách." (Kazatel 2,14)
        Také jsem tehdy tápal ve tmě a byl jsem rád, když jsem zase mohl ulehnout do postele v podkrovním pokojíčku v domě mých příbuzných.

        Když jsem ale o tom, co píše Šalomoun přemýšlel dál, pochopil jsem, že tohle nebyl ten správný příklad. Do té tehdy pro mne nepříjemné situace jsem se nedostal vlastní vinou a hloupostí. A jak jsem o tom dál rozjímal, tak jsem si vzpomněl na jinou příhodu – z vojny. Byli jsme tehdy na cvičení někde uprostřed Šumavy.
        Do stanového tábora jsme přijeli až za tmy, a tak jsme okolí moc neznali. Kamarád Pepa se v noci probudil a také si potřeboval odskočit. Voják, který měl v našem stanu zrovna službu, mu nabízel baterku, aby viděl na cestu. Jenže on ji odmítl, že prý v noci vidí i bez ní.
        Po chvíli se ozval vyděšený výkřik, pořádné šplouchnutí a pak naříkání. Pepa si v té šumavské tmě spletl cestu, uklouzl a spadl do potoka. Přitom si zlomil nohu. Pár týdnů pak strávil ve vojenské nemocnici a na dovolenou pak nejel v létě, jak se těšil, ale až na podzim.
        Kazatel říká, že "moudrost má výhodu před bláznovstvím, tak jako má výhodu světlo před tmou". Kdyby nebyl Pepa hlupák a vzal si baterku, nemusel prožít léto ve vojenské nemocnici. Nemusel tápat ve tmě.

        Je pravda, že ani moudrost nám nemůže zajistit "věčnost", kterou v ní Šalomoun v určité době hledal. Je ale lepší, než hloupost, která nám přináší víc starostí než radosti. Nesnažme se v moudrosti najít to, co v ní není, ale nevzdávejme se jí jen proto, že nás nemůže spasit a nemůže nám zajistit věčný život.

         Moudrý člověk používá své oči i další smysly k tomu, aby se vyhnul nástrahám, které přináší život na planetě zasažené hříchem.