Důsledky jednoho hříchu

        Po narození Šalamouna prožívá David krátké období radosti a štěstí. Netrvá to ale dlouho. Začíná se totiž naplňovat ortel, který nad sebou a svou rodinou vyřkl samotný král, když mu prorok Nátan vyprávěl příběh o boháči, který sebral chudákovi jeho jedinou ovečku.

        David tehdy prohlásil: "Jakože živ je Hospodin, muž, který tohle spáchal, je synem smrti! A tu ovečku nahradí čtyřnásobně zato, že něco takového spáchal a neměl soucitu."⁽¹⁾

Řetězová reakce hříchu
        Všichni si všímají Davidovy proměny. Už není tak rozhodný, jako dřív. Občas se dokonce zdá, že se bojí rozhodnout, zvláště v těch nejzávažnějších případech. Projevilo se to i ve chvíli, kdy Amnón znásilnil svou nevlastní sestru Támar.
        David měl svého syna odsoudit k smrti ukamenováním. Jenže on se zdráhá to udělat. Vrací se mu jeho vlastní příběh s Bat-šebou. Neuvědomuje si, že on, na rozdíl od Amnóna, svého činu litoval. Jeho syn nic takového nedělá. Naopak, tváří se, jako by se nic nestalo. David zapomíná, že neřešený hřích plodí další, a ještě strašnější hříchy. Nechce si přiznat, že hříchy se rády řetězí.
        Abšalóm, vlastní bratr Támar, se s otcovým jednáním nemůže smířit. Jednoho dne, když má vhodnou příležitost, svou sestru pomstí a Amnóna zavraždí s pomocí svých přátel. David oplakává smrt svého syna a Abšalóm se raději skrývá před jeho hněvem.

Příběh pro Davida
        O dva roky později se Jóab snaží Davida s Abšalómem usmířit. Jde na to chytře. O spolupráci požádal jednu moudrou ženu. Ta přichází ke králi a vypráví mu příběh, který ji naučil králův generál: "Ach, jsem ovdovělá žena, muž mi zemřel. Tvá otrokyně měla dva syny. Ti se spolu na poli pohádali a nebylo nikoho, kdo by je od sebe odtrhl. Jeden udeřil druhého a usmrtil ho. A teď celé příbuzenstvo povstalo proti tvé otrokyni a žádají: Vydej nám bratrovraha, ať ho usmrtíme za život jeho bratra, kterého zavraždil. Ať vyhladíme i dědice. Tak chtějí uhasit i tu jiskřičku, která mi zbývá, aby po mém muži nezůstalo na zemi ani jméno ani potomstvo."⁽²⁾
        Král ženě slibuje, že sám osobně dohlédne na to, aby v případě jejích synů bylo rozhodnuto s ohledem na její mateřskou lásku. V té chvíli mu ale žena odpoví, že ten příběh je o jeho synech Amnónovi a Abšalómovi. Král okamžitě tuší, že v tom má prsty Jóab a žena to ani nezapírá.

Domácí vězení pro Abšalóma
        David posílá svého generála pro Abšalóma. Má ale jednu podmínku: "Ať se uchýlí do svého domu. Moji tvář nespatří."⁽³⁾ Jóab odjíždí pro Abšalóma. Ten se hned uchýlí do svého domu, kde potkává svou sestru Támar a tak se mu znovu vybavuje všechno to bezpráví, ze kterého viní svého otce. Navíc mu nemůže odpustit, že kvůli němu musel žít dva roky mimo hlavní město.
        Lidé mají Abšalóma rádi a zvláště ženy obdivují jeho půvab: "V celém Izraeli nebyl nikdo pro svou krásu tak vyhlášený jako Abšalóm. Od hlavy k patě nebylo na něm poskvrny. Když si dával ostříhat hlavu - dával se stříhat koncem každého roku, poněvadž ho vlasy tížily tak, že se stříhat musel - váha vlasů z jeho hlavy byla dvě stě šekelů královské váhy."⁽⁴⁾
        Abšalóm sice nesmí vstoupit do královského paláce, ale jinak se může svobodně pohybovat po celém království. Zjišťuje, že většina lidí schvaluje čin, kterým pomstil svou sestru Támar. Dokonce občas zaslechne, že si ho lidé umí představit jako Davidova nástupce. Podobné poznámky mu dělají dobře. Všímá si těch, kteří je občas zmíní a pomalu si na tu představu začíná zvykat.
________
⁽¹⁾2.Sam.12,6-7; ⁽²⁾2.Sam.14,5-7; ⁽³⁾2.Sam.14,4; ⁽⁴⁾2.Sam.14,25-26;